**Zkrácené znění slavnostního kázání na svátek sv. Markéty, dne 17. 7. 1983, při příležitosti setkání rodáků z Horního Slavkova (Schlaggenwald) v Kahlu am Main.**
Evangelium dne:
Ježíš přišel do jedné vesnice. Žena jménem Marta ho přátelsky přijala. Měla sestru jménem Marie. Marie si sedla Pánu k nohám a poslouchala jeho slova. Marta se však plně věnovala obsluze. Přišla tedy k němu a řekla: Pane, nezáleží ti na tom, že mě sestra nechala sloužit samotnou? Řekni jí, ať mi pomůže! Pán jí odpověděl: Marto, Marto, děláš si mnoho starostí a rozruchu. Ale jen jedno je třeba. Marie si vyvolila ten lepší díl, který jí nebude odňat.
(Lk 10, 38-42)
Ve Svatém roce vykoupení je toužebným přáním každého věřícího člověka spatřit Svatou zemi, kde se odehrálo vykoupení (= vysvobození lidstva z jeho hříchů), s ústředními místy jako Jeruzalém (chrám Božího hrobu, Golgota, Svatý hrob, Olivová hora), Betlém, Nazaret, Genezaretské jezero a Betanie.
V Betanii měl Ježíš přátele: Marii, Martu a Lazara.
Lazar zemřel a byl již čtyři dny mrtev.
Ježíš plakal a řekl Martě: „Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?" a probudil Lazara z mrtvých.
Toto svaté vyprávění může mít pro dnešní lidi zcela zvláštní význam:
Byla tu Marta, pilná, obsluhující, starostlivá, které dáváme za pravdu, a Marie, docela jiná, jež naslouchala Pánu;
přesto se Martě dostalo od Ježíše nečekané výtky:
Marto, Marto, děláš si mnoho starostí a rozruchu. Ale jen jedno je třeba!
Co to všechno znamená?
Ježíš zde stanovuje priority a ukazuje, co je nejdůležitější:
Nejprve mít čas pro Boha, být tu pro něj, ztišit se a slyšet a přijímat Boží slovo.
Naslouchat Bohu, otevřít mu dveře a z osobního vztahu s ním utvářet svůj život i vztah k bližním.
Dnes je svátek sv. Markéty. Markéta je patronkou naší farní obce, světice!
Znamená nám to ještě dnes něco, nám, lidem 20. století, kteří si připadáme tak chytří, vzdělaní, technizovaní a moderní? A přece nikdy nebyla lidská společnost tak dezorientovaná, neklidná, nejistá, bezcitná, sobecká a vzdálená Bohu jako ta naše!
Nemusíme si stále více uvědomovat: Společnost proti Bohu je společností proti člověku!
Ptám se znovu: Co je to svatý?
Odpověď je jednoduchá. Svatý je člověk, který uskutečnil obě hlavní přikázání Nového zákona:
Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou myslí, ze všech svých sil a miluj svého bližního jako sám sebe.
Kdo se denně snaží naplňovat Boží zákony, Desatero přikázání, nemusí být jako Maxmilián Kolbe, ani jako svatá Markéta. Ale tento postoj a smýšlení podle obou hlavních přikázání je důležité a rozhodující.
Marto, Marto, jen jedno je třeba!
Svátek sv. Markéty by mohl být pro každého jednotlivce podnětem k zamyšlení, ke změně a k novému začátku. Zamysleme se:
Kolik času denně věnuji svému vztahu k Bohu (modlitba, rozjímání, Písmo svaté)?
Maria hat den besten Teil erwählt. Wir auch?
Gekürzte Wiedergabe der Festpredigt am Margarethentag, dem 17. 7. 1983, gelegentlich des Schlaggenwalder Treffens in Kahl am Main.
Evangelium des Tages:
Jesus kam in ein Dorf. Eine Frau namens Martha nahm ihn freundlich auf. Sie hatte eine Schwester, die Maria hieß. Maria setzte sich dem Herrn zu Füßen und hörte seinen Worten zu. Martha aber war ganz davon in Anspruch genommen, für ihn zu sorgen. Da kam sie zu ihm und sagte: Herr, kümmert es dich nicht, daß meine Schwester die ganze Arbeit mir überläßt? Sag ihr, sie soll mir helfen! Der Herr antwortete ihr: Martha, Martha, du machst dir viele Sorgen und Umstände. Aber nur eines ist notwendig. Maria hat das Bessere erwählt, das soll ihr nicht genommen werden.
(Lk 10, 38-42)
Im Heiligen Jahr der Erlösung ist die Sehnsucht eines jeden gläubigen Menschen das heilige Land, in dem sich die Erlösung (=Rettung der Menschheit von ihren Sünden) ereignet hat mit den zentralen Gebieten wie Jerusalem (Grabeskirche, Golgatha, Hl. Grab, Ölberg), Bethlehem, Nazareth, See Genezareth und Bethanien.
In Bethanien hatte Jesus Freunde: Maria, Martha und Lazarus.
Lazarus war gestorben und bereits 4 Tage tot.
Jesus weinte und sagte zu Martha: „Habe ich dir nicht gesagt, daß du die Herrlichkeit Gottes sehen wirst, wenn du glaubst?" und er weckte Lazarus von den Toten auf.
Dieser heilige Bericht dürfte für die Menschen von heute von ganz besonderer Bedeutung sein:
Da war Martha, die Fleißige, Dienende, Sorgende, der wir Recht geben und Maria, die ganz Andere, hörte dem Herrn zu;
doch Martha erhielt von Jesus den fürchterlichen Verweis:
Martha, Martha, du machst dir viele Sorgen und Umstände. Aber nur eines ist notwendig!
Was heißt das alles?
Jesus setzt hier die Priorität und zeigt, was das Wichtigste ist:
Zuerst einmal Zeit für Gott haben, für ihn da sein, ruhig werden und Gottes Wort hören und aufnehmen.
Auf Gott hören, ihm die Tür öffnen, aus der persönlichen Beziehung mit ihm das Leben und das Verhältnis zum Mitmenschen gestalten.
Heute ist Margarethentag. Margaretha ist die Schutzpatronin unserer Ortskirche, eine Heilige!
Sagt das uns noch etwas, uns Menschen des 20. Jahrhunderts, die wir uns so gescheit, gebildet, technisiert und modern vorkommen? Und doch war diese menschliche Gesellschaft noch niemals so desorientiert, friedlos, unsicher, lieblos, egoistisch und gottfern wie die unsere!
Müssen wir nicht immer mehr erkennen: Eine Gesellschaft gegen Gott ist eine Gesellschaft gegen den Menschen!
Ich frage erneut: Was ist ein Heiliger?
Die Antwort ist einfach. Ein Heiliger ist ein Mensch, der die beiden Hauptgebote des Neuen Testamentes verwirklichte:
Du sollst den Herrn, deinen Gott lieben, aus deinem ganzen Herzen, aus deinem ganzen Gemüte, mit allen deinen Kräften und du sollst deinen Nächsten lieben wie dich selbst.
Wer Gottes Gesetze, die Zehn Gebote täglich zu verwirklichen sucht, muß nicht wie Maximilian Kolbe sein, auch nicht wie die hl. Margaretha. Aber diese Gesinnung und Haltung der 2 Hauptgebote ist wichtig und entscheidend.
Martha, Martha, nur eines ist notwendig!
Der Margarethentag könnte für jeden Einzelnen ein Anlaß zur Besinnung, zur Änderung und zum Neuanfang sein. Überlegen wir:
Wieviel Zeit verwende ich täglich für meine Beziehung zu Gott (Gebet, Betrachtung, Heilige Schrift)?
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.