Ze Sudetoněmeckého krajanského sdružení
Akce Právní výhrada
Spolkový svaz Sudetoněmeckého krajanského sdružení dosud rozeslal okresním skupinám i krajanským kruhům přes 200 000 formulářů pro akci „Právní výhrada k zachování majetkových nároků sudetských Němců".
Tuto akci schválilo Spolkové shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení dne 31. ledna 1978 na návrh spolkového výboru. Má sloužit k zajištění právního nároku na majetek vyvlastněný v Československu. Nejde tedy o evidenci, jaká proběhla svého času pro vyrovnání břemen. Proto také není třeba ve vyplňovaném formuláři, který obsahuje prohlášení o právní výhradě, uvádět údaje o druhu a výši ztraceného majetku. Důležité je pouze samotné podání prohlášení, že se vlastnických a majetkových nároků nevzdáváme, nýbrž je znovu potvrzujeme.
Při řízení o vyrovnání břemen se u příslušných úřadů pro vyrovnání břemen přihlašovaly pouze škody způsobené vyhnáním, podle druhu a rozsahu. Toto přihlášení však nepředstavovalo prohlášení o právní výhradě.
Akce Právní výhrada se obrací na všechny sudetské Němce, kteří sami nebo jejichž rodiče přišli v domovině o majetek a vlastnictví, bez ohledu na to, zda tuto ztrátu majetku přihlásili a dostali za ni odškodnění z vyrovnání břemen, nebo ne. K podání prohlášení o právní výhradě jsou oprávněni i ti krajané, kteří ve staré vlasti neměli žádný vlastní majetek, neboť se podílejí na ztraceném národním majetku sudetských Němců, jenž dnes představuje hodnotu 140 miliard DM.
Připravuje se „Sudetoněmecký manifest"
Na základě usnesení spolkového výboru Sudetoněmeckého krajanského sdružení má být 4. března 1979 předán světové veřejnosti „Sudetoněmecký manifest", v němž na základě trpkých zkušeností sudetského němectví vyložíme naše představy o právu na ochranu národnostní skupiny a menšin. K vyhlášení tohoto manifestu je plánována řada velkých akcí ve všech větších německých městech, se středem v Mnichově. Organizační složky Sudetoněmeckého krajanského sdružení i jednotlivých domovských krajů jsou již dnes upozorňovány na tyto akce, aby 4. březen 1979 – kdy si po šedesáté připomeneme události ze 4. března 1919 – byl slaven jako Den sebeurčení nejen ve velkých německých městech, ale i všemi okresními a místními skupinami. Také domácímu obyvatelstvu by měl být na těchto akcích přiblížen význam práva na ochranu národnostní skupiny a menšin.
Vzniká Sudetoněmecké centrum
Rozhodnutím bavorské zemské vlády uvolnit 6,3 milionu DM na stavbu Sudetoněmeckého centra v Mnichově vstoupil tento projekt do rozhodující fáze. Sudetoněmecká nadace vypsala otevřenou architektonickou soutěž na novostavbu centra. Účastnit se mohou členové Sudetoněmeckého krajanského sdružení a dále fyzické osoby, které jsou jako architekti členy Bavorské komory architektů a mají hlavní bydliště ve vládním obvodu Horní Bavorsko.
První cena je vypsána ve výši 24 000 DM, druhá 20 000 DM, třetí 16 000 DM, čtvrtá 12 000 DM a pátá 8 000 DM. Kromě toho jsou vyčleněny tři výkupní ceny po 4 000 DM.
Dne 20. října se konalo kolokvium Sudetoněmecké nadace s účastníky soutěže a porotci.
Sudetoněmecké centrum, které vzniká v Hochstraße, Mnichov 80, má být otevřeno nejvýznamnějším sudetoněmeckým institucím a spolkům i všem sudetským Němcům bez ohledu na jejich vyznání, světonázor či stranicko-politické přesvědčení a má jim pod jednou střechou poskytnout potřebné prostory pro práci.
Aus der Sudetendeutschen Landsmannschaft
Aktion Rechtsverwahrung
Der Bundesverband der Sudetendeutschen Landsmannschaft hat bisher über 200.000 Formulare für die Aktion „Rechtsverwahrung zur Aufrechterhaltung der Vermögensansprüche der Sudetendeutschen" an die Kreisgruppen sowie an die Heimatkreise versandt.
Diese Aktion wurde am 31. Januar 1978 von der Bundesversammlung der Sudetendeutschen Landsmannschaft auf Vorschlag des Bundesvorstandes beschlossen. Sie soll dazu dienen, den Rechtsanspruch auf das in der Tschechoslowakei enteignete Vermögen sicherzustellen. Es ist also keine Erfassung wie seinerzeit für den Lastenausgleich. Deshalb ist es auch nicht erforderlich, daß in dem auszufüllenden Formular, das die Rechtsverwahrungserklärung enthält, auch Angaben über Art und Höhe des verlorenen Vermögens gemacht werden. Bedeutsam ist allein die Abgabe der Erklärung, daß die Eigentums- und Besitzansprüche nicht preisgegeben, sondern erneut bekräftigt werden.
Beim Lastenausgleichsverfahren wurden lediglich die Vertreibungsschäden nach Art und Weise bei den zuständigen Lastenausgleichsämtern angemeldet. Diese Anmeldung stelle jedoch keine Rechtsverwahrungserklärung dar.
Die Rechtsverwahrungsaktion wendet sich an alle Sudetendeutschen, die selbst oder deren Eltern in der Heimat Eigentum und Besitz verloren haben, ohne Rücksicht darauf, ob sie diesen Vermögensverlust angemeldet und dafür eine Entschädigung aus dem Lastenausgleich bekommen haben oder nicht. Auch solche Landsleute, die in der alten Heimat keinen eigenen Besitz hatten, sind zur Abgabe der Rechtsverwahrungserklärung berechtigt, da sie an dem verlorenen Nationalvermögen der Sudetendeutschen, das heute einen Wert von 140 Milliarden DM darstellt, beteiligt sind.
„Sudetendeutsches Manifest" in Vorbereitung
Auf Grund eines Beschlusses des Bundesvorstandes der Sudetendeutschen Landsmannschaft soll der Weltöffentlichkeit zum 4. März 1979 ein „Sudetendeutsches Manifest" übergeben werden, in dem aus den leidvollen Erfahrungen des Sudetendeutschtums heraus unsere Vorstellungen hinsichtlich eines Volksgruppen- und Minderheitenschutzrechtes dargelegt werden. Zur Verkündung dieses Manifests sind eine Reihe von Großveranstaltungen in allen größeren deutschen Städten mit dem Mittelpunkt in München vorgesehen. Die Gliederungen der Sudetendeutschen Landsmannschaft wie auch die der Heimatlandschaften werden bereits heute auf die Veranstaltungen aufmerksam gemacht, damit nicht nur in deutschen Großstädten, sondern auch von allen Kreis- und Ortsgruppen der 4. März 1979, an dem sich das Geschehen vom 4. März 1919 zum 60. Male jährt, als Tag der Selbstbestimmung begangen wird. Auch den einheimischen Kreises soll auf den Veranstaltungen die Bedeutung eines Volksgruppen- und Minderheitenschutzrechtes zum Bewußtsein gebracht werden.
Das Sudetendeutsche Zentrum entsteht
Mit dem Beschluß der Bayerischen Staatsregierung, 6,3 Millionen DM für den Bau des Sudetendeutschen Zentrums in München zur Verfügung zu stellen, ist dieses Projekt in eine entscheidende Phase eingetreten. Die Sudetendeutsche Stiftung hat einen offenen Bauwettbewerb für den Neubau des Zentrums ausgeschrieben. Teilnahmeberechtigt sind Mitglieder der Sudetendeutschen Landsmannschaft sowie natürliche Personen, die als Architekten Mitglieder der Bayerischen Architektenkammer sind und ihren Hauptwohnsitz im Regierungsbezirk Oberbayern haben.
Der erste Preis ist mit DM 24.000,— ausgeschrieben, der zweite Preis mit DM 20.000,—, der dritte mit DM 16.000,—, der vierte mit DM 12.000,— und der fünfte mit DM 8.000,—. Zudem sind drei Ankäufe zu je DM 4.000,— ausgesetzt.
Am 20. Oktober fand ein Kolloquium der Sudetendeutschen Stiftung mit den Teilnehmern und Preisrichtern statt.
Das Sudetendeutsche Zentrum, das in der Hochstraße, München 80, entsteht, soll den bedeutendsten sudetendeutschen Institutionen und Verbänden, allen Sudetendeutschen, ungeachtet ihrer konfessionellen, weltanschaulichen und parteipolitischen Einstellung offenstehen, unter einem Dach die notwendigen räumlichen Arbeitsmöglichkeiten geben.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.