I mistři krejčí měli na Kirwě svůj podíl. Nejeden, a to zejména mladší lidé, si k slavnosti nechal ušít nový oblek („Gwandl"). Tehdy se to neříkalo oblek, chodili jsme se pyšně procházet po náměstí jako gentlemani a nechávali se obdivovat. Žízeň ale nakonec zahnala většinu do hostinských místností, odkud zněla šrámlová muzika nebo tóny tahací harmoniky. Tanec býval odpoledne v kavárně „Reinhold" a v hotelu „Bahnhof". Tam se scházela mládež. Veselo bylo všude a útulno také. Rvačky, jaké byly při podobných příležitostech běžné a pravidlem u Bavorů, u nás doma neexistovaly. Ano, tak člověk upadá do zamyšlení, když vzpomíná na určité doby, které kdysi doma prožil. Takovou Kirwu, jako byla doma, už nezažijeme. Ale vzpomínáme na ni stále.

A protože jsme kdysi slavili tak krásné svátky, chceme na ně myslet i po 30 letech a oslavit Kirwu v patronátním městě Auerbachu!

Váš Richard Brummeiss!

Auerbach pod českou korunou

Falckrabě Rudolf II. se stal majitelem Auerbachu a udělil městu důležitá privilegia. Položil základ k tomu, že se Auerbach znovu oddělil od falckého rodu, a už roku 1349 zapsal město s okolím českému králi a německému císaři Karlu IV. Císař Karel byl v Auerbachu velmi často, naposledy v roce 1363.

Po smrti císaře Karla roku 1378 nastoupil jeho syn král Václav, český král, který po krátké vládě uskutečnil velký záměr. Nechal kvůli lepšímu spojení vybudovat obchodní cestu z Čech přes Cheb—Hof—Bayreuth—Auerbach až do Norimberku. Po této cestě se vozily rudy do Norimberku z cínařského Horního Slavkova (Schlaggenwald) a z měďařského Kutná Hory (Kuttenberg). Hrad v Laufu se přebudoval na oporu českého mocenského snažení.

Auerbach vděčí české vládě (1353 až 1400) za mnoho. Dosáhl blahobytu a jeho měšťané zažili zlaté časy. Uličky byly plné kontorů a kupeckých krámů a tehdy se městu říkalo „malý Norimberk". Předkové díky vlastním prostředkům dokázali vybudovat velké hradní nádvoří jako knížecí sídlo, opatřit mohutné dílo ochranných hradeb příkopy, valy, opevněnými věžemi a branami a v roce 1368 založit velký městský rybník, roku 1384 postavit špitál a roku 1391 hamr Ranna. Časté pobyty panovníků povzbuzovaly měšťany ke zkrášlování města a přitahovaly obchod a řemesla.

Roku 1380 získal Auerbach vlastní zemský soud. Král Václav (krutý vrah svatého Jana Nepomuckého) sice dostal přízvisko „Zlý a líný", ale český vítr byl pro Auerbach přinejmenším pěkně zdravý — dobrý vítr. Tehdejší velká městská pečeť z roku 1356 zobrazovala urostlého tura, na hrudi štít se vzpřímeným lvem, jehož ocas byl rozeklaný.