Po petici nové akce
Na počátku roku 1975 se spolkové předsednictvo Sudetoněmeckého krajanského sdružení (Sudetendeutsche Landsmannschaft) a prezidium Sudetoněmecké rady rozhodly předložit Spojeným národům petici sudetských Němců. Podnětem byla rezoluce Valného shromáždění Spojených národů č. 3236 z 22. listopadu 1974, kterou bylo uznáno nezcizitelné právo palestinského národa na sebeurčení, na návrat do rodné vlasti a na navrácení majetku. Sudetoněmecký národ, vyhnaný ze své vlasti, uplatňuje stejné právní nároky, a proto jeho zplnomocnění zástupci pokládali za své dobré právo požadovat jejich uznání ze strany Spojených národů.
Aby petice získala větší váhu, byla zahájena sběrná akce podpisů, jež byla odstartována velkou akcí v Mnichově 1. března 1975. Do jejího ukončení na Dni sudetských Němců 1976 ve Stuttgartu bylo pod petici shromážděno téměř 250 000 notářsky ověřených podpisů. Petice byla předána 2. prosince 1975 zástupci generálního tajemníka Spojených národů Bradfordu Morseovi a 8. července 1976 řediteli Komise pro lidská práva při Spojených národech Dr. Marcu Schreiberovi. Její přijetí a postoupení příslušným výborům bylo mezitím potvrzeno.
Petice neuplatňovala jen právní nároky na vlast, sebeurčení a odškodnění, ale poukazovala i na porušování lidských práv vyhnáním a vyvlastněním sudetských Němců, jako je právo na život, svobodu, rovnost, úctu k lidské důstojnosti a bezpečnost, právo na ochranu před diskriminací a jednáním porušujícím základní lidská práva, právo na ochranu před svévolným zatčením a věznění i před svévolným zásahem do rodiny a domova, právo svobodně si zvolit bydliště, opustit svou zemi nebo se do ní vrátit.
Zvláštní pozornost věnuje petice osudu Němců, kteří zůstali v Československu. Poukazuje se na to, že pražský režim tyto krajany podrobil brutálnímu procesu odnárodňování, že jejich dětem je odpíráno právo na výuku ve vlastních školách a na svobodné pěstování mateřského jazyka a kultury. Řediteli Komise pro lidská práva byl kromě toho předán seznam 25 dětí, jejichž rodiče žijí ve Spolkové republice Německo a které jsou v Československu protiprávně zadržovány.
Spolkové předsednictvo SL rozhodlo pro nadcházející roky o dalších akcích, které mají sloužit internacionalizaci sudetského problému. Podniknou se kroky ohledně zavedení celosvětově platného zákazu vyhánění a mezinárodně kodifikovaného práva národnostních skupin. Přípravy již byly zahájeny ve spolupráci se Sudetoněmeckou radou a se spolkovými i bavorskými institucemi.
Jménem vyhnaných občanů Horního Slavkova (Schlaggenwald) a přináležejících obcí přeji panu starostovi
Emilu Kreuzerovi
i pánům zastupitelům a celému obyvatelstvu Auerbachu POŽEHNANÉ VÁNOCE a ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK 1977.
RICHARD BRUMMEISSL vydavatel Heimatbriefu bývalého císařského horního města Schlaggenwald
Nach der Petition neue Aktionen
Zu Beginn des Jahres 1975 beschlossen der Bundesvorstand der Sudetendeutschen Landsmannschaft und das Präsidium des Sudetendeutschen Rates, eine Petition der Sudetendeutschen an die Vereinten Nationen zu überreichen. Anlaß war die Entschließung der Vollversammlung der Vereinten Nationen Nr. 3236 vom 22. November 1974, mit der das unerläßliche Recht der palästinensischen Volksgruppe auf Selbstbestimmung, auf Rückkehr in die angestammte Heimat und auf Rückgabe des Eigentums anerkannt wurde. Die aus ihrer Heimat vertriebene sudetendeutsche Volksgruppe erhebt die gleichen Rechtsansprüche, und deshalb sahen es ihre legitimierten Vertretungen als ihr gutes Recht an, deren Anerkennung durch die Vereinten Nationen zu fordern.
Um der Petition mehr Nachdruck zu verleihen, wurde eine Unterschriftenaktion eingeleitet, die mit einer Großveranstaltung in München am 1. März 1975 gestartet wurde. Bis zu deren Abschluß am Sudetendeutschen Tag 1976 in Stuttgart wurden nahezu 250.000 notariell bestätigte Unterschriften unter die Petition geleistet. Diese wurde am 2. Dezember 1975 dem stellvertretenden Generalsekretär der Vereinten Nationen, Bradford Morse, und am 8. Juli 1976 dem Direktor der Kommission für Menschrechte bei den Vereinten Nationen, Dr. Marc Schreiber, überreicht. Ihr Eingang und die Weiterleitung an die zuständigen Ausschüsse wurde inzwischen bestätigt.
Mit der Petition wurden nicht nur die Rechtsansprüche auf Heimat, Selbstbestimmung und Wiedergutmachung angemeldet, sondern auch auf die Verletzungen der Menschenrechte durch die Vertreibung und Enteignung der Sudetendeutschen hingewiesen, wie z. B. das Recht auf Leben, Freiheit, Gleichheit, Achtung der Menschwürde und Sicherheit, das Recht auf Schutz vor Diskriminierungen und Handlungen, die die menschlichen Grundrechte verletzen, das Recht auf Schutz vor willkürlicher Festnahme und Haft sowie vor willkürlichem Eingriff in die Familie und das Heim, das Recht, seinen Wohnsitz frei zu wählen, sein Land zu verlassen oder in sein Land zurückzukehren.
Besondere Aufmerksamkeit widmet die Petition dem Schicksal der in der Tschechoslowakei zurückgebliebenen Deutschen. Es wird darauf hingewiesen, daß das Prager Regime diese Landsleute einem brutalen Entnationalisierungsprozeß unterworfen hat, daß ihren Kindern das Recht auf Unterricht in eigenen Schulen und die freie Pflege ihrer Muttersprache und Kultur verweigert wird. Dem Direktor der Kommission für Menschenrechte wurde außerdem eine Liste von 25 Kindern übergeben, deren Eltern in der Bundesrepublik Deutschland leben und die in der Tschechoslowakei widerrechtlich zurückgehalten werden.
Der SL-Bundesvorstand hat für die kommenden Jahre weitere Aktionen beschlossen, die der Internationalisierung des Sudetenproblems dienen sollen. Es werden Schritte hinsichtlich der Einführung eines in der ganzen Welt gültigen Vertreibungsverbots sowie eines international kodifizierten Volksgruppenrechts unternommen. Die Vorbereitungen sind, in Zusammenarbeit mit dem Sudetendeutschen Rat sowie bundesdeutschen und bayerischen Institutionen, bereits eingeleitet.
Im Namen der vertriebenen Schlaggenwalder Bürger und den dazugehörenden Ortschaften wünsche ich Herrn Bürgermeister
Emil Kreuzer
sowie den Herren Stadträten und der gesamten Einwohnerschaft von Auerbach ein GESEGNETES WEIHNACHTSFEST und ein GLÜCKBRINGENDES JAHR 1977.
RICHARD BRUMMEISSL
Herausgeber des Heimatbriefes
der einstigen kaiserl. Bergstadt Schlaggenwald
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.