Z Říma přichází dobrá zpráva. Pravděpodobně ještě v roce 1976 dojde ke svatořečení našeho velkého krajana, biskupa Jana Nepomuka Neumanna – šťastný den pro katolíky Ameriky, pro vyhnané katolíky ze Sudet, zejména ze Šumavy, i pro české katolíky ve staré vlasti.

Protože blahořečení biskupa Jana Nepomuka Neumanna už uplynulo 13 let, připomeňme si zde nejdůležitější data jeho života. Jan Nepomuk Neumann se narodil na Zelený čtvrtek 28. března 1811 v Prachaticích na Šumavě a téhož dne byl pokřtěn v tamním kostele sv. Jakuba.

Jeho rodiče: punčochář Philipp Neumann z Obernburgu v Bavorsku a měšťanská dcera Agnes Lebischová z Prachatic. Místa jeho vzdělání: tehdy ještě německé biskupské město České Budějovice a Praha, hlavní město Českého království. Dne 6. července 1835 opouští svou českou vlast a 25. června 1836 je v kostele sv. Patrika v New Yorku vysvěcen na kněze. Dne 16. 1. 1842 skládá slavnostní sliby a stává se členem řádu redemptoristů, působí jako farní duchovní, lidový misionář a představený řádu. Na Smrtelnou neděli, 28. března 1852, je vysvěcen na biskupa ve Philadelphii, jeho heslo zní: Passio Christi – conforta me: Utrpení Kristovo, posilni mě. Stává se biskupem a zůstává redemptoristou. Je vážený v kruhu amerických biskupů, jako biskup své diecéze je velkým duchovním pastýřem, zbožným modlitebníkem a zakladatelem škol. Při své návštěvě Říma v roce 1854 je 8. prosince mezi biskupy a kardinály při slavnostním vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném početí. Jeho zpáteční cesta vedla přes Vídeň a Prahu do jeho rodného města Prachatic. Dne 4. února 1855 se syn Šumavy, malý redemptorista, který se nechtěl stát biskupem, vrátil do svého rodného města. Na titulní straně alba, které bylo navrátivšímu se biskupovi předáno, stojí slova: „Janu Nepomuku Neumannovi, biskupovi ve Philadelphii, nejlepšímu synu, pýše a cti svého rodného města, věnují tento pamětní list na památku jeho radostného návratu na místo, kde stála jeho kolébka, a na památku jeho odchodu jako skromný projev úcty občané Prachatic."

Dne 9. února 1855 opustil své rodné město s požehnáním: „Bůh ti žehnej, milé Prachatice! Bůh žehnej, má vlasti! Bůh žehnej, můj dobrý lide!" Po návratu do své diecéze ve Philadelphii mu zbylo už jen 5 let obětavého biskupského působení – bylo to působení zbožného redemptoristy a svatého biskupa. V předvečer svátku Tří králů, 5. ledna 1860, zemřel ve věku pouhých 49 let. Dne 9. ledna mu jeho biskupské město Philadelphie připravilo velký pohřeb. V kostele sv. Petra, kostele jeho řádu ve Philadelphii, nalezl svůj poslední odpočinek – o tomto místě lze říci: jeho hrob bude slavný.

V roce 1921 byla ukončena první část procesu blahořečení, týkající se života a ctností Božího služebníka. Papež Benedikt XV. prohlásil: „Jan Nepomuk Neumann projevoval božské a mravní ctnosti opravdu hrdinským způsobem a jeho život může být všem křesťanům předkládán jako vzor." Dne 13. listopadu 1957 podali 4 američtí kardinálové a 167 arcibiskupů a biskupů žádost Svatému otci papeži Piu XII. o blahořečení. Jako důvody pro blahořečení biskupové uváděli mimo jiné tyto body: 1. Chtějí splnit povinnost vděku vůči misionářům, kteří opustili svou vlast v Evropě, aby upevnili víru v Americe. 2. Biskup Neumann se narodil v Čechách, v zemi, která je nyní postižena církevním pronásledováním.

V Německu byli dvěma největšími zastánci blahořečení světící biskup Kindermann z Königsteinu a P. Augustin Reimann.