Pan Wenzel Vymryzal si v Praze pořád stěžuje, a Milosch Vytotschil mu se zápalem přizvukuje.
Ježíšmariajozefe, komunisté nám ubližují! Kdo by si to byl pomyslel, republika je v troskách.
Hitler nám nikdy nebyl po chuti, ale dneska se nám vede zle. Stalin nás sice osvobodil, přesto z toho nemáme radost.
Naše situace je velmi smutná, kdo dnes není komunista. Dnes se nám kouká do žaludku, zítra půjde o krk.
Kam se poděla ta krásná melodie o tom, že „Pravda vítězí"? Z toho zprohýbaného systému teď pomůže jen jedno: rychlý útěk!
Paní Libuscha Vytotschil naříká a láteří: To už je moc, o útěku se lehko mluví, ale kde bude stát moje manželská postel?
„Stará, nebreč, ani muk!" Zlata a stříbra máme dost, Němci nám ho dali, abychom si mohli živořit dál.
Němci jsou hodní lidé, přivítají nás s radostí, a velká německá země bude naší novou domovinou.
Nikdo nebude křičet: Čecháčci, fuj, až budu zpívat „Kde domov můj". Balit, Libuscho, hned balit, honem, honem, domů do říše!
(Výmluvný leták neznámého autora, jako svědectví o tehdejším vztahu Němců a Čechů — jak se doba mění!)
Vydavatel, nakladatel a odpovědný redaktor: Richard Brummeissl, 8756 Kahl am Main, Seligenstädter Weg 60, telefon (06188) 2359 — Poštovní šekový úřad 1, 6 Frankfurt/M., číslo účtu 327195 — Cena za kus 2,50 DM. Tisk: Druckerei und Verlag Emil Kolb, 8757 Karlstein, poštovní přihrádka 1145.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
