Z Říma přichází dobrá zpráva. Pravděpodobně ještě v roce 1976 dojde ke svatořečení našeho velkého krajana, biskupa Jana Nepomuka Neumanna – šťastný den pro katolíky Ameriky, pro vyhnané katolíky ze Sudet, zejména ze Šumavy, i pro české katolíky ve staré vlasti.
Protože blahořečení biskupa Jana Nepomuka Neumanna už uplynulo 13 let, připomeňme si zde nejdůležitější data jeho života. Jan Nepomuk Neumann se narodil na Zelený čtvrtek 28. března 1811 v Prachaticích na Šumavě a téhož dne byl pokřtěn v tamním kostele sv. Jakuba.
Jeho rodiče: punčochář Philipp Neumann z Obernburgu v Bavorsku a měšťanská dcera Agnes Lebischová z Prachatic. Místa jeho vzdělání: tehdy ještě německé biskupské město České Budějovice a Praha, hlavní město Českého království. Dne 6. července 1835 opouští svou českou vlast a 25. června 1836 je v kostele sv. Patrika v New Yorku vysvěcen na kněze. Dne 16. 1. 1842 skládá slavnostní sliby a stává se členem řádu redemptoristů, působí jako farní duchovní, lidový misionář a představený řádu. Na Smrtelnou neděli, 28. března 1852, je vysvěcen na biskupa ve Philadelphii, jeho heslo zní: Passio Christi – conforta me: Utrpení Kristovo, posilni mě. Stává se biskupem a zůstává redemptoristou. Je vážený v kruhu amerických biskupů, jako biskup své diecéze je velkým duchovním pastýřem, zbožným modlitebníkem a zakladatelem škol. Při své návštěvě Říma v roce 1854 je 8. prosince mezi biskupy a kardinály při slavnostním vyhlášení dogmatu o Neposkvrněném početí. Jeho zpáteční cesta vedla přes Vídeň a Prahu do jeho rodného města Prachatic. Dne 4. února 1855 se syn Šumavy, malý redemptorista, který se nechtěl stát biskupem, vrátil do svého rodného města. Na titulní straně alba, které bylo navrátivšímu se biskupovi předáno, stojí slova: „Janu Nepomuku Neumannovi, biskupovi ve Philadelphii, nejlepšímu synu, pýše a cti svého rodného města, věnují tento pamětní list na památku jeho radostného návratu na místo, kde stála jeho kolébka, a na památku jeho odchodu jako skromný projev úcty občané Prachatic."
Dne 9. února 1855 opustil své rodné město s požehnáním: „Bůh ti žehnej, milé Prachatice! Bůh žehnej, má vlasti! Bůh žehnej, můj dobrý lide!" Po návratu do své diecéze ve Philadelphii mu zbylo už jen 5 let obětavého biskupského působení – bylo to působení zbožného redemptoristy a svatého biskupa. V předvečer svátku Tří králů, 5. ledna 1860, zemřel ve věku pouhých 49 let. Dne 9. ledna mu jeho biskupské město Philadelphie připravilo velký pohřeb. V kostele sv. Petra, kostele jeho řádu ve Philadelphii, nalezl svůj poslední odpočinek – o tomto místě lze říci: jeho hrob bude slavný.
V roce 1921 byla ukončena první část procesu blahořečení, týkající se života a ctností Božího služebníka. Papež Benedikt XV. prohlásil: „Jan Nepomuk Neumann projevoval božské a mravní ctnosti opravdu hrdinským způsobem a jeho život může být všem křesťanům předkládán jako vzor." Dne 13. listopadu 1957 podali 4 američtí kardinálové a 167 arcibiskupů a biskupů žádost Svatému otci papeži Piu XII. o blahořečení. Jako důvody pro blahořečení biskupové uváděli mimo jiné tyto body: 1. Chtějí splnit povinnost vděku vůči misionářům, kteří opustili svou vlast v Evropě, aby upevnili víru v Americe. 2. Biskup Neumann se narodil v Čechách, v zemi, která je nyní postižena církevním pronásledováním.
V Německu byli dvěma největšími zastánci blahořečení světící biskup Kindermann z Königsteinu a P. Augustin Reimann.
Bischof Johann Nepomuk Neumann: Böhmerwaldsohn und Bischof von Philadelphia
Aus Rom kommt gute Nachricht. Voraussichtlich wird noch im Jahre 1976 die Heiligsprechung unseres großen Landsmannes, Bischof Johann Nepomuk Neumann, sein, ein glückhafter Tag für die Katholiken Amerikas, für die heimatvertriebenen Katholiken des Sudetenlandes, besonders des Böhmerwaldes, und für die tschechischen Katholiken der alten Heimat.
Da die Seligsprechung Bischof Johann Nepomuk Neumanns schon 13 Jahre zurückliegt, seien hier die wichtigsten Lebensdaten in Erinnerung gebracht. Johann Nepomuk Neumann, geb. am Gründonnerstag, den 28. März 1811 in Prachatitz/Böhmerwald und am gleichen Tag in der dortigen St. Jakobskirche getauft.
Seine Eltern: der Strumpfwirker Philipp Neumann aus Obernburg in Bayern und die Bürgerstochter Agnes Lebisch aus Prachatitz. Orte seiner Ausbildung: die damals noch deutsche Bischofsstadt Budweis und Prag, die Hauptstadt des Königreiches Böhmen. Am 6. Juli 1835 verläßt er seine böhmische Heimat und wird am 25. Juni 1836 in der St. Patrickkirche in New York zum Priester geweiht. Am 16. 1. 1842 legt er die feierliche Profeß ab und wird Mitglied des Redemptoristen Ordens, er wird Stadtseelsorger, Volksmissionar und Ordensoberer. Am Passionssonntag, den 28. März 1852, wird er zum Bischof von Philadelphia geweiht, sein Wahlspruch: Passio Christi - coforta me: Leiden Christi stärke mich. Er wird Bischof und bleibt Redemptorist. Er ist angesehen im Kreis der amerikanischen Bischöfe, als Bischof seiner Diözese der große Seelsorger, fromme Beter und Schulgründer. Bei seinem Rombesuch 1854 ist er am 8. Dezember unter den Bischöfen und Kardinälen bei der feierlichen Verkündigung des Dogmas der Unbefleckten Empfängnis. Seine Rückreise führte über Wien und Prag in seine Heimatstadt Prachatitz. Am 4. Februar 1855 kehrte der Böhmerwaldsohn, der kleine Redemptorist, der nicht Bischof werden wollte, in seine Vaterstadt zurück. Auf der Titelseite seines Albums, das man dem heimkehrenden Bischof überreichte, stehen die Worte: „Johann Nepomuk Neumann, Bischof von Philadelphia, dem besten Sohne, dem Stolz und der Ehre seiner Vaterstadt widmen dieses Gedenkblatt zur Erinnerung an seine hocherfreuliche Wiederkehr an den Ort, wo seine Wiege stand, und zum Andenken an sein Scheiden als ein schwaches Zeichen ihrer Verehrung, die Bürger von Prachatitz."
Am 9. Februar 1855 verließ er seine Heimatstadt mit den Segensworten: „Gott segne dich mein liebes Prachatitz! Gott segne dich, meine Heimat! Gott segne dich, mein gutes Volk!" In seine Diözese Philadelphia zurückgekehrt, blieben ihm nur mehr 5 Jahre aufopfernden bischöflichen Wirkens, es war das Wirken eines frommen Redemptoristen und eines heiligen Bischofs. Am Vorabend des Dreikönigfestes am 5. Januar 1860 starb er erst 49 Jahre alt. Am 9. Januar bereitete ihm seine Bischofsstadt Philadelphia ein großes Begräbnis. In der St. Peterskirche, der Kirche seines Ordens in Philadelphia, fand er seine letzte Ruhestätte, von diesem Orte kann man sagen: Sein Grab wird glorreich sein.
Im Jahre 1921 wurde der erste Teil des Seligsprechungsprozesses über das Leben und die Tugenden des Gottesdieners abgeschlossen. Papst Benedikt XV. erklärte: „Johann Nepomuk Neumann hat die göttlichen und sittlichen Tugenden in einem wahrhaft heroischen Grade geübt und sein Leben kann allen Christen als Vorbild hingestellt werden." Am 13. November 1957 richteten 4 amerikanische Kardinäle und 167 Erzbischöfe und Bischöfe eine Bittschrift an den Heiligen Vater Papst Pius XII. um die Seligsprechung. Als Gründe für die Seligsprechung führten die Bischöfe, unter anderen Punkte an: 1. Sie wollen eine Pflicht des Dankes an die Missionare erfüllen, die ihre Heimat in Europa verlassen haben, um den Glauben in Amerika zu festigen. 2. Bischof Neumann ist in Böhmen geboren, in einem Land, das jetzt von der Kirchenverfolgung heimgesucht ist.
In Deutschland waren die beiden größten Botschafter der Seligsprechung Weihbischof Kindermann, Königstein und P. Augustin Reimann.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.