Auerbach oslavil 25. výročí patronátu nad Horním Slavkovem

Uchovat vzpomínku na domov

Starosta připomněl vysídlení Slavkovanů před 30 lety – poděkování za poválečné budovatelské úsilí – sounáležitost se všemi vyhnanci z domova

O víkendu oslavilo horské město Auerbach 25 let patronátu nad Horním Slavkovem. Kromě slavnostní bohoslužby včera, v neděli dopoledne, a uctění zemřelých na hřbitově byl vrcholem oslav především sobotní slavnostní večer.

Ve farním sále mohl tehdy jménem iniciátora patronátní slavnosti Toniho Kunzmanna přivítat hosty ze sudetoněmeckého patronátního města Franz Hofmann. Hofmannův pozdrav platil vedle záštitu poskytujícího starosty Haberbergera i jeho dvěma zástupcům Schregovi a Kreuzerovi, dále celému městskému zastupitelstvu, zástupcům okresu, městského svazu církve a v neposlední řadě náměstku hejtmana Willi Morgenschweißovi.

Starosta Haberberger, jenž nad slavností převzal záštitu, připomněl vysídlení občanů do Auerbachu před 30 lety. Před 25 lety pak městské zastupitelstvo jednomyslně schválilo patronát, který vznikl především z podnětu bývalého člena zastupitelstva a rodáka ze Slavkova Antona Hoffmanna. Přečetl patronátní listinu, kterou podepsal tehdejší starosta Fritz Finsterer.

Haberberger uvedl, že mu činí osobní radost moci vyslovit uvítací pozdravy horského města. I jeho myšlenky prý míří do domoviny Slavkovanů, zvláště když teprve před dvěma lety podnikl opětovnou návštěvu Horního Slavkova.

Ve velké obci Auerbach se cítí silně spjati se všemi vyhnanci z domova a připomněl, že i někteří členové zastupitelstva museli po válce opustit svou domovinu. „Vy, Slavkované, jste pevnou součástí našeho města," pokračoval starosta a poděkoval za práci odvedenou po válce. Haberberger na závěr požádal, aby i nadále byla uchovávána vzpomínka na domov, aby se zachoval starý obraz v paměti. K tomu přednesl vlastní báseň:

„Domove, veliké slovo — jak matka, plné významu,/že existuješ, za to chceme Bohu děkovat./My všichni tě milujeme, domove, stále víc,/u tebe jsme dnes v myšlenkách./Domove Slavkove, tam v blízké sudetské zemi,/zdravíme tě v tuto večerní hodinu/a slibujeme ti, jako by na svědectví,/ty a my — jsme stále pevným svazkem./My Slavkované a my Auerbašští z Horní Falce,/chceme navždy stát věrně při sobě,/patronátní města, náš Pán Bůh je opatruj,/Slavkov a Auerbach jsou překrásné."

Pozdravy okresu tlumočil náměstek hejtmana Willi Morgenschweiß. Vyzval k celostátnímu uznání krajanské práce a k samozřejmé péči o společné kulturní dědictví. Úkolem patronátu mezi oběma horskými městy má být také přispívat k prospěchu němectví.

V průběhu večera obdrželi z rukou starosty Haberbergera Anton Hoffmann, Tony Kunzmann a Richard Brummeissl, vydavatel Slavkovského krajanského listu (Heimatbrief), městský znak odlitý z litiny. Meriánovu kachli převzal Franz Hoffmann. Pravou slavkovskou tortou hosté překvapili starostovu manželku. Jako dárek na rozloučenou obdržela Hanni Haberberger pohár. Zbytek večera hudebně doprovázel krojový spolek. Zejména vystoupení mládežnické skupiny hosty nadchlo.

(Převzato z místního tisku: Auerbach und Umgebung, ze 14. září 1981)