⟵ věta pokračuje z předchozího listu
[obr] Dělnická tělocvičná slavnost z 9. 8. 1933 v Horním Slavkově (zaslal Karl Kämpf ml.)
obr] Arbeiter-Turnfest vom 9. 8. 1933 in Schlaggenwald (eingesandt von Karl Kämpf jr.)
Johann Hahn, „Rosegger Císařského lesa"
Před 50 lety, 11. července 1933, zemřel v Horním Slavkově (Schlaggenwald) Johann Hahn, kterému se pro jeho vypravěčské umění přezdívalo „Rosegger Císařského lesa" (Kaiserwald). Narodil se 24. května 1863 v Lokti a zde také chodil do školy; po maturitě se věnoval učitelskému povolání. Po jazykových studiích složil ještě odbornou učitelskou zkoušku z francouzštiny. Jeho pedagogická dráha ho zavedla do Horního Slavkova, kde se roku 1900 stal ředitelem měšťanské školy.
Jeho první kniha se jmenovala „Heimatklänge — Geschichten und Gestalten aus fränkischem Lande" (Zvuky domova — příběhy a postavy z frankénské krajiny); vyšla roku 1898 s podporou Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. První cenu „Erzgebirgszeitung" získal za povídku „Der Hexenbub" (Chlapec čarodějnice). Roku 1904 vyšla divadelní hra „Der Heideprinz" (Princ z vřesoviště). Bohaté literární ovoce přinesla i jeho činnost jako badatele v oblasti vlastivědy a folkloristiky. Především je třeba jmenovat jeho „Sagenbuch der Heimat" (Knihu pověstí domova) s pověstmi z Falknova (Falkenau), Lokte, Horního Slavkova a okolí (1921, 2. vydání 1927). Pro „Erzgebirgszeitung" napsal také „Sagen aus Schlaggenwald und Umgebung" (Pověsti z Horního Slavkova a okolí, 1897), dále „Hans Heiling in Sage und Dichtung" (Hans Heiling v pověsti a poezii, 1900), „Schlaggenwald, eine Dialektinsel" (Horní Slavkov, nářeční ostrov, 1899) a „Die letzte Hinrichtung in Schlaggenwald" (Poslední poprava v Horním Slavkově, 1896). V časopise „Unser Egerland" vyšly „Nationalgarde-Lied, das von dem Natur- und Nagelschmied Rehberger in Schlaggenwald verfaßt und bis in die jüngste Zeit daselbst gesungen wurde" (Píseň národní gardy, kterou složil přírodní a hřebíkářský kovář Rehberger v Horním Slavkově a která se tam zpívala ještě donedávna, 1906) a „Handwerker-Sprüche" (Řemeslnická rčení, 1906). „Mitteilungen des Vereins für Geschichte in Böhmen" otiskly roku 1919 jeho pojednání „Die Bergstadt Schlaggenwald im deutschen Schrifttum" (Horní Slavkov v německém písemnictví).
Marterer napsal o Hahnovi: „Pokud se v horských městech a vesnicích Císařského lesa dalo vyprávět tolik krásných domácích pověstí, byla to zásluha zesnulého ředitele měšťanské školy Johanna Hahna v Horním Slavkově, který tyto pověsti básnicky ztvárnil a přiblížil obyvatelstvu ve své ‚Knize pověstí domova'." Tento básník pověstí a badatel Císařského lesa patřil ještě k oné generaci učitelů, pro niž bylo samozřejmostí ve službě rodnému kraji vydolovat jeho duchovní poklady a uchovat je pro budoucí pokolení. Johann Hahn byl toho příkladem — ve své literární činnosti i ve své práci pro muzeum v Horním Slavkově.
Johann Hahn, der „Rosegger des Kaiserwaldes"
Vor 50 Jahren, am 11. Juli 1933, starb in Schlaggenwald Johann Hahn, den man wegen seiner Fabulierkunst den „Rosegger des Kaiserwaldes" genannt hat. Am 24. Mai 1863 in Elbogen geboren, ging er hier zur Schule und widmete sich nach der Reifeprüfung dem Lehrerberufe. Nach Sprachstudien legte er auch noch die Fachlehrerprüfung für Französisch ab. Seine pädagogische Tätigkeit führte ihn nach Schlaggenwald, wo er im Jahre 1900 Bürgerschuldirektor wurde.
Sein erstes Buch hieß „Heimatklänge — Geschichten und Gestalten aus fränkischem Lande"; es erschien 1898 mit Unterstützung der Gesellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen. Einen Ersten Preis der „Erzgebirgszeitung" erhielt er für seine Erzählung „Der Hexenbub". 1904 erschien das Schauspiel „Der Heideprinz". Auch seine Tätigkeit als Heimatforscher und Volkskundler trug reiche literarische Früchte. Vor allem ist hier sein „Sagenbuch der Heimat" mit Sagen aus Falkenau, Elbogen, Schlaggenwald und Umgebung (1921, 2. Auflage 1927) zu nennen. Für die „Erzgebirgszeitung" schrieb er auch „Sagen aus Schlaggenwald und Umgebung" (1897), ferner „Hans Heiling in Sage und Dichtung" (1900), „Schlaggenwald, eine Dialektinsel" (1899) und „Die letzte Hinrichtung in Schlaggenwald" (1896). In der Zeitschrift „Unser Egerland" erschienen „Nationalgarde-Lied, das von dem Natur- und Nagelschmied Rehberger in Schlaggenwald verfaßt und bis in die jüngste Zeit daselbst gesungen wurde"(1906) und „Handwerker-Sprüche" (1906). Die „Mitteilungen des Vereins für Geschichte in Böhmen" druckten 1919 seinen Aufsatz „Die Bergstadt Schlaggenwald im deutschen Schrifttum".
R.Marterer schrieb über Hahn: „Wenn man sich in den Bergstädten und Dörfern des Kaiserwaldes so viele schöne Heimatsagen erzählen konnte, so war das ein Verdienst des verstorbenen Bürgerschuldirektors Johann Hahn in Schlaggenwald, der diese Sagen dichterisch gestaltete und in seinem ‚Sagenbuch der Heimat' der Bevölkerung nahebrachte." Dieser Sagendichter und Heimatforscher des Kaiserwaldes gehörte noch zu jener Lehrergeneration, für die es selbstverständlich war, im Dienste der Heimat deren geistigen Schätze auszugraben und für die Nachwelt zu erhalten. Johann Hahn war ein Beispiel dafür, in seiner literarischen Tätigkeit und in seiner Arbeit für das Museum in Schlaggenwald.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.