Předpovědi Českého pastýře z roku 1356 (DOKONČENÍ)

Věta 31

Pak bude bavorská země zpustošena a strávena, česká země bude železným koštětem vymetena.

a) srovnej větu 17 slepého jinocha.

b) V návaznosti na poznámky k větám 29 a 30 Stormbergera se tímto výrokem obraz uzavírá: sovětský vpád do Bavorska může způsobit tento stav „zpustošení a strávení". Ale i ti, kdo už zažili okupaci bolševickou bojovou jednotkou, dovedou dosah těchto výroků pochopit. Malomeštáci a chytrolíni ze západních zón si stále ještě myslí, že Rusové se před jejich domy při pohledu na jmenovku na zvonku (Schulze, Meier, Schmidt nebo Lehmann) obrátí zpět, protože prý „vědí", že majitelé kdysi volili KSČ (KPD) a nikdy (!?!) nesouhlasili s Hitlerem. Probuzení z této otupělosti do holé pravdy by bylo strašné.

Věta 32

Přes české hory přijdou ti s červenými čepicemi (kabátky?).

a) Člověk je hned v pokušení chápat červené čepice jako symbol bolševické nadvlády. Ale na národní Čechy se ten obraz hodí lépe, protože ti v Sokolu skutečně nosili červené čepice a červené kabátky, a Stormberger mluvil – na rozdíl od slepého jinocha – méně v symbolech, spíše nazýval věci tak, jak je viděl. A oni skutečně přicházejí, hodinu co hodinu, den co den, národní Češi přes české hory, aby hledali ochranu před ďáblem, kterého si sami lehkomyslně namalovali na zeď.

Věta 33

Ale netrvá to dlouho – stane se to za jednu noc.

a) srovnej větu 16 slepého jinocha.

b) Zde se ukazuje celá hloubka předpovězené historie: podstata atomové války se rýsuje v několika strohých slovech – katastrofa krátkého trvání, ale živelné síly ve svých následcích.

Věta 34

Kdo si na útěku vezme dva chleby a jeden ztratí, ať se za ním nesehýbá, už ho nebude potřebovat; a kdo zapomněl kabát, ať se pro něj nevrací, už ho nebude potřebovat.

a) Všechna opatření druhé světové války na ochranu civilního obyvatelstva jsou bezpředmětná; koho na „útěku" zastihne katastrofa, ten už nepotřebuje ani jídlo, ani oblečení, je s ním konec, na bezpečné místo už nedorazí.

b) Ale slova „kdo si na útěku vezme dva chleby…" v sobě skrývají ještě hlubší sarkastický smysl, totiž je zde bičována bezpříkladná lehkomyslnost německého národa tváří v tvář jedinečné, obrovské katastrofě. Před útěkem, tedy na prahu nejstrašnějších zkáz, jaké kdy zemský povrch zažil, se lidé budou ještě zabývat maličkostmi, volbou mezi dvěma druhy chleba. Nádherná charakteristika německé ospalosti a diletantského politikaření.

Věta 35

Kdo přežije tuto dobu, musí mít železnou hlavu.

a) Ale i ti ostatní, kteří jsou od katastrofy dál nebo se dokážou včas dostat do bezpečí, na tom budou špatně, ba zdá se, jako by vůbec nikdo nevyvázl, leda by měl to nemožné: „železnou hlavu".

Věta 36

Lidé budou onemocnět, ale nikdo jim nebude moci pomoci.

a) I tato věta naznačuje katastrofu prostřednictvím strašných účinků atomové bomby: naznačené projevy (nemoci) lze přičíst jen dosud ne zcela prozkoumanému působení gama záření při rozpadu atomu.

věta pokračuje na dalším listu ⟶