Těží se nová ložiska cínové rudy
Těžba cínové rudy v Horním Slavkově (Schlaggenwald) sahá až do dávné minulosti. Po celá staletí se tu cínová ruda dolovala, až v roce 1870 došlo k úplnému zastavení hornické činnosti.
Už za první světové války, kdy se suroviny staly nedostatkovým zbožím, se však s dolováním znovu začalo. V šedesátých letech pak vládní usnesení Československa rozhodlo o zřízení rudného dolu, respektive o rozšíření již existujících důlních zařízení, neboť byla objevena rozsáhlá ložiska cínové rudy. Je třeba dodat, že hornictví v Horním Slavkově je podmíněno mimořádně příznivými geologickými poměry. Těžební oblast sahá od Neudorfu až po Gabhorn. Spočívá na žulové kře, na níž je uložena rula. V současné době se v Horním Slavkově dokončují poslední stavební objekty nového dolu „Stannum" (název podniku „Stannum" je odvozen z latinského pojmenování pro cín).
Nové důlní zařízení se skládá z těžní věže, těžní jámy, strojovny, kompresorové stanice, dílen, budovy šachty, mlecího čili drticího zařízení a rmutovny (šlichovny). Stará šlichovna byla přestavěna a zrenovována.
Před hutním zpracováním cínové rudy vždy předchází obohacení obsahu cínu. Toto obohacování probíhá v Horním Slavkově takzvaným rmutovacím (šlichovacím) postupem. Tím se rozumí oddělování nejjemnějších pevných částic ze zrnitého materiálu (rozdrceného vytěženého materiálu) usazováním těžších složek ve vodním prostředí. Poté následuje magnetické oddělení, při němž se od cínové rudy odděluje wolframová a železná ruda. Konkrétně se při šlichování v Horním Slavkově oddělují světlé kalové vody s meziprodukty wolframu a železa od černých pruhů, které obsahují cínovou rudu, a následně ještě probíhá zmíněné magnetické třídění rud.
V současné době se v Horním Slavkově vytěží 130 000 tun cínové rudy. Díky novému zařízení má být v roce 1985 vytěženo 300 000 tun obohacené cínové rudy.
Gerald Deistler
Životní moudrost
Od Margarety Pschorn
Prší a hřmí, když to Pánbůh chce. Zlatíčko, chlapečku, nebreč přece, buď zas potichoučku. Sukénka zas uschne, chlapečku, vždyť nejsi z cukru!
Život je tvrdý, ach, tvrdý a moc těžký, ještě tě často potrápí a jednou snad i tvé vlastní srdíčko dostane nějakou tu ránu? Drž se a nepolevuj! Chlapečku, vždyť nejsi z cukru!
Pojď, ty slzičky ti utřu! Pláč je pryč! Mraky jsou zas jasné a hned zase vysvitne slunce! Pamatuj si: nebuď zbabělý! Nejsme žádní srabi! Chlapečku, vždyť nejsi z cukru!
(Z: „Hetschapetsch" od M. Pschornové. — Rukopis připravený k vydání. — Chebská nářeční poezie / okres Karlovy Vary)
[obr] Hrad Loket s řetězovým mostem
Neue Zinnerzlager werden abgebaut
Die Zinnerzförderung in Schlaggenwald reicht bis in graue Vorzeiten zurück. In allen Jahrhunderten wurde hier nach Zinnerz gegraben, bis im Jahre 1870 eine gänzliche Einstellung des Bergbaus erfolgte.
Doch bereits während des I. Weltkrieges, als die Rohstoffe knapp wurden, begann man abermals mit dem Bergbau. In den sechziger Jahren wurde durch Regierungsbeschluß der Tschechoslowakei über eine Errichtung einer Erzgrube, bzw. Ausbau der bereits vorhandenen Bergwerkseinrichtungen entschieden, da man umfangreiche Zinnerzlager entdeckte. Es muß dazu erwähnt werden, daß der Bergbau zu Schlaggenwald durch die außerordentlich guten geologischen Verhältnisse bedingt ist. Das Bergbaugebiet reicht von Neudorf bis Gabhorn. Es ruht auf einer Granitscholle, der Gneis aufgelagert ist. Gegenwärtig werden in Schlaggenwald die letzten Bauobjekte des neuen Bergwerks „Stannum" fertiggestellt. (Der Name des Betriebes „Stannum" ist vom lateinischen Namen für Zinn abgeleitet).
Die neue Bergwerkseinrichtung besteht aus Förderturm, Fördergrube, Maschinenhaus, Kompressorstation, Werkstätten, Schachtgebäude, Mahl- bzw. Zerkleinerungsanlage und Schlämmerei. Die alte Schlämmerei wurde ausgebaut und renoviert.
Vor der Verhüttung der Zinnerze geht stets eine Anreicherung des Zinngehaltes voran. Diese Anreicherung erfolgt in Schlaggenwald durch das sogenannte Abschlämmverfahren. Man versteht darunter die Trennung feinster Feststoffteilchen aus einem körnigen Gut (zerkleinertes Fördermaterial) durch Sedimentieren der schweren Bestandteile im Medium Wasser. Darauf erfolgt eine magnetische Entfernung, wo Wolfram- und Eisenerze vom Zinnerz getrennt werden. Konkret werden beim Schlämmen in Schlaggenwald die lichten Schlämmwasser mit den Zwischenprodukten Wolfram und Eisen von den schwarzen Streifen, die Zinnerz mitführen getrennt, anschließend erfolgt noch die bereits erwähnte magnetische Trennung der Erze.
Gegenwärtig werden in Schlaggenwald 130.000 Tonnen Zinnerz gewonnen. Durch die neue Anlage sollen im Jahr 1985 300.000 Tonnen angereichertes Zinnerz gewonnen werden.
Gerald Deistler
Lebenslehre
Von Margareta Pschorn
Renga touts u Gwitta is
wenn's der Herrgott wüll.
Herzighs Böiwearl grein doch neat
u sa(n wieda stüll.
S Frackerl wiard scho(n wieda trucka,
Böiwearl, bist doch neat as Zucker!
S Lebm is hårt, åch hårt väl schwaa(r,
wiard dich oft nuch plaugn
u da(n eigha(n)s Herzerl aa
kröigt amend nuch Schnaugn?
Åffa hålts u lau(ß neat lucker!
Böiwearl, bist jå neat as Zucker!
Kumm, döi Zahrla wisch ma o(b!
S Greina is vabei!
D Wulkn san scho(n wieda hell
u aa d Sunn scheint glei(ch!
Miarks: nöi feig sa(n! Wiar koa(n Ducker!
Böiwearl, bist jå neat as Zucker!
(Aus: „Hetschapetsch" v. M. Pschorn. — Verlagsfertiges Manuskript. — Egerländer Mundartdichtung/Krs. Karlsbad)
[
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.