Narozeniny našich krajanů

Jeden z nejstarších rodáků z Horního Slavkova (Schlaggenwald) oslavil 6. 11. 1976 devadesáté narozeniny

Je jím pan Hans Blumthaler, který nyní tráví podzim života v kruhu rodiny (manželka a 3 děti) v Altenstadtu u Weidenu.

Jubilant je nesmírně čilý a stále se živě zajímá o dění ve svém novém domově. Je nositelem Spolkového záslužného kříže a dalších vyznamenání, byl spoluzakladatelem Egerlandské „Gmoi" v Altenstadtu a jejím dlouholetým předsedou.

Přejeme našemu oslavenci ještě mnoho let v kruhu rodiny. Časopis „Der Egerländer" věnoval Hansi Blumthalerovi v různých vydáních příslušné příspěvky.

Paul Pöttig – 85. narozeniny

Starší rodáci ze Slavkova jistě znají našeho krajana Paula Pöttiga, Lechfeldstr. 10, 8261 Töging am Inn. Dne 29. října 1976 oslavil v plné duševní a téměř i tělesné svěžesti své 85. narozeniny. Jen nohy už prý tak úplně neslouží, jak si posteskl. Ostatně na to si stěžují i mnozí mladší. Svůj dům, postavený v roce 1950, ale obývá v přízemí, což mu umožňuje bez potíží vycházet ven, což tak rád dělá.

Paul Pöttig je vášnivý sběratel porcelánu. I přes svůj vysoký věk se intenzivně věnuje bádání o vzniku egerlandského porcelánu. Dříve spolupracoval s odborným časopisem „Der Sprechsaal". Nyní se s chutí věnuje sbírání mincí.

V roce 1911 odcestoval pracovně do Afriky, kde pobýval až do roku 1914. Během dovolené v roce 1914 ho ve svém rodném městě Slavkově zastihl vypuknutí války a od prvního dne se stal vojákem. Po 4,5 letech vojenské služby se vrátil domů. Za zranění utrpěná ve válce mu tehdejší nová zemská vláda přejmenovaných bývalých Čech na Československo přiznala invalidní podporu ve výši 20 Kč.

Už v roce 1911, ještě než Pöttig opustil Německo, absolvoval na Státní živnostenské škole šestiměsíční kurz a složil řidičskou zkoušku. Dodnes se baví nad tím, jak idylické byly tehdejší poměry při tankování tehdejšího vozidla. Čerpací stanice tenkrát neexistovaly, benzín se musel kupovat v drogeriích. Na volantu byl tzv. akcelerátor – páčka na stálý plyn – řazení bylo umístěno vně vozidla na pravé straně, což v zimě nebylo právě výhodné. Startér nikdo neznal, muselo se startovat klikou, což nezřídka dalo pořádně zabrat. A přesto na svůj Slavkov a tuto dobu rád vzpomíná!

Hermann Häuser, 66 let, 10. 11. 1976

Moje zcela zvláštní blahopřání k Tvým narozeninám. Kéž Ti Pán Bůh dá sílu, abys nám, Slavkovákům a Dörflerům, znovu uspořádal tak krásné setkání, jako jsi to i s Tvou Ilse tolikrát pro nás udělal v Goldbachu. Vždyť na všech setkáních přispělo právě Tvé působení k jejich skvělému zdaru. Nyní jsi Ty jediný, kdo nám může další setkání ještě umožnit. Protože toto dílo má vzniknout nezištně pro naše společenství, nemělo by být mou prosbou k Pánu Bohu nic troufalého, má-li Ti k tomu propůjčit sílu. Ještě jednou vše nejlepší!

Vydavatel s chotí.

Dary

Dary na památník v Auerbachu:

Schindler Georg, Bad Wörishofen 100,— Hermann Schindler, Langen 50,— Margarete Völkl, Röttenbach 20,— Pekařský mistr Rippl, Pegnitz, věnuje rovněž výtěžek z prodeje jím upečeného posvícenského koláče (Kirwakuchen) Anton Stör, 8951 Ried 10,— Anna Neidhart, Auerbach 10,—

věta pokračuje na dalším listu ⟶