Ze Sudetoněmeckého krajanského sdružení

Akce Právní výhrada

Spolkový svaz Sudetoněmeckého krajanského sdružení dosud rozeslal okresním skupinám i krajanským kruhům přes 200 000 formulářů pro akci „Právní výhrada k zachování majetkových nároků sudetských Němců".

Tuto akci schválilo Spolkové shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení dne 31. ledna 1978 na návrh spolkového výboru. Má sloužit k zajištění právního nároku na majetek vyvlastněný v Československu. Nejde tedy o evidenci, jaká proběhla svého času pro vyrovnání břemen. Proto také není třeba ve vyplňovaném formuláři, který obsahuje prohlášení o právní výhradě, uvádět údaje o druhu a výši ztraceného majetku. Důležité je pouze samotné podání prohlášení, že se vlastnických a majetkových nároků nevzdáváme, nýbrž je znovu potvrzujeme.

Při řízení o vyrovnání břemen se u příslušných úřadů pro vyrovnání břemen přihlašovaly pouze škody způsobené vyhnáním, podle druhu a rozsahu. Toto přihlášení však nepředstavovalo prohlášení o právní výhradě.

Akce Právní výhrada se obrací na všechny sudetské Němce, kteří sami nebo jejichž rodiče přišli v domovině o majetek a vlastnictví, bez ohledu na to, zda tuto ztrátu majetku přihlásili a dostali za ni odškodnění z vyrovnání břemen, nebo ne. K podání prohlášení o právní výhradě jsou oprávněni i ti krajané, kteří ve staré vlasti neměli žádný vlastní majetek, neboť se podílejí na ztraceném národním majetku sudetských Němců, jenž dnes představuje hodnotu 140 miliard DM.

Připravuje se „Sudetoněmecký manifest"

Na základě usnesení spolkového výboru Sudetoněmeckého krajanského sdružení má být 4. března 1979 předán světové veřejnosti „Sudetoněmecký manifest", v němž na základě trpkých zkušeností sudetského němectví vyložíme naše představy o právu na ochranu národnostní skupiny a menšin. K vyhlášení tohoto manifestu je plánována řada velkých akcí ve všech větších německých městech, se středem v Mnichově. Organizační složky Sudetoněmeckého krajanského sdružení i jednotlivých domovských krajů jsou již dnes upozorňovány na tyto akce, aby 4. březen 1979 – kdy si po šedesáté připomeneme události ze 4. března 1919 – byl slaven jako Den sebeurčení nejen ve velkých německých městech, ale i všemi okresními a místními skupinami. Také domácímu obyvatelstvu by měl být na těchto akcích přiblížen význam práva na ochranu národnostní skupiny a menšin.

Vzniká Sudetoněmecké centrum

Rozhodnutím bavorské zemské vlády uvolnit 6,3 milionu DM na stavbu Sudetoněmeckého centra v Mnichově vstoupil tento projekt do rozhodující fáze. Sudetoněmecká nadace vypsala otevřenou architektonickou soutěž na novostavbu centra. Účastnit se mohou členové Sudetoněmeckého krajanského sdružení a dále fyzické osoby, které jsou jako architekti členy Bavorské komory architektů a mají hlavní bydliště ve vládním obvodu Horní Bavorsko.

První cena je vypsána ve výši 24 000 DM, druhá 20 000 DM, třetí 16 000 DM, čtvrtá 12 000 DM a pátá 8 000 DM. Kromě toho jsou vyčleněny tři výkupní ceny po 4 000 DM.

Dne 20. října se konalo kolokvium Sudetoněmecké nadace s účastníky soutěže a porotci.

Sudetoněmecké centrum, které vzniká v Hochstraße, Mnichov 80, má být otevřeno nejvýznamnějším sudetoněmeckým institucím a spolkům i všem sudetským Němcům bez ohledu na jejich vyznání, světonázor či stranicko-politické přesvědčení a má jim pod jednou střechou poskytnout potřebné prostory pro práci.