⟵ věta pokračuje z předchozího listu
leželo v Jáchymově na kvartýru 5000 mužů; vyhlášená zemská hotovost přivedla do Bečova velké množství ozbrojenců. Pflug ale nevěděl, co si s těmito lidmi počít, protože stavy projevovaly příliš málo energie. Císařem zprostředkované smíření s kurfiřtem ztroskotalo.
Císař Karel vtrhl se značným vojskem do Chebska, aby odtud dále operoval. Jeho vjezd do Chebu o pašijovém týdnu (4. dubna) následoval na Zelený čtvrtek král Ferdinand, aby se připojil k vojsku. Kašpar Pflug, který se svým tažením dostal až do Vogtlandu, při přiblížení císařských vojsk chvatně opustil města Hof a Kotzau a zanechal tam 13 děl, jichž se zmocnili chebští měšťané a odvezli je do Prahy. Císař vyslal z Chebu vojenský oddíl do Kynžvartu; tam byly Pflugovy statky zpustošeny, poddaní vyloupeni a postiženi vraždami a žhářstvím; obzvláště Vlaši a Španělé se dopouštěli otřesných krutostí.
Pflug, téměř opuštěný stavy, vedl boj na vlastní pěst a vypůjčil si velké sumy peněz, za něž se zaručilo město Horní Slavkov a nakonec muselo i vyplatit zástavní listy. Vojevůdci nescházela energie. Pflug 8. července 1546 přikazuje radě v Horním Slavkově, aby se vyzbrojila; v dalším dopise ze 17. téhož měsíce příkaz opakuje: Kašpar Pflug z Rabštejna, ctihodní, moudří, milí věrní: přikázal jsem vám z Řezna, jak se máte v těchto časech chovat vůči svým měšťanům, a to totiž tak, aby všichni usedlí, každý se svou uloženou zbrojí, byli připraveni, a aby se nikdo, kdo je mi zavázán přísahou a manstvím, bez mého vědomí a vůle nepouštěl do žádného tažení proti komukoli, pod hrozbou trestu a nemilosti. Pokud jde o mladé chlapce, kteří jsou svobodní a nejsou mi zavázáni a rádi by táhli za Jeho Římskou císařskou a královskou Milostí, naším nejmilostivějším pánem, ať tak učiní, jinak však nikomu není dovoleno se sem tam přesouvat. Nevím, zda jste můj rozkaz splnili, či nikoli, a pokud se tak dosud nestalo, je mým rozhodným příkazem, abyste tak nyní učinili a nechali čtvrtníka obcházet dům od domu a zjišťovat, jak je každý vyzbrojen. Podle toho se pak zachovejte. A za třetí ať se všude na cestách od a do městečka postaví vhodné a pevné závory, aby se v noci předešlo náhlému přepadení jezdců, s nímž je třeba snadno počítat. Zvažte tedy sami, co je zapotřebí, a vše konejte s pílí. (Dáno na Bečově 17. července – Pflug)
Aby si Pflug ještě jistěji zajistil podporu měšťanstva, udělil městské obci vedle dalších svobod i právo splavování dřeva mimo provoz mlýnů.
Pražské podobojí stavy v předchozím roce 1546 (17. července) požadovaly na obranu království a jeho vedlejších zemí od každého obyvatele země dvanáct kop válečného příspěvku a od každého, kdo má majetek 2000 kop, navíc postavit do pole jednoho jezdce a jednoho pěšáka v plné zbroji. Město Cheb na výzvu pana z Hasištejna vyslalo 150 pěšáků a jedenáct vyzbrojených koní do Vogtlandu k vojsku, kde bylo kurfiřtské vojsko poraženo. Císařské vojsko naopak vtrhlo do Saska, drancovalo obyvatelstvo a obrátilo v popel města Adorf a Neukirchen. Dne 27. ledna 1547 pozval Kašpar Pflug radní z Horního Slavkova k poradě do svého domu. Dne 1. března napsal purkmistru Trötscherovi, že císař dnes dorazí do Žlutic nebo Toužimi: aby se od nynějška zjišťoval spolehlivý základ zpráv, a odkud vyšlete zjišťovat a vyptávat se, a kde bude třeba, to co nejdříve písemně sdělíme. V tomto splň mou vůli.
Bečov, 1. března 1547.
Šlik oznámil Pflugovi, že se císař vrátil ze Žlutic zpět do Prahy a že Lorenz Šlik dostal příkaz napsat panu Pflugovi, že se Jeho Milost (Pflug) nemusí ničeho obávat. Hejtman dále píše: „Ať čert věří jeho psaní! Chtěl bych, aby byla alespoň zajištěna stráž, neboť kdo hlídá dům, ten vydrží nejdéle. Bečov, ve čtvrtek po Judica léta 47."
Dne 18. března dobyla podobojí vojska Jáchymov a na výzvu Kašpara Pfluga obsadil generál Thumshirn město Loket.
hatten 5000 Mann in Joachimsthal sich bequartiert; der ausgeschriebene Landsturm brachte eine große Anzahl bewaffneter nach Petschau. Pflug wußte aber nicht, was er mit diesen Leuten anfangen soll, weil die Stände zu wenig Energie entwickelten. Die vom Kaiser angebahnte Versöhnung mit dem Churfürsten scheiterte.
Kaiser Karl rückte mit einer ansehnlichen Armee in das Egerland ein, um von hier aus weiter zu operieren. Seinem Einzug in Eger in der Charwoche (4. April) folgte K. Ferdinand am Gründonnerstag nach, um sich der Armee anzuschließen. Der bis ins Vogtland vorgerückte Kaspar Pflug verließ bei der Annäherung der kaiserlichen Truppen eilig die Städte Hof und Kotzau mit Zurücklassung von 13 Kanonen, welche die Egerer Bürger abholten und nach Prag schafften. Der Kaiser schickte von Eger aus eine Heeresabteilung nach Königswart; dort wurden die Pflugschen Güter verwüstet, die Unterthanen geplündert und mit Mord und Brand beschädigt; besonders Wälschen und Spanier haben sich die empörendsten Grausamkeiten zu Schulden kommen lassen.
Pflug von den Ständen fast verlassen, führte den Kampf auf seine eigene Faust und nahm große Summen Geldes auf, wofür die Stadt Schlaggenwald Bürgschaft leistete und schließlich auch die Pfandbriefe einlösen mußte. Es fehlte nicht Energie des Feldherrn. Pflug befiehlt am 8. Juli 1546 dem Rate in Schlaggenwald sich zu rüsten; in einer zweiten Zuschrift vom 17. desselben Monats erneuert er diesen Befehl: Kaspar Pflug von Rabenstein, Ehrsame weise liebe Getreue: Ich hab Euch aus Regensburg Befehl getan, was Ihr euch gegen Euer Bürgerschaft in diesen Zeitläuften verhalten, und darob soll sollet, daß nemlich alle angesessenen und jetzlicher mit seiner auferlegten Wehr gefaßt sei, daß auch keiner, der mir mit Eiden und Mannschaft zugethan sich ohne meinen Vorwissen und Willen in keinen Zug gegen niemanden einlassen, noch begeben solle bei Vermeidung der Straf und Ungnaden. Was aber antreffend die jungen Gesellen, die ledig und mir vermahnet nicht sein, und gerne ziehen wollen, die man Sr. Röm. Kais. und königlichen Maj. unseren allergnädigsten Herrn nachfolgen lassen, sonst aber soll niemand kein Umschlagen vergönnt werden. Nun kann ich nicht wissen, ob ihr solchen meinem Befehl nachgangen oder nicht seiet, und da es nicht geschehen, ist mein ernstlicher Befehl, daß ihr noch tun wollt, und durch einen Viertmeister von Haus zu Haus umgehen lassen und besichtigen wie jetzlicher bewehrt sei. Darnach ihr euch verhalten wüßt. Und für das dritte so wollet allenthalben die Wege von und zu dem Flecken mit tuglichen starken Schränken förderlich, versehen und besorgen lassen, damit bei nächtlicher Weil ich unvorsehliger Anfall der Reuter, so leichtlich zu besorgen sich zutrug. Werdt Euch demnach der Notdurft selbsten bedenken und alles mit Fleiß tun. (Datum Petschau 17. Juli — Pflug)
Um der sicheren Unterstützung der Bürgerschaft noch gewisser zu sein, hat Pflug der Stadtgemeinde nebst mehr anderen Freiheiten die Flutgerechtigkeit außerhalb der Mühlenführung erteilt.
Die Prager untraquisistischen Stände haben im Vorjahre 1546 (17. Juli) zur Verteidigung des Königreiches und seiner Nebenländer von jedem Landesinsassen zwölf Schock Kriegsbeitrag abgefordert. und jedem. der 2000 Schock Vermögen besitzt, besonders noch einen Mann zu Pferd und Mann zu Fuß mit ganzer Rüstung ins Feld zu stellen aufgetragen. Die Stadt Eger sandte zu Folge Aufforderung des Herrn von Hassenstein 150 Mann zu Fuß und elf gerüstete Pferde ins Voigtland zur Armee. wo die Churfürstlichen besiegt worden sond. Das kaiserliche Heer dagegen rückte nach Sachsen, plünderte die Bewohner und legte die Städte Adorf und Neukirchen in Asche. Am 27. Januar 1547 hat Kaspar Pflug die Ratspersonen von Schlaggenwald zu einer Besprechung in sein Haus eingeladen. Er schrieb am 1. März dem Bürgermeister Trötscher. daß der Kaiser heute in Luditz oder Theusing eintreffen werde: damit man an endlichen Grund erfahren möchte, wo wollest von Stund an hinab verordnen und erkundigen lassen. und wo es von Not. wir solches zum forderlichsten niederschreiben. An diesem thust Du meinen Willen.
Petschau 1. März 1547.
Schlick benachrichtigte Pflug, daß der Kaiser von Luditz nach Prag zurückgeritten ist, es sei dem Lorenz Schlick befohlen, den Herrn Pflug zu schreiben, daß sich Seine Gnaden (Pflug) nichts befürchten dürfe. Der Hauptmann schreibt weiters: „Der Teufel trau seinem Schreiben! Wollt auf mindest die Wache versehen lassen, denn hütet mans Haus so steht es am längsten. Petschau, Donnerstag nach Judica Anno im 47."
Am 18. März wird Joachimsthal von den utraquistischen Truppen eingenommen, und zu Folge Aufforderung des Kaspar Pflug die Stadt Elbogen vom General Thumshirt besetzt.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.