MANIFEST '79
Sudetoněmeckého landsmanšaftu (Sudetendeutsche Landsmannschaft) a Sudetoněmecké rady (Sudetendeutscher Rat)
PROHLÁŠENÍ
Spolkového shromáždění Sudetoněmeckého landsmanšaftu a Sudetoněmecké rady k 30. sudetoněmeckému dni 1979 v Mnichově
Šedesát let po odepření práva na sebeurčení saintgermainskou smlouvou a více než třicet let po svém vyhnání si sudetští Němci jako součást německého národa uchovali svou soudržnost. Podstatnou měrou přispěli k obnově společenství, na jejichž utváření se sami podíleli, z trosek druhé světové války. Kromě toho rozvinuli průkopné myšlenky o uspořádání svobodné budoucnosti národů a národnostních skupin.
30. sudetoněmecký den nás, sudetské Němce, vede k tomu, abychom znovu vyjádřili své postavení, své sebepojetí, své úkoly a cíle.
Od počátku atomového věku zůstává lidstvo vyzýváno, aby překonalo nebezpečí atomové zkázy spravedlivým a mírovým soužitím, které je zajištěno pouze tehdy, spočívá-li na partnerství svobodných národů a národnostních skupin. Tato myšlenka, na jejímž vypracování se podíleli i sudetští Němci, musí nabýt stejného významu jako zásady práva na sebeurčení a práva národnostních skupin, které zastávají po celá desetiletí.
Všechny národy a národnostní skupiny mají právo na sebeurčení. Zvláštního významu nabývá tehdy, kultivovaly-li si svou vlast samy a vytvořily-li ji mírovou prací po staletí. To platí pro sudetské Němce: jejich předkové utvářeli a formovali tuto zemi ne mečem vojáka, nýbrž pluhem sedláka, jako mírumilovní horníci a měšťané, řemeslníci a kupci.
Tyto zásluhy zakládají, nezávisle na dohodách a smlouvách, legitimní nárok sudetských Němců na jejich odvěkou vlast.
Organizace spojených národů přiznala tento nárok jiným národům a národnostním skupinám, tak například Palestincům požadavky „na návrat do jejich domovů a na navrácení jim uloupeného majetku" v rezoluci č. 3236 z 22. listopadu 1974. Zásada „stejné právo pro všechny" nás vedla k tomu, abychom tento nárok uplatnili i pro 3,5 milionu sudetských Němců v petici podané Organizaci spojených národů 5. prosince 1975. Náš požadavek nemůže mít menší váhu jen proto, že jsme jej vždy zastávali bez použití násilí.
Ve zvláštní právní výhradě vyhlašujeme svůj nárok na odňatý soukromý i veřejný majetek.
V době, která přinesla dekolonizaci a svobodu ve smyslu práva na sebeurčení mnoha národům a národnostním skupinám, nesmí být z tohoto vývoje vyloučen ani německý národ, ani jeho části. Není proto přípustné práva a nároky sudetských Němců zamlčovat nebo o nich rozhodovat bez jejich souhlasu. Poměry v Evropě – a to i vztah mezi Německem a Československem – lze považovat za normalizované teprve tehdy, budou-li respektována i práva a nároky sudetských Němců.
Právu na vlast odpovídá právo na zachování identity. Pěstovat a zachovávat ji přísluší všem lidem, kteří se hlásí ke společné vlasti.
MANIFEST '79
der Sudetendeutschen Landsmannschaft und des Sudetendeutschen Rates
ERKLÄRUNG
der Bundesversammlung der Sudetendeutschen Landsmannschaft und des Sudetendeutschen Rates zum 30. Sudetendeutschen Tag 1979 in München
Sechzig Jahre nach der Verweigerung ihres Selbstbestimmungsrechts durch den Vertrag von St. Germain und länger als dreißig Jahre nach ihrer Vertreibung haben die Sudetendeutschen als Teil des deutschen Volkes ihren Zusammenhalt bewahrt. Sie trugen wesentlich dazu bei, die von ihnen mitgestalteten Gemeinwesen aus den Trümmern des Zweiten Weltkrieges auszubauen. Sie entwickelten darüber hinaus wegweisende Gedanken zur Gestaltung einer freien Zukunft der Völker und Volksgruppen.
Der 30. Sudetendeutsche Tag veranlaßt uns, die Sudetendeutschen, unseren Standort, unser Selbstverständnis, unsere Aufgaben und Ziele erneut kundzutun.
1.
Seit dem Beginn des Atomzeitalters bleibt die Menschheit aufgerufen, die Gefahren des atomaren Untergangs durch ein gerechtes, friedliches Zusammenleben zu überwinden, das nur dann gesichert ist, wenn es auf einer Partnerschaft freier Völker und Volksgruppen beruht. Dieser auch von den Sudetendeutschen erarbeitete Leitgedanke muß die gleiche Bedeutung erlangen wie die von ihnen seit Jahrzehnten vertretenen Prinzipien des Selbstbestimmungsrechts und des Volksgruppenrechts.
2.
Alle Völker und Volksgruppen haben das Recht auf Selbstbestimmung. Es erhält besondere Bedeutung dann, wenn sie ihre Heimat selbst kultiviert und durch friedliche Arbeit in Jahrhunderten geschaffen haben. Für die Sudetendeutschen trifft dies zu: Nicht mit dem Schwert des Soldaten, sondern mit dem Pflug des Bauern, als friedliche Bergleute und Bürger, Handwerker und Kaufleute haben ihre Vorfahren das Land geprägt und gestaltet.
3.
Diese Leistungen begründen, unabhängig von Abkommen und Verträgen, den legitimen Anspruch der Sudetendeutschen auf ihre angestammte Heimat.
4.
Die Vereinten Nationen haben diesen Anspruch anderen Völkern und Volksgruppen zuerkannt, so den Palästinensern die Forderungen „auf Rückkehr in ihre Heimstätten und auf Rückgabe des ihnen geraubten Vermögens" in der Resolution Nr. 3236 vom 22. November 1974. Der Grundsatz „Gleiches Recht für alle" bewog uns, diesen Anspruch in der am 5. Dezember 1975 eingereichten Petition an die Vereinten Nationen auch für die 3 1/2 Millionen Sudetendeutschen zu erheben. Unsere Forderung kann nicht deshalb geringeres Gewicht haben, weil wir sie stets ohne Anwendung von Gewalt vertraten.
In einer besonderen Rechtsverwahrung bekunden wir unseren Anspruch auf das entzogene private und öffentliche Eigentum.
5.
In einer Zeit, die zahlreichen Völkern und Volksgruppen Entkolonialisierung und Freiheit im Sinne des Selbstbestimmungsrechts brachte, dürfen weder das deutsche Volk noch Teile unseres Volkes von dieser Entwicklung ausgeschlossen bleiben. Es geht daher nicht an, die Rechte und Ansprüche der Sudetendeutschen zu verschweigen oder über sie ohne ihre Zustimmung zu verfügen. Die Lage in Europa — auch das Verhältnis zwischen Deutschland und der Tschechoslowakei — kann erst dann als normalisiert gelten, wenn auch die Rechte und Ansprüche der Sudetendeutschen beachtet werden.
6.
Dem Recht auf die Heimat entspricht das Recht auf Wahrung der Identität. Diese zu hegen und zu erhalten steht allen Menschen zu, die sich zu einer gemeinsamen Heimat bekennen.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.