⟵ věta pokračuje z předchozího listu

[obr] Dělnická tělocvičná slavnost z 9. 8. 1933 v Horním Slavkově (zaslal Karl Kämpf ml.)

Johann Hahn, „Rosegger Císařského lesa"

Před 50 lety, 11. července 1933, zemřel v Horním Slavkově (Schlaggenwald) Johann Hahn, kterému se pro jeho vypravěčské umění přezdívalo „Rosegger Císařského lesa" (Kaiserwald). Narodil se 24. května 1863 v Lokti a zde také chodil do školy; po maturitě se věnoval učitelskému povolání. Po jazykových studiích složil ještě odbornou učitelskou zkoušku z francouzštiny. Jeho pedagogická dráha ho zavedla do Horního Slavkova, kde se roku 1900 stal ředitelem měšťanské školy.

Jeho první kniha se jmenovala „Heimatklänge — Geschichten und Gestalten aus fränkischem Lande" (Zvuky domova — příběhy a postavy z frankénské krajiny); vyšla roku 1898 s podporou Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách. První cenu „Erzgebirgszeitung" získal za povídku „Der Hexenbub" (Chlapec čarodějnice). Roku 1904 vyšla divadelní hra „Der Heideprinz" (Princ z vřesoviště). Bohaté literární ovoce přinesla i jeho činnost jako badatele v oblasti vlastivědy a folkloristiky. Především je třeba jmenovat jeho „Sagenbuch der Heimat" (Knihu pověstí domova) s pověstmi z Falknova (Falkenau), Lokte, Horního Slavkova a okolí (1921, 2. vydání 1927). Pro „Erzgebirgszeitung" napsal také „Sagen aus Schlaggenwald und Umgebung" (Pověsti z Horního Slavkova a okolí, 1897), dále „Hans Heiling in Sage und Dichtung" (Hans Heiling v pověsti a poezii, 1900), „Schlaggenwald, eine Dialektinsel" (Horní Slavkov, nářeční ostrov, 1899) a „Die letzte Hinrichtung in Schlaggenwald" (Poslední poprava v Horním Slavkově, 1896). V časopise „Unser Egerland" vyšly „Nationalgarde-Lied, das von dem Natur- und Nagelschmied Rehberger in Schlaggenwald verfaßt und bis in die jüngste Zeit daselbst gesungen wurde" (Píseň národní gardy, kterou složil přírodní a hřebíkářský kovář Rehberger v Horním Slavkově a která se tam zpívala ještě donedávna, 1906) a „Handwerker-Sprüche" (Řemeslnická rčení, 1906). „Mitteilungen des Vereins für Geschichte in Böhmen" otiskly roku 1919 jeho pojednání „Die Bergstadt Schlaggenwald im deutschen Schrifttum" (Horní Slavkov v německém písemnictví).

Marterer napsal o Hahnovi: „Pokud se v horských městech a vesnicích Císařského lesa dalo vyprávět tolik krásných domácích pověstí, byla to zásluha zesnulého ředitele měšťanské školy Johanna Hahna v Horním Slavkově, který tyto pověsti básnicky ztvárnil a přiblížil obyvatelstvu ve své ‚Knize pověstí domova'." Tento básník pověstí a badatel Císařského lesa patřil ještě k oné generaci učitelů, pro niž bylo samozřejmostí ve službě rodnému kraji vydolovat jeho duchovní poklady a uchovat je pro budoucí pokolení. Johann Hahn byl toho příkladem — ve své literární činnosti i ve své práci pro muzeum v Horním Slavkově.