⟵ věta pokračuje z předchozího listu
přízemí na straně kapličky tvořilo první patro na protější straně. Z volby stavebního místa přesto vyplynula jedna výhoda: školní budova se přimykala mezi domy dolní vesnice a byla dosti chráněná před nepřízní počasí, zvláště v zimě – neboť i na Havraní se dal uplatnit verš z Westerwaldské písně: „...nad tvými výšinami hvízdá tak studený vítr..."
Přes nepříznivé poměry ve školní budově zde nejeden řídící učitel vyučoval téměř celá desetiletí. Romantický kraj, přívětiví obyvatelé i klid a odlehlost byly asi také příčinou tak dlouhého setrvání. Havránští byli povahou lidé dosti otevření, což bylo asi i důsledkem raného vyučování. Existoval zde například po první světové válce ochotnický divadelní spolek, který svými představeními sklízel velký úspěch i v Horním Slavkově.
Já jsem zde v roce 1936 založil pěvecký spolek (smíšený sbor), protože se Havránští ukázali jako velmi hudební. Při přátelské návštěvě krásenského pěveckého spolku v Harbauerově hostinci ohodnotil jeho předseda, učitel Oskar Hubl, naše čtyřhlasé výkony slovy: „Vy se klidně můžete nechat slyšet v rozhlase!" Chvála z povolaných úst.
Po připojení k Německé říši jsme starosta Oswald Jessl a já upozornili říšskoněmecké úřady na naši vlhkou školní budovu, s tím výsledkem, že – po prohlídce okresním hejtmanem a přednostou zdravotního úřadu – bylo rozhodnuto tuto nezdravou školní budovu nahradit novou. Jako stavební místo navrhovali jedni Stowasserovo pole vedle školní zahrady, jiní se zase přimlouvali za luční svah nad domem řídícího učitele Schneidera.
K realizaci nové školní stavby už bohužel nedošlo, protože druhá světová válka byla prohraná a my jsme byli vyhnáni z naší krásné domoviny.
Josef Floßmann
obr] Erinnerungen an traute Gesichter von Schlaggenwald
1. Reihe: 1. Putz Anton, 2. ?
2. Reihe: 1. ? 2. ? 3. Reif Oskar, 4. ? 5. Neidhart Max 6. Josef Prößl 7. Völkl Rud.
3. Reihe: 1. Roßmeißl ? 2. ? 3. Neidhart (Förster) 4. Dietrich (Gasthaus) 5. ? 6. ?
3. Reihe: 7. Spachmann Franz
Erdgeschoß an der Kapellenseite den ersten Stock auf der Gegenseite bildete. Ein Vorteil ergab sich doch aus der Bauplatzwahl: Das Schulhaus schmiegte sich zwischen die Häuser des unteren Dorfes und war vor Witterungsunbilden recht geschützt, besonders im Winter, denn für Rabensgrün konnte man auch die Stelle aus dem Westerwaldlied anwenden: . . . über deinen Höhen pfeift der Wind so kalt . . .
Trotz der ungünstigen Schulhausverhältnisse hat so mancher Schulleiter fast jahrzehntelang dort unterrichtet. Die romantische Gegend, die freundlichen Bewohner und auch die Ruhe und Abgeschiedenheit waren wohl auch mit die Ursache des langen Verweilens. Die Rabensgrüner waren ein recht aufgeschlossener Menschenschlag, was wohl auch die Folge des frühen Unterrichtsbetriebes war. Hier bestand beispielweise nach dem ersten Weltkrieg eine Theatergruppe, die selbst in Schlaggenwald durch ihre Aufführungen viel Beifall fand.
Ich habe hier 1936 einen Gesangverein (gemischter Chor) gegründet, da sich die Rabensgrüner als sehr musikalisch erwiesen. Bei einem Freundschaftsbesuch des Schönfelder Gesangvereins in Harbauers Gasthaus beurteilte sein Obmann, Lehrer Oskar Hubl, unsere vierstimmigen Darbietungen mit den Worten: „Ihr könnt euch ohne weiteres im Radio hören lassen!" Ein Lob aus berufenem Munde.
Nach dem Anschluß an das Deutsche Reich haben Bürgermeister Oswald Jessl und ich die reichsdeutschen Behörden auf unser feuchtes Schulhaus aufmerksam gemacht, mit dem Erfolg, daß — nach einer Besichtigung durch den Landrat und dem Vorstand des Gesundheitsamtes — beschlossen wurde, dieses ungesunde Schulhaus durch ein neues zu ersetzen. Als Bauplatz schlugen die einen das Stowasserfeld neben dem Schulgarten vor, andere wiederum traten für den Wiesenhang oberhalb des Hauses von Oberlehrer Schneider ein.
Zur Ausführung des Schulneubaues kam es leider nicht mehr, weil der zweite Weltkrieg verloren ging, und wir aus unserer schönen Heimat vertrieben wurden.
Josef Floßmann
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.