Chtěla jsem vidět Ježíška

Bylo mi pět let a pevně jsem si předsevzala, že jednou Ježíška opravdu uvidím. Celé týdny předtím se pořád mluvilo o Ježíškovi. Když nebudeš hodná, Ježíšek ti nic nepřinese – a podobné výhrůžky bylo slyšet stále dokola. Ale taky že může přinést něco pěkného. Že by mohl splnit nějaké přání. No a všechna tahle slova ve mně jen vzbudila touhu jednou toho Ježíška opravdu spatřit. Vždyť prý přichází o Svaté noci ke všem dětem na zemi.

Každý Štědrý večer se u nás scházelo pár sousedů. Bylo už tradicí podávat na závěr večera ruský čaj s rumem a vánoční cukroví. Ještě dnes vidím ty velké čajové sklenice se širokým zlatým okrajem. Sousedé Markof a Erich Rauscher sedávali s mými rodiči kolem velkého stolu a povídali si samozřejmě taky o Ježíškovi, co mi asi přinese a tak podobně. Ten večer byl slavnostní a tak se mi vryl do mé malé hlavičky. Pak přišel čas, kdy jsem měla jít spát. V zimě bylo v horním patře na spaní pro mě moc zima, a tak mi postavili postýlku s mřížkou do obývacího pokoje. Dala jsem si velkou práci, abych zůstala vzhůru, ale dělala jsem, že spím. Po chvíli řekl Rauscherův Erich: teď už asi spí, vaše Annerl, můžeme začít. Pro jistotu ale postýlku zakryjeme. Mezi matraci a čelo postýlky zastrčili násadu od koštěte a přes ni pověsili záclonu. Byla jsem zklamaná, protože přes záclonu jsem nic neviděla. Ale o to usilovněji jsem napínala uši. Tak jsem slyšela: přines stromek, tati, a jak maminka šramotila s krabicemi, které přinesla z půdy, kde byly dobře uschované. Maminka a paní Markofová měly přivazovat nitě na kostky cukru a na cukroví. Můj otec a Erich měli za úkol ozdobit stromek. Únavou jsem nakonec přece jen usnula. Uvědomila jsem si, že žádný opravdový Ježíšek vlastně neexistuje. Ale o vánočním ránu jsem se moc radovala z těch krásných věcí, které mi nachystali pod vánoční stromeček ozdobený světýlky. O tom jsem přece nic nevěděla.

Když mi bylo jedenáct let a poprvé jsem směla zůstat vzhůru, abych ozdobila stromek pro své mladší sourozence, řekla jsem mamince, jak dlouho už vlastně vím, jak to s tím Ježíškem doopravdy je. Divila se, že jsem o tom tak dlouho mlčela, a řekla: „No tohle, to jsme si daly takovou práci, a ty jsi to celou dobu už dávno věděla!"

Zimowski, roz. Wawersich

věta pokračuje na dalším listu ⟶

„Vlci ve všech německých zemích"

Franz Berger

Obsahem knihy je vylíčení vlastních zážitků, které by nemělo chybět v žádné německé rodině. Podává svědectví o mnoha událostech od roku 1907 do roku 1978, tak jak se skutečně odehrály — především o průběhu obou světových válek až po vyhnání z domoviny. Od nejhlubšího míru až po mír, který je — ke škodě celého německého národa — v nedohlednu. Jde o náš národ, který svou pílí, schopnostmi a znalostmi vysoko převyšoval všechny ostatní národy, a tím u mnoha zahraničních mocností vzbudil nenávist a závist. Z toho důvodu bylo Německo dvakrát zcela záměrně uvrženo do katastrofální situace. 14 milionů Němců bylo vyhnáno, následovala okupace odvěkých německých území, americká „převýchova", rozdělení zbytku Německa na tři části a uznání okupovaných území, bezmezné darování miliard německých marek bez jakékoli protihodnoty.

Dalším tématem byla neutronová bomba, jaderné elektrárny až po vesmírné satelity a americká obranná linie uprostřed Spolkové republiky. Mým cílem bylo znovu připomenout to, co jsme prožili, aby si přicházející generace mohly udělat obrázek o tom, co se skutečně stalo — na rozdíl od historických lží vymyšlených od roku 1945 doma i v zahraničí. — ISBN 3-7053-0894-7, rozsah 350 stran, celoplátěná vazba, 28 DM černobíle, 38 DM barevně. K dostání u: Ing. grad. Franz Dörre, Wehefritz-Str. 5, 8500 Nürnberg 90.