⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Dokladem výkladu jména města může posloužit i nápis na kameni bývalé šibenice. Ten v překladu zní zhruba takto: Schlaggenwald, svobodné, císařské město, má jméno po Slavkovi, je ozdobeno ctí a spravedlností, za což budiž Bohu díky.
Kašpar Bruschius, básník a historik narozený kolem roku 1543 v Horním Slavkově, napsal ve své kronice: Slavné město má jméno po Čechu Slavkovi z lesů, který pocházel z přemyslovského rodu.
Kdy byl Horní Slavkov založen, se dnes už těžko přesně určí. Nejstarší stavbou města, kostelem sv. Jiří, se datuje již rokem 1242 a podle farní knihy jde už tehdy o zprávu o jeho existenci. V oné době se kostely zakládaly už v hotových sídlištích, takže zpráva o jejich založení musí být mnohem staršího data. Kostel byl zprvu v gotickém slohu a během staletí byl rozšiřován a prošel mnoha různými úpravami. V dnešní podobě se nám zachoval z let 1520–1525, kdy byl zcela přestavěn na náklady Jana Pluha z Rabštejna a bohatých hornoslavkovských měšťanů.
Již ve 13. století zde nastává hornický rozmach a český cín má díky své vynikající jakosti velký odbyt. Nejspíš právě proto byl Horní Slavkov roku 1300 povýšen na město.
V roce 1407 dostal Horní Slavkov nového majitele. Byl jím Albrecht z Hazmburka, který se stal novým vlastníkem bečovského panství. O těžbu neměl zájem, a proto toto panství roku 1411 prodal Jindřichovi z Plavna. Šlo o německý rod, který byl úhlavním nepřítelem husitů. Páni z Plavna dali správu města zcela do rukou Němců. Začíná příliv přistěhovalců z přelidněných, hospodářsky a technicky vyspělejších německých krajů, hlavně bavorských a saských.
[obr] Kamenný znak na šibenici. [obr] Znak Horního Slavkova. Nahoře anděl smrti opírající se o podstavec, na němž je přesýpací hodiny a ukazuje na nápis; ten v překladu zní:
Dnes mně, zítra tobě!
Tento znak je uchováván v muzeu v Lokti.
Počínající hornický rozmach a nezkušenost Čechů v hornických pracích dávaly německým přistěhovalcům plnou možnost ovládnout město. Páni z Plavna neměli s těžbou valný úspěch, a proto roku 1594 prodali celé bečovské panství Pluhům z Rabštejna.
Pluhové z Rabštejna byli poněmčený český rod, který ve svém znaku nosil pluh. Hanuš Pluh byl v té době jedním z nejbohatších českých pánů. Zatímco doly za panství pánů z Plavna chátraly, znamenala doba Pluhů počátek nejvýznamnějšího období zdejší hornické činnosti.
Přílivu nového obyvatelstva musely ustoupit i městské hradby a začalo se stavět v tehdy moderním norimberském slohu. V dolní části města bylo založeno nové náměstí s kostelem sv. Anny a nemocnicí pro nemocné horníky. S výstavbou dolního náměstí byl zřízen první vodovod. Voda byla přiváděna dřevěným potrubím z míst dnešní Číhané. V té době nebylo mnoho měst, která by se touto vymožeností mohla chlubit. Náměstí a ulice byly vydlážděny, byla postavena honosná radnice, která tomuto účelu slouží dodnes, stavějí se nádherné panské a měšťanské domy, rozšiřuje se kostel sv. Jiří, budují se nové doly, stroje a zařízení, a s tím roste i sebevědomí měšťanů a třídní uvědomění horníků. Zároveň však roste i vykořisťování chudších vrstev obyvatelstva a třídní boj se vyostřuje.
später Schlaggenwald. Die Ortsbezeichnung Schlaggenwald entstand später als amtliche Bezeichnung.
Als Beweis der Bezeichnung der Stadt, kann auch die Anschrift auf dem Stein des gewesenen Galgens dienen. Die Aufschrift ist in Übersetzung etwa folgende: Schlaggenwald, die Freie, Kaiserliche Stadt, hat den Namen von Slavek, ist durch Ehre und Gerechtigkeit verschönert, wofür Gott zu danken ist.
Kaspar Bruschius, Dichter und Historiker, geboren um das Jahr 1543 in Schlaggenwald, hat in seiner Chronik geschrieben: Die berühmte Stadt hat den Namen vom Tschechen Slavek von den Wäldern, der aus dem Přemyslidengeschlecht stammte.
Wann Schlaggenwald gegründet wurde, läßt sich heute schwer genau bestimmen. Der älteste Bau der Stadt, die Kirche des Hl. Georg datiert schon aus d. J. 1242 und dies ist lt. dem Pfarrbuch bereits der Bericht über deren Existenz. Damals wurden Kirchen schon in Siedlungen gegründet, so daß der Bericht über deren Gründung schon viel älteren Datums sein muß. Vorerst war die Kirche im gotischen Stil und während der Jahrhunderte wurde sie erweitert und hat viele verschiedene Ausgestaltungen durchgemacht. In ihrer heutigen Gestalt ist sie uns aus den Jahren 1520 — 1525 erhalten geblieben, wo sie gänzlich auf Kosten des Jan Pflug von Rabenstein und den reichen Schlaggenwalder Bürgern umgebaut wurde.
Bereits im 13. Jahrhundert beginnt hier der Bergmanns-Hochbetrieb und das tschechische Zinn hat für seine vorzügliche Qualität einen großen Absatz. Höchstwahrscheinlich deshalb wurde Schlaggenwald i. J. 1300 zur Stadt erhoben.
Im Jahre 1407 erhielt Schlaggenwald einen neuen Eigentümer. Es war Albert von Hazmburg, der zum neuen Besitzer der Petschauer-Herrschaft wurde. Er hatte kein Interesse fürs Fördern und deshalb verkaufte er i. J. 1411 diese Herrschaft Heinrich von Plauen. Es war dies ein deutsches Geschlecht, das ein Erzfeind der Hussiten war. Die Herren von Plauen gaben die Verwaltung der Stadt ganz in die Hände der Deutschen. Es beginnt ein Zuströmen von Umsiedlern aus den übervölkerten, wirtschaftlich und technisch fortschrittlicheren deutschen Gebieten, hauptsächlich bayerischen und sächsischen.
Das steinerne Wappen am Galgen.
Das Wappen von Schlaggenwald.
Oben ein Todesengel, der sich auf einen Sockel stützt,
an dem eine umschüttbare Uhr ist und auf die Aufschrift zeigt;
die in Übersetzung lautet:
Heute mir, morgen Dir!
Dieses Wappen ist im Museum in Elbogen aufbewahrt.
Der beginnende Bergbau-Aufschwung und die Unerfahrenheit der Tschechen in Bergbauarbeiten geben den deutschen Einwanderern volle Möglichkeit die Stadt zu beherrschen. Die Herren von Plauen hatten mit dem Fördern keinen großen Erfolg und darum verkauften sie i. J. 1594 die ganze Petschauer Herrschaft den Pflugs von Rabenstein.
Die Pflugs von Rabenstein waren ein germanisiertes tschechisches Geschlecht, das in seinem Wappen einen Pflug führte. Hans Pflug war zu dieser Zeit einer der reichsten böhmischen Herren. Während die Gruben zur Herrschaft der Herren von Plauen verfielen, bedeutet die Pflug-Area den Beginn der bedeutendsten Zeit für den hiesigen Bergbau der Stadt.
Dem Zufluß der neuen Bevölkerung mußten auch die Stadtmauern weichen und man begann in dem damals modernen Nürnberger-Stil zu bauen. Im unteren Teil der Stadt wurde ein neuer Marktplatz gegründet mit der Kirche der Hl. Anna und einem Krankenhaus für kranke Bergleute. Mit dem Ausbau des Marktplatzes im unteren Teil, wurde die erste Wasserleitung errichtet. Das Wasser wurde durch hölzerne Rohre aus den Orten des heutigen Chezy zugeleitet. Zu dieser Zeit gab es nicht viele Städte, die sich dieser Errungenschaft rühmen konnten. Der Marktplatz und die Straße waren gepflastert, erbaut ein stattliches Rathaus, welche bis zum heutigen Tage diesem Zwecke dient, es werden herrliche Herren- und Bürgerhäuser gebaut, die Kirche des Hl. Georg wird erweitert, neue Gruben werden gebaut, Maschinen und Einrichtungen und damit wächst auch das Selbstbewußtsein der Bürger und das Klassenbewußtsein der Bergleute. Zugleich aber wächst auch die Ausbeutung der ärmeren Schichten der Bevölkerung und der Klassenkampf verschärft sich.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.