⟵ věta pokračuje z předchozího listu

[obr] Gfellská hasičská slavnost (krajský den) — půvabná děvčata u kávy; zleva doprava: paní Neumannová, paní Weinhartová, paní Kosteková, paní Jehmlichová a paní Frischová.

Zatímco Gfellané horečně očekávali svou slavnost, ve vesnici se zároveň uklízelo, pralo a zametalo, dokonce se bílilo a natíralo. Pekly se koláče velké jako kolo od vozu s tvarohem, drobenkou, mákem a povidly, poráželo se, smažilo a vařilo, a chladilo se pivo.

Pak konečně nastal ten den. Nebe seslalo nad Gfell slunečný den.

Časně přijely delegace hasičů z okolí. Byly ve Gfellu přivítány s tušem a bubnováním, a pan Weinhart, jeho pomocníci a čestné dámy měli plné ruce práce, aby hosty náležitě přivítali. Doprovodili delegace k pomníku padlých, kde pod starými stromy a mezi pestrými letními květinami byl postaven oltář k polní bohoslužbě. Pan Koschek, stojící ve fraku, seskupil svůj sbor kolem sebe do půlkruhu. Sešlo se mnoho lidí, kteří v širokém kruhu tvořili pestrobarevnou kulisu. Když pan Koschek zvedl taktovku k zahájení, uvědomila jsem si svou důležitost. Nadechla jsem plíce plné vzduchu a bezhlasně se přidala do velkého chorálu. A když letní vítr odvál mohutné finále, upřímně jsem věřila, že i můj hlas byl u toho.

Běžela jsem domů k babičce a viděla ji, jak z trouby vytahuje křupavou pečínku, aby ji polila šťávou. U okna seděl „Taddes" a blaženě hrál na foukací harmoniku, kterou mu darovala moje teta. Velmi jsem spěchala, protože jsem se musela převléknout. Pro taneční akrobatickou etudu byly děvčatům opatřeny půvabné červené sukénky s bílými halenkami a zástěrkami.

K tomu se do vlasů zapichoval věneček z letních květin. Chlapci to měli jednodušší, k černým gymnastickým kalhotám bílou košili. Takto vystrojeni jsme se znovu setkali u pomníku padlých, kde jsme si vyzvedli své hůlky a nesli je pak jako voják pušku. Poté jsme se seřadili s hasiči a čestnými dámami do slavnostního průvodu. Když jsem viděla růžové šaty a pestré šerpy čestných dam, začala jsem být přece jen trochu závistivá a předsevzala jsem si, že při příštím krajském dnu vystoupím i já v takových slavnostních šatech. Zůstalo to jen snem! —

věta pokračuje na dalším listu ⟶