Knihy: Skladatel Johann Joseph Abert
Knihy
Příspěvky k hudebním dějinám sudetských Němců
Skladatel Johann Joseph Abert
Nové vydání jeho životopisu
Nakladatelství Dietrich Pfaehler zahájilo svou novou knižní řadu „Beiträge zur Musikgeschichte der Sudetendeutschen" (vydavatel: Widmar Hader) vylepšeným a doplněným novým vydáním prvního otisku z roku 1916 — jednoho z nejvýznamnějších děl o sudetoněmeckém skladateli:
Hermann Abert: Johann Joseph Abert (Sein Leben und seine Werke). Verlag Dietrich Pfaehler, Bad Neustadt a. d. Saale, 1983, 242 stran, 16 vyobrazení, četné notové ukázky, 42 DM.
Johann Joseph Abert se narodil roku 1832 v severočeské vesnici Kochowitz. Po studiu na pražské konzervatoři přišel v létě 1853 do Stuttgartu jako dvorní hudebník (nejprve jako kontrabasista), brzy se však prosadil vlastními, zpočátku převážně duchovními skladbami. Studijní pobyty v Paříži a Londýně mu roku 1860 přinesly bohatou uměleckou inspiraci. Od počátku šedesátých let si Abert rychle získával uznání jako operní skladatel, který se přes veškerou otevřenost vůči uměleckým vlivům své doby úspěšně snažil o vlastní, nezaměnitelnou pozici v poli napětí mezi Meyerbeerem, Rossinim a Wagnerem. Operou „Astorga" a hudební mořskou malbou „Columbus" si Abert vydobyl světovou slávu. Ve velkém uměleckém sporu 19. století chtěl Abert naplnit formu velké francouzské opery duchem opery německé.
Roku 1867 jej württemberský král povolal na místo dvorního kapelníka ve Stuttgartu. Tuto funkci zastával Abert až do roku 1888. Jako kapelník musel být především zprostředkovatelem a interpretem děl jiných; teprve na odpočinku se mohl znovu věnovat vlastní tvorbě. Vedle opery „Die Almohaden" vznikala především symfonická díla.
Skladatel Johann Joseph Abert měl to štěstí, že ve svém synu Hermannu Abertovi, uznávaném hudebním vědci, nalezl kongeniálního životopisce a interpreta, jehož text se vyhnul rodinnému zkreslení a i téměř sedmdesát let po svém sepsání stále obstojí — a vzhledem k novému objevování konce 19. století dnes znovu nabývá na hodnotě a výpovědní síle.
Životopis Johanna Josepha Aberta a výklad jeho děl zároveň zprostředkovávají živý obraz jeho sudetoněmecké domoviny v Kochowitz, Gastorfu, Böhmisch-Leipa a Praze i stuttgartského kulturního a hudebního života v poslední třetině 19. století a před první světovou válkou — a připomínají mnohé, co hrozilo zapadnout ve stínu minulosti.
Knihu doplnila a předmluvou opatřila paní prof. dr. Anna Amalie Abertová, vnučka skladatele.
Jak životaschopná je Abertova hudba, ukázala provedení baletní hudby z „Astorgy" a předehry k „Ekkehardovi" orchestrem Sudetoněmeckých hudebních dnů pod vedením Widmara Hadera dne 9. dubna 1983 v Bad Kissingenu a o letnicích 1983 na Sudetoněmeckém dnu ve Vídni. Severoněmecký rozhlas odvysílal Abertovu třetí symfonii a jeho smyčcový kvartet — znamení, že zájem o Abertovu hudbu se znovu probouzí. Kéž nové vydání Abertovy biografie tento zájem ještě posílí.
Vydavatel, editor a odpovědný redaktor: Richard Brummeissl, 8756 Kahl/Main, Seligenstädter Weg 60, telefon (06188) 2359 — Postovní spořitelní úřad 1, 6000 Frankfurt/M., číslo účtu 327195-609 — cena za kus 2,50 DM. Výroba: Kolb-Verlag, 8757 Karlstein/Main, Postfach 1145
Bücher: Der Komponist Johann Joseph Abert
Bücher
Beiträge zur Musikgeschichte der Sudetendeutschen
Der Komponist Johann Joseph Abert
Neuerscheinung seiner Biographie
Der Verlag Dietrich Pfaehler eröffnete seine neue Buchreihe „Beiträge zur Musikgeschichte der Sudetendeutschen" (Herausgeber: Widmar Hader) mit dem verbesserten und ergänzten Neudruck der 1916 erschienenen Erstausgabe eines der bedeutendsten Werke über einen sudetendeutsche Komponisten:
Hermann Abert: Johann Joseph Abert (Sein Leben und seine Werke). Verlag Dietrich Pfaehler, Bad Neustadt a. d. Saale, 1983, 242 Seiten, 16 Abbildungen, zahlreiche Notenbeispiele, DM 42,—.
Johann Joseph Abert, 1832 im nordböhmischen Dorf Kochowitz geboren, kam nach dem Besuch des Prager Konservatoriums im Sommer 1853 als Hofmusiker nach Stuttgart (zunächst als Kontrabassist), trat hier aber bald mit eigenen, zunächst meist sakralen Kompositionen in Erscheinung. Studienaufenthalte in Paris und London brachten 1860 eine Fülle von künstlerischen Anregungen. Seit Beginn der sechziger Jahre gewann Abert rasch Anerkennung als Opernkomponist, der sich trotz aller Öffnung für künstlerische Einflüsse der Zeitgenossen erfolgreich um eine eigenständige, unverwechselbare Position im Spannungsfeld zwischen Meyerbeer, Rossini und Wagner bemühte. Mit seiner Oper „Astorga" und mit dem musikalischen Seegemälde „Columbus" errang Abert Weltruhm. In der großen künstlerischen Auseinandersetzung des 19. Jahrhunderts wollte Abert die Form der großen französischen Oper mit dem Geist der deutschen Oper erfüllen.
Im Jahre 1867 berief ihn der König von Württemberg zum Hofkapellmeister in Stuttgart. Diese Stellung bekleidete Abert bis 1888. Als Kapellmeister hatte er vor allem Vermittler und Interpret anderer zu sein, im Ruhestand konnte er sich wieder eigener schöpferischer Tätigkeiten zuwenden. Neben der Oper „Die Almohaden" entstanden vor allem sinfonische Werke.
Der Komponist Johann Joseph Abert hatte das Glück, in seinem Sohn Hermann Abert, einem anerkannten Musikwissenschaftler, einen kongenialen Biographen und Interpreten zu finden, dessen Text familiäre Verklärung vermied und sich auch fast siebzig Jahre nach seiner Niederschrift noch behaupten kann und angesichts der Neuentdeckung des späten 19. Jahrhunderts wieder an Wert und Aussagekraft gewinnt.
Der Lebensabriß Johann Joseph Aberts und die Interpretation seiner Werke vermitteln gleichzeitig ein lebendiges Bild seiner sudetendeutschen Heimat in Kochowitz, Gastorf, Böhmisch-Leipa und Prag sowie des Stuttgarter Kultur- und Musiklebens im letzten Drittel des 19. Jahrhunderts und vor dem Ersten Weltkrieg und rufen vieles in Erinnerung, was im Schattenreich der Vergangenheit zu versinken drohte.
Das Buch wurde von Frau Prof. Dr. Anna Amalie Abert, der Enkelin des Komponisten, ergänzt und mit einem Vorwort versehen.
Wie lebenskräftig Aberts Musik ist, zeigte sich bei den Aufführungen der Ballettmusik aus „Astorga" und des Vorspiels zu „Ekkehard" durch das Orchester der Sudetendeutschen Musiktage unter der Leitung von Widmar Hader am 9. April 1983 in Bad Kissingen und Pfingsten 1983 beim Sudetendeutschen Tag in Wien. Der Norddeutsche Rundfunk sendete Aberts dritte Sinfonie und sein Streichquartett, ein Zeichen dafür, daß das Interesse an Aberts Musik wieder erwacht. Die Neuerscheinung der Abert-Biographie möge dies kräftig unterstützen.
Verleger, Herausgeber u. verantwortlicher Schriftleiter: Richard Brummeissl, 8756 Kahl/Main, Seligenstädter Weg 60, Telefon (06188) 2359 — Postscheckamt 1, 6000 Frankfurt/M., Konto-Nr. 327195-609 — Preis je Stück, 2,50 DM.
Herstellung: Kolb-Verlag, 8757 Karlstein/Main, Postfach 1145
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.