Památník obětí vyhnání krajanů v Peitingu/Obb., Pfaffenwinkel
S vyhnáním z domova, které si vyžádalo tolik obětí, se vytratila i řada milovaných tradic. I naše poutní kostely, kdysi zdroj víry a duchovní posily, ale i pomoci nemocným a sklíčeným, tak dnes chátrají.
Se záměrem udržet pro budoucí generace živou vzpomínku na oběti vyhnání i náboženskou tradici byl v bavorském Oberlandu, v 8922 Peiting, založen spolek „Förderverein Gedenkstätte der Heimatvertriebenen e. V." (Podpůrný spolek Památníku vyhnaných krajanů). Rozhodl se postavit kapli s modlitebnou, která má sloužit k uctění památky všech obětí vyhnání. Při výzdobě tohoto památníku má být zvlášť udržována vzpomínka na poutní kostely Sudet a Slezska – od Chlumu svaté Maří přes Bohosudov a Filipov až po Horu Matky Boží u Králík.
Městys Peiting, v jehož čele stojí vstřícný starosta pan Clement Sesar, k tomuto účelu jednomyslným usnesením obecního zastupitelstva věnoval nádherně položený stavební pozemek na Kalvárii a zavázal se, že po vybudování památníku převezme péči o něj.
Plánování se ujal architekt z Chebska, přislíbena je i další aktivní pomoc a dodávka stavebního materiálu. S důvěrou ve vstřícnost a štědrost vyhnaných krajanů byla zahájena sbírka a prosíme i vás o pomoc.
Vděční jsme i za podněty k výzdobě památníku. Dary prosíme zasílat na účet: Förderverein Gedenkstätte der Heimatvertriebenen e. V., 8922 Peiting, číslo účtu 370601 u Kreissparkasse Peiting (kód banky 73451450). Na přání bude zasláno potvrzení o daru pro daňové účely. Cílem podpůrného spolku je vybudovat vyhnaným krajanům ze všech německých zemí místo vzpomínky a ztišení, a uchovat tak vzpomínky a tradice.
Gedenkstätte der Opfer der Heimatvertriebenen in Peiting/Obb., Pfaffenwinkel
Mit der Vertreibung aus der Heimat, die so viele Opfer forderte, ging auch manche liebgewordene Tradition verloren. So sind auch unsere Wallfahrtskirchen, in früherer Zeit Quelle des Glaubens und der geistigen Stärkung, aber auch der Hilfe für Kranke und Bedrückte, dem Verfall ausgesetzt.
In der Absicht, die Erinnerung an die Vertriebenenopfer und die religiöse Tradition für die kommenden Generationen wachzuhalten, wurde im bayerischen Oberland 8922 Peiting ein „Förderverein Gedenkstätte der Heimatvertriebenen e. V." gegründet. Er beschloß, eine Kapelle mit Andachtsraum zu errichten, die dem Gedächtnis aller Opfer der Vertreibung dienen soll. Bei der Ausgestaltung dieser Gedenkstätte soll im besonderen auch die Erinnerung an die Wallfahrtskirchen des Sudetenlandes und Schlesiens, von Maria Kulm über Mariaschein und Philippsdorf bis zum Hl. Berg in Grulich wachgehalten werden.
Die Marktgemeinde Peiting, mit ihrem aufgeschlossenen Bürgermeister, Herrn Clement Sesar, an der Spitze, hat zu diesem Zweck, durch einstimmigen Beschluß des Marktgemeinderates, einen herrlich gelegenen Bauplatz auf dem Kalvarienberg gewidmet und sich verpflichtet, die Betreuung der Gedenkstätte nach ihrer Errichtung zu übernehmen.
Ein Architekt aus dem Egerland hat die Planung übernommen, weitere Zusagen für tätige Mithilfe und Beistellung von Baumaterial sind gegeben. Im Vertrauen auf die Aufgeschlossenheit und Gebefreudigkeit der Heimatvertriebenen wurde eine Spendenaktion eingeleitet und wir bitten auch um Ihre Mithilfe.
Auch für Anregungen für die Ausgestaltung der Gedenkstätte sind wir dankbar. Spenden sind auf das Konto: Förderverein Gedenkstätte der Heimatvertriebenen e. V., 8922 Peiting, Konto-Nr. 370601 bei der Kreissparkasse Peiting (BLZ 73451450) erbeten. Auf Wunsch wird eine Spendenbescheinigung zur steuerlichen Verwendung zugesandt. Das Ziel des Fördervereins ist es, den Heimatvertriebenen aus allen deutschen Landen eine Gedenk- und Andachtsstätte zu errichten und damit Erinnerungen und Traditionen zu bewahren.
Zprávy krajanského zpravodaje pro Loket (Elbogen)
Herbert Schneider, 7401 Dußlingen, Goethestraße 3.
Glück auf 1982!
Všem svým krajanům přeji zdraví a pohodu a také úspěchy jak v soukromém životě, tak i ve veřejném působení. Přítomnost sice nevypadá nijak růžově, avšak jako společenství osudu jsme už zvládli mnoho zvratů historického vývoje a zůstali jsme až dodnes silným společenstvím. Všem rodákům z Horního Slavkova (Schlaggenwald) a přátelům Chebska i patronátního města Auerbach v Horní Falci posílám své nejlepší přání!
20 let Egerlandské domovské kartotéky
Ve Wendlingen nad Neckarem, patronátním městě Chebanů ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, bylo v roce 1972 rozhodnuto založit domovskou evidenci – sbírku, která by měla zahrnovat všechna vědomá chebská společenství a osoby zabývající se národopisnými úkoly i veřejnými funkcemi. Dosavadní výsledek se může směle ukázat, dohromady se sešlo přes 5 000 adres. Mnoho adres se mezitím změnilo, přibyly nové osoby a okruhy, a to je třeba stále znovu zpracovávat. Vedle adres nabyly na významu i obrázky, například staré pohlednice našich domovských míst, která dnes všechna změnila svou tvář, nebo dokonce z velké části vůbec už neexistují. — Kdo by zde ještě mohl pomoci, ať tak učiní brzy.
Zuleger – významný chebský rod
Toto jméno bylo v Chebsku hojně rozšířeno, už v roce 1492 se s ním setkáváme u falknovského (sokolovského) starosty, o něco později lze četné rodiny s tímto jménem najít v celém Chebsku, od Chebu až po Jáchymov. Znalci a jmenovci ať se ozvou a pomohou sbírku rozšířit. Zvláště hledány jsou opisy nebo kopie rodokmenových (předkovských) průkazů, vyobrazení dvorů, erby a podobně. Zamýšlena je kronika.
Mitteilungen des Heimatkreisbetreuers für Elbogen
Herbert Schneider, 7401 Dußlingen, Goethestraße 3.
Glück auf 1982!
Allen meinen Landsleuten Gesundheit und Wohlergehen wie auch Erfolge im privaten Bereich wie auch im öffentlichen Schaffen. Mag die Gegenwart auch nicht sehr rosig aussehen, so haben wir als Schicksalsgemeinschaft schon viele Wechsel im geschichtlichen Ablauf gemeistert und sind bis heute eine starke Gemeinschaft geblieben. Allen Schlaggenwaldern und Freunden des Egerlandes wie auch der Patenstadt Auerbach in der Oberpfalz meine besten Wünsche!
20 Jahre Egerländer Heimatkartei
In Wendlingen a. N., Patenstadt der Egerländer im Bundesland Baden-Württemberg, wurde 1972 beschlossen, eine Heimaterfassung ins Leben zu rufen, eine Sammlung, die alle bewußten Egerländer Gemeinschaften und Personen mit Volkstumsaufgaben und öffentlichen Beamtungen beinhalten soll, in Gang zu bringen. Das bisherige Ergebnis kann sich blicken lassen, es sind über 5.000 Adressen zusammengekommen. Viele Anschriften haben sich verändert, neue Personen und Kreise sind hinzugetreten, das gilt es immer wieder aufzuarbeiten. Neben den Anschriften sind auch Bilder wichtig geworden, so alte Postkarten unserer Heimatorte, die allesamt ja heute ihr Gesicht gewandelt haben oder teilweise gar nimmer bestehen. — Wer hier noch mithelfen kann, soll es bald tun.
Zuleger – eine bedeutende Egerländer Sippe
Dieser Name war im Egerland weitverbreitet, schon 1492 begegnet uns ein Falkenauer Bürgermeister mit diesem Namen, wenig später sind zahlreiche Familien in ganzen Egerland von Eger bis Joachimsthal mit diesem Namen zu finden. Wissensträger und Namensvettern mögen sich rühren, die Sammlung zu erweitern. Besonders gesucht sind Ahnenpaß-Abschriften oder -Kopien, Hofabbildungen, Wappen u. ä. m. Beabsichtigt ist eine Chronik.
SLAVKOVSKÝ PORCELÁN
Před 190 lety se v Horním Slavkově (Schlaggenwald) poprvé vyrobil porcelán. Šlo tehdy ještě o nenápadné užitkové nádobí, které tato výroba přinášela. Ale už brzy si tato produkce vysloužila uznání na výstavách. Snímky otištěné v Heimatbriefu zachycují některé pracovní postupy. Nejeden porcelánář, který je dosud naživu, se jistě potěší, když na nich pozná sám sebe nebo bývalého kolegu. I když toto výročí už nemůžeme oslavit ve staré vlasti, nebude zapomenuto, dokud budou žít Slavkovští a krajané z okolí – vždyť právě v tomto podniku nacházeli obživu.
[obr] Litograf Stanka při navrhování vzoru
SCHLAGGENWALDER PORZELLAN
Vor 190 Jahren wurde zum erstenmal in Schlaggenwald Porzellan hergestellt. Es war damals noch unscheinbares Brauchgeschirr, was die Produktion hervorbrachte. Aber schon bald genoß die Erzeugung auf den Ausstellungen die Anerkennung. Durch die im HB gezeigten Bilder sind einige Arbeitsvorgänge dargestellt. So mancher Porzelliener, der heute noch am Leben ist, wird seine Freude daran haben, sich selbst oder einen ehemaligen Kollegen zu erkennen. Wenn wir dieses Jubiläum in der alten Heimat nicht mehr feiern können, so wird es doch nicht vergessen sein, so lange Schlaggenwalder und Landsleute aus der Umgebung noch leben; denn sie fanden in diesem Unternehmen ihre Existenzgrundlage.
[obr]
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.