Schlaggenwälder Heimatbrief — Folge 165
/ 28
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 8
Setkání rodáků v Auerbachu k 25letému výročí patronátu

Milí krajané!

Setkání rodáků v Auerbachu/Opf., toužebně očekávané mnoha krajany u příležitosti 25letého trvání patronátu, je už několik týdnů za námi. Radost ze shledání s přáteli a známými pomalu odezněla. Byly to nádherné chvíle, které jsme prožili v našem patronátním městě Auerbachu. Jen ten, kdo tam byl, dokáže docenit, co krásného nám tyto dny přinesly. Zůstanou všem nezapomenutelné.

Patronovi setkání, prvnímu starostovi panu Haberbergerovi, děkujeme my, Horní Slavkov (Schlaggenwald) a jeho někdejší venkovské obce, ještě jednou ze srdce. Zvláštní dík patří dámám z auerbašských městských rad, které nás vzorně a neúnavně hostily. Nezapomínáme, kolik svého volného času nám obětovaly. Poděkovat chceme také Tonimu Kunzmannovi, který zahájil první fázi příprav setkání, ale kvůli zlomené noze musel skončit a další organizaci setkání předal Franzi Hoffmannovi. I jemu děkujeme za jeho nasazení.

Můj zcela zvláštní dík jako vydavatele „Slavkovského zpravodaje krajanů" (Schlaggenwalder Heimatbrief) patří vám, milí krajané, kteří jste přišli v tak hojném počtu. Předčilo to daleko má očekávání – vždyť uplynulo už 3 a půl desetiletí od našeho vyhnání, a přesto stále tvoříme velké společenství. Kéž tomu tak zůstane ještě dlouho!

Trochu hořkou pilulku jsme museli spolknout v tom, že tentokrát pro nás nemohla být sloužena mše svatá žádným z našich kněží z domoviny. Na otázky krajanů, proč nás v duchovní péči necháváme samotné, jsem mohl odpovědět jen pokrčením ramen. Všichni krajané byli pozváni prostřednictvím Zpravodaje. Sám jsem ale nebyl pořadatelem tohoto setkání k 25letému výročí převzetí patronátu. I auerbašský pan farář však ve svém kázání pronesl srdečná a uznalá slova na naši adresu, a tak jsme přece jen pocítili duchovní ochranu. Velký počet našich krajanů se zúčastnil svatého přijímání.

Kolik krajanů se setkání celkem zúčastnilo, mi ještě nebylo sděleno. Odhadem jich mohlo být 400 až 500. Tamní denní tisk o akci obšírně referoval.

Vzpomínka na naše zesnulé krajany na městském hřbitově v Auerbachu byla dojemnou chvílí. Průvod ke hřbitovu vedla auerbašská hornická kapela (Bergknappen-Kapelle), za níž následoval početný zástup lidí. Po zvucích smutečních pochodů jsme prošli městem. Mnoho krajanů šlo v průvodu v chebském kroji, což dodalo celému obrazu krásnou pestrost.

Po krátkých projevech položil první starosta Auerbachu věnec u pamětního místa. Slavnost provázela hornická hudba a sborové zpěvy pěveckého spolku.

Doufejme, že si pohostinnost v našem patronátním městě Auerbachu budeme moci vychutnat ještě mnohokrát.

Richard Brummeissl

Neztraceno není to, co nám bylo násilím odňato, nýbrž jen to, co sami vydáme napospas.

JOSEF MÜHLBERGER

[obr] Sobotní večer na farním sále byl pro všechny účastníky velkým zážitkem.

[obr] Paní Haberbergerová byla neúnavně v akci, aby uhasila žízeň našich krajanů. Děkujeme jí i dámám z městských rad, které se během obou dnů vzorně a s laskavostí staraly o naše tělesné blaho.

původní znění

Liebe Landsleute!

Das von vielen Landsleuten herbeigesehnte Heimattreffen in Auerbach/Opf., anläßlich des Bestehens der 25jährigen Patenschaft, liegt nun schon einige Wochen zurück. Die Freude auf das Wiedersehen mit Freunden und Bekannten ist dahingeschmolzen. Es waren herrliche Stunden, die wir in unserer Patenstadt Auerbach erlebten. Nur wer dabei war, kann ermessen, was uns diese Tage an Schönem erleben ließen. Es wird allen unvergeßlich bleiben.

Dem Schirmherrn, dem ersten Herrn Bürgermeister Haberberger, sagen wir Schlaggenwalder und deren einstigen Landgemeinden nochmals ein herzliches Dankeschön. Ein ganz besonderer Dank geht an die Damen der Stadträte von Auerbach, die uns vorbildlich und unermüdlich bewirtet haben. Wir vergessen nicht, welches Opfer an Freizeit sie für uns gebracht haben. Danken wollen wir auch Toni Kunzmann, der die erste Phase des Treffens eingeleitet hatte, aber durch einen gebrochenen Fuß abbrechen mußte und die weiteren Maßnahmen für das Treffen an Franz Hoffmann abgegeben hat. Auch ihm danken wir für seinen Einsatz.

Mein ganz besonderer Dank, als Herausgeber des „Schlaggenwalder Heimatbriefes", gilt Euch, meine lieben Landsleute, die ihr so zahlreich gekommen seid. Es hat meine Erwartung weit übertroffen, sind doch 3 1/2 Jahrzehnte seit unserer Vertreibung vorbeigezogen und wir bilden noch immer eine große Gemeinschaft. Möge es noch recht lange so bleiben!

Einen kleinen bitteren Tropfen galt es zu schlucken, als viele Landsleute feststellen mußten, daß diesesmal kein Hl. Amt für uns von unseren Priestern aus der Heimat gehalten werden konnte. Auf die Fragen der Landsleute, weshalb man uns in kirchlicher Betreuung allein lasse, konnte ich nur mit Achselzucken antworten. Es waren alle Landsleute durch den Heimatbrief eingeladen worden. Ich selbst war nicht der Veranstalter des Heimattreffens zur 25jährigen Patenschaftsübernahme. Aber auch der Herr Pfarrer von Auerbach hat herzliche und anerkennende Worte für uns in der Predigt gesprochen, und so haben wir doch den geistlichen Schutz gespürt. Eine große Zahl unserer Landsleute hat am Abendmahl teilgenommen.

Wie viele Landsleute an dem Treffen teilgenommen haben, ist mir noch nicht bekanntgegeben worden. Schätzungsweise dürften es 400 - 500 gewesen sein. Die dortige Tagespresse hat ausführlich über die Veranstaltung berichtet.

Die Ehrung für unsere toten Landsleute im Stadtfriedhof von Auerbach, war ein erhabendes Gedenken. Der Zug zum Friedhof wurde von der Auerbacher Bergknappen-Kapelle angeführt, ihm folgten eine stattliche Menschenmenge. Nach den Klängen der Trauermärsche zogen wir durch die Stadt. Viele Landsleute befanden sich in der Egerländer Tracht im Zuge, der ein schönes buntes Bild bot.

Nach kurzen Ansprachen legte der 1. Bgm. von Auerbach an der Gedenkstätte einen Kranz nieder. Umrahmt wurde die Feier von der Bergknappenmusik und den Choralgesängen des Gesangvereines.

Hoffen wir, noch recht oft die Gastfreundschaft in unserer Patenstadt Auerbach erleben zu dürfen.

Richard Brummeissl

Nicht das ist verloren, was uns gewaltsam genommen wird, sondern nur das, was wir selber preisgeben.

JOSEF MÜHLBERGER

[obr] Der Samstagabend im Pfarrsaal war für alle Teilnehmer ein großes Erlebnis.

[obr] Frau Haberberger war unermüdlich im Einsatz, um den Durst unserer Landsleute zu löschen. Wir

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 8 z 28
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.