Ke 100. výročí narození Rudolfa Lodgmana von Auen
Dr. Rudolf rytíř Lodgman von Auen, který se před sto lety, 21. prosince 1877, narodil v Hradci Králové, patří k velkým postavám sudetoněmeckých dějin. Nebyl jen prvním mluvčím a spoluzakladatelem Sudetoněmeckého krajanského sdružení (Sudetendeutsche Landsmannschaft), ale významnou roli sehrál již v posledních letech rakousko-uherské monarchie i v politickém životě Československé republiky.
Dr. von Lodgman pocházel ze starého skotského rodu. Jeho předkové se však už před staletími přistěhovali do Německé říše. Rodným místem Rudolfa von Lodgmana byly Teplice-Šanov.
Dr. Lodgman studoval práva nejprve v Praze a později ve Vídni. Po promoci nastoupil službu u pražského místodržitelství. V roce 1906 se stal jednatelem Svazu německých okresů v Čechách se sídlem v Ústí nad Labem. V této funkci se podrobně zabýval německo-českým národnostním problémem, který se měl stát náplní celého jeho života.
Jako bezpartajní kandidát ústeckého okresu se roku 1911 dostal do rakouské říšské rady, v letech 1912/13 se účastnil česko-německých vyrovnávacích jednání. Za první světové války stál jako válečný dobrovolník na frontě v Haliči a v jižním Tyrolsku. Jeho velká politická zkouška přišla po rozpadu rakousko-uherské monarchie a po vzniku Československa, které z jejích trosek povstalo. Z jeho iniciativy vzešlo usnesení německočeských poslanců říšské rady z 29. října 1918, jímž byla provincie Německé Čechy prohlášena za součást Německého Rakouska. Na základě tohoto usnesení byl zvolen zemským hejtmanem Německých Čech. Aby unikl zatčení československou policií, uprchl do Německa, avšak roku 1920 se vrátil zpět do vlasti a jako jednatel německých samosprávných svazů zahájil boj proti pražské zdánlivé demokracii. Jako poslanec Německé národní strany podal 1. června 1920 historicky proslulé prohlášení protestující proti porušení práva na sebeurčení. V roce 1925 se vzdal svého mandátu v pražském parlamentu.
Svaz německých samosprávných svazů byl po připojení Sudet k Německé říši přeměněn na Německý svaz obcí a Dr. Lodgman odešel do výslužby.
Po obnovení Československa v květnu 1945 unikl zatčení Čechy jen o vlásek. Uprchl do sovětské okupační zóny Německa, avšak roku 1947 se přestěhoval do Freisingu v Horním Bavorsku. Zde spatřoval svůj nejdůležitější úkol v tom, shromáždit své vysídlené krajany a sjednotit je ve velké organizaci národnostní skupiny. Jeho aktivita, ale i vysoká úcta, kterou mu krajané prokazovali za jeho dřívější zásluhy, byly důvodem, proč byl zvolen prvním mluvčím Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Ve své osobě jedinečným způsobem ztělesnil dějiny a osud sudetských Němců.
Zum 100. Geburtstag von Rudolf Lodgman von Auen
Dr. Rudolf Ritter Lodgman von Auen, der vor 100 Jahren am 21. Dezember 1877 in Königgrätz geboren wurde, gehört zu den großen Gestalten der sudetendeutschen Geschichte. Er war nicht nur der erste Sprecher und Mitbegründer der Sudetendeutschen Landsmannschaft, sondern spielte bereits in den letzten Jahren der österreichisch-ungarischen Monarchie wie auch im politischen Leben der Tschechoslowakischen Republik eine bedeutsame Rolle.
Dr. von Lodgman entstammt einem alten schottischen Geschlecht. Seine Vorfahren waren allerdings schon vor Jahrhunderten in das Deutsche Reich gekommen. Rudolf von Lodgmans Heimatort war Teplitz-Schönau.
Dr. Lodgman studierte Rechtswissenschaften zunächst in Prag und später in Wien. Nach seiner Promotion trat er seinen Dienst bei der Statthalterei in Prag an. 1906 wurde er Geschäftsführer des Verbandes der deutschen Bezirke in Böhmen mit dem Sitz in Aussig. In dieser Position beschäftigte er sich eingehend mit dem deutsch-tschechischen Nationalitätenproblem, das zu seinem Lebensinhalt werden sollte.
Als parteiloser Wahlwerber des Bezirks Aussig kam er 1911 in den österreichischen Reichsrat, 1912/13 nahm er an den deutsch-tschechischen Ausgleichsverhandlungen teil. Im Ersten Weltkrieg stand er als Kriegsfreiwilliger an der Front in Galizien und Südtirol. Seine große politische Bewährung kam nach dem Zusammenbruch der österreichisch-ungarischen Monarchie und nach der Bildung der aus ihren Resten entstandenen Tschechoslowakei. Seiner Initiative entsprang der Beschluß der deutschböhmischen Abgeordneten des Reichsrats am 29. Oktober 1918, die Provinz Deutschböhmen zu einem Teil Deutschösterreichs zu erklären. Aufgrund dieses Beschlusses wurde er zum Landeshauptmann von Deutschböhmen gewählt. Um der Verhaftung durch die tschechoslowakische Polizei zu entgehen, floh er nach Deutschland, kehrte jedoch 1920 wieder in die Heimat zurück und nahm als Geschäftsführer der deutschen Selbstverwaltungskörper den Kampf gegen die Prager Scheindemokratie auf. Als Abgeordneter der Deutschen Nationalpartei gab er am 1. Juni 1920 die historisch gewordene Protesterklärung gegen den Bruch des Selbstbestimmungsrechts ab. 1925 legte er sein Mandat im Prager Parlament nieder.
Der Verband der deutschen Selbstverwaltungskörper wurde nach dem Anschluß des Sudetenlandes an das Deutsche Reich in den Deutschen Gemeindebund übergeführt, und Dr. Lodgman trat in den Ruhestand.
Nach der Wiedererrichtung der Tschechoslowakei im Mai 1945 konnte er nur knapp einer Verhaftung durch die Tschechen entgehen. Er floh in die sowjetisch besetzte Zone Deutschlands, siedelte jedoch 1947 nach Freising in Oberbayern über. Hier sah er seine wichtigste Aufgabe darin, seine vertriebenen Landsleute zu sammeln und sie in einer großen Volksgruppenorganisation zusammenzuführen. Seine Aktivität, aber auch die hohe Achtung, die ihm seine Landsleute wegen seiner Verdienste in der Vergangenheit entgegenbrachten, waren der Grund, daß er zum ersten Sprecher der Sudetendeutschen Landsmannschaft gewählt wurde. Er hat in seiner Person in einmaliger Weise Geschichte und Schicksal der Sudetendeutschen verkörpert.
Důležité pro krajany v Rakousku a blízkém okolí
Bohužel i egerlandské krajanské časopisy přehlédly výstavu „Alte Kunst aus dem Egerlande" (Staré umění z Egerlandu) v rakouském Muzeu lidové kultury ve Vídni VIII, Laudongasse, kterou z vlastní iniciativy uspořádal ředitel, dvorní rada profesor Dr. Leopold Schmidt, u příležitosti Sudetoněmeckého dne. K výstavě sepsal katalog s 24 černobílými snímky a 23 barevnými tabulemi a vynikajícím textem o dějinách egerlandské lidové kultury. Pro nás je tento katalog o to cennější, že jej napsal uznávaný odborník, který sám z Chebska (Egerland) nepochází. Prof. Dr. Schmidt odchází k 1. lednu 1978 do důchodu, výstavu je však možné vidět ještě po celé zimní měsíce.
Wichtig für die Landsleute in Österreich und näheren Umgebung
Leider auch von Egerländer Heimatbriefen unbeachtet, blieb die Ausstellung „Alte Kunst aus dem Egerlande" im österreichischen Museum für Volkskunde Wien VIII, Laudongasse, die der Direktor Hofrat Professor Dr. Leopold Schmidt aus eigener Initiative anläßlich des Sudetendeutschen Tages zusammenstellte. Dazu schrieb er einen Katalog mit 24 Schwarzweißbildern und 23 Farbtafeln und einen hervorragenden Text über die Geschichte Egerländer Volkskunde. Für uns ist dieser Katalog umso wertvoller, weil er von einem anerkannten Fachmann, der nicht Egerländer ist, geschrieben wurde. Prof. Dr. Schmidt tritt mit 1. Januar 1978 in den Ruhestand, doch die Ausstellung ist noch über die Wintermonate zu sehen.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.