Kdyby se továrny v Březové (pozn.: Pirkenhammer) a ve Slavkově dokázaly pěknějšími tvary a skvělejší výzdobou lépe přiblížit dobrému vkusu, blízkost Karlových Varů a kupní chuť lázeňských hostů by sama o sobě brzy stačila k jejich povznesení a udržení.

V každém případě je nádobí z březovské továrny nejen lepší, ale i levnější."

Poněkud jiné hodnocení – ve srovnání s Březovou – uvádí Stephan Edler von Keeß roku 1823 (Darstellung des Fabriks- und Gewerbswesens im österreichischen Kaiserstaate, sv. 2, Vídeň 1823, s. 833):

„Kromě Vídně má rakouský stát v Čechách ještě 5 porcelánek, totiž ve Slavkově, v Lokti, v Březové (am Pirkenhammer), v Klášterci a v Kyselce. Slavkovská továrna, patřící pánům Georgu Lippertovi a Wenzelu Haasovi, je mezi nimi nejlepší a dodává stolní nádobí, kávové nádobí a dýmkové hlavičky. Její hmota je čistá, výrobky jsou pečlivě zpracované, malba a barvy dobré, ceny mírné..."

Úspěšná účast na výstavách

Při první pražské výstavě živnostenských výrobků v roce 1828 obdržela továrna pochvalný dekret: vystaveny byly váza a déjeuner (snídaňová souprava). Na druhé výstavě živnostenských výrobků v Praze byla továrna již vyznamenána bronzovou medailí:

„Tato porcelánka, jež se již řadu let výhodně proslavila svými výrobky, dodala: vázy značné velikosti a půvabného tvaru, cukřenky, šálky různých tvarů, ovocné košíčky a talíře, vše z jemné bílé hmoty. Malba, ozdoby a bohaté zlacení dokazují tak horlivý pokrok ve zdokonalování, že si tato již vynikající pověsti požívající továrna zaslouží vyznamenání bronzovou medailí" (Meyer, s. 24).

Na třetí pražské výstavě živnostenských výrobků byla továrna již poctěna udělením stříbrné medaile. Ve zprávě výstavní komise (citováno podle Meyera, s. 24) se píše:

„Přímý obchod této továrny, stejně jako její odbyt v Praze a ve Vídni, je velmi značný a poskytuje obživu a zaměstnání více než stovce otců rodin. — Velmi početné a co do tvarů, malby i ozdob značně rozmanité výrobky, které tentokrát zaslala na výstavu — dýmkové hlavičky po tuctu za 12 krejcarů konvenční měny až po nejjemnější druhy, jídelní servisy a déjeunery nejrůznějších dezénů, jednotlivé šálky různého tvaru se zdařilými portréty a jinými výtečnými malbami, vázy, ovocné mísy a další náčiní s nádherným zlacením — velmi chvályhodným způsobem ukázaly jak značný rozsah továrního provozu, tak vysoký stupeň dokonalosti výroby. Bílostí a čistotou hmoty a glazury vynikalo nádobí určené k běžnému použití stejně jako luxusní předměty, které odpovídaly nejvyšším nárokům zjemněného vkusu, přičemž tato továrna zaujímá zvláště v ohledu na zdařilé malby skvělé postavení. Zcela novým prvkem bylo zdařilé provedení litofanických stínítek, jež zobrazují průsvitné portréty a jiné kresby v tušové manýře, vytvořené samotnou (biskvitovou) hmotou důmyslným způsobem prostřednictvím vyvýšenin a prohlubní, a tedy i místně více či méně pronikajícími paprsky světla. Ceny všech výrobků byly shledány mírnými, ačkoli byly stanoveny pro první jakost; zboží druhé a třetí jakosti je nabízeno o 25 a 40 % levněji."

Podrobné zprávy z let 1835–1845

Díky zprávám o třech rakouských výstavách živnostenských výrobků konaných ve Vídni (1835, 1839, 1845) a díky nedatované zprávě, pravděpodobně sepsané kolem roku 1840 (uložené ve spisech vídeňské porcelánové manufaktury), jsme o slavkovské porcelánce ve druhé čtvrtině 19. století zvlášť dobře informováni. Tři katalogy výstav živnostenských výrobků lze dnes stěží nalézt jinde než v odborných knihovnách, a i kniha Hanse Meyera o „Böhmisches Porzellan und Steingut", v níž byly příslušné texty katalogů otištěny, je již dávno rozebrána. Zpráva z pozůstalosti vídeňské porcelánové manufaktury nebyla dosud vůbec publikována.

věta pokračuje na dalším listu ⟶