Po petici nové akce

Na počátku roku 1975 se spolkové předsednictvo Sudetoněmeckého krajanského sdružení (Sudetendeutsche Landsmannschaft) a prezidium Sudetoněmecké rady rozhodly předložit Spojeným národům petici sudetských Němců. Podnětem byla rezoluce Valného shromáždění Spojených národů č. 3236 z 22. listopadu 1974, kterou bylo uznáno nezcizitelné právo palestinského národa na sebeurčení, na návrat do rodné vlasti a na navrácení majetku. Sudetoněmecký národ, vyhnaný ze své vlasti, uplatňuje stejné právní nároky, a proto jeho zplnomocnění zástupci pokládali za své dobré právo požadovat jejich uznání ze strany Spojených národů.

Aby petice získala větší váhu, byla zahájena sběrná akce podpisů, jež byla odstartována velkou akcí v Mnichově 1. března 1975. Do jejího ukončení na Dni sudetských Němců 1976 ve Stuttgartu bylo pod petici shromážděno téměř 250 000 notářsky ověřených podpisů. Petice byla předána 2. prosince 1975 zástupci generálního tajemníka Spojených národů Bradfordu Morseovi a 8. července 1976 řediteli Komise pro lidská práva při Spojených národech Dr. Marcu Schreiberovi. Její přijetí a postoupení příslušným výborům bylo mezitím potvrzeno.

Petice neuplatňovala jen právní nároky na vlast, sebeurčení a odškodnění, ale poukazovala i na porušování lidských práv vyhnáním a vyvlastněním sudetských Němců, jako je právo na život, svobodu, rovnost, úctu k lidské důstojnosti a bezpečnost, právo na ochranu před diskriminací a jednáním porušujícím základní lidská práva, právo na ochranu před svévolným zatčením a věznění i před svévolným zásahem do rodiny a domova, právo svobodně si zvolit bydliště, opustit svou zemi nebo se do ní vrátit.

Zvláštní pozornost věnuje petice osudu Němců, kteří zůstali v Československu. Poukazuje se na to, že pražský režim tyto krajany podrobil brutálnímu procesu odnárodňování, že jejich dětem je odpíráno právo na výuku ve vlastních školách a na svobodné pěstování mateřského jazyka a kultury. Řediteli Komise pro lidská práva byl kromě toho předán seznam 25 dětí, jejichž rodiče žijí ve Spolkové republice Německo a které jsou v Československu protiprávně zadržovány.

Spolkové předsednictvo SL rozhodlo pro nadcházející roky o dalších akcích, které mají sloužit internacionalizaci sudetského problému. Podniknou se kroky ohledně zavedení celosvětově platného zákazu vyhánění a mezinárodně kodifikovaného práva národnostních skupin. Přípravy již byly zahájeny ve spolupráci se Sudetoněmeckou radou a se spolkovými i bavorskými institucemi.

Jménem vyhnaných občanů Horního Slavkova (Schlaggenwald) a přináležejících obcí přeji panu starostovi

Emilu Kreuzerovi

i pánům zastupitelům a celému obyvatelstvu Auerbachu POŽEHNANÉ VÁNOCE a ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK 1977.

RICHARD BRUMMEISSL vydavatel Heimatbriefu bývalého císařského horního města Schlaggenwald

věta pokračuje na dalším listu ⟶