⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Mezitím vyrostla nová generace. Kam bude tlačit státní kára, ještě není jasné. Nad čím by se ale mělo zamyslet, jsou 1,5 milionu nezaměstnaných a stejně tak velký počet lidí na zkrácený úvazek. Navíc nás všechny zatěžuje drahota, neboli inflace, jak to dnes hezky opisují. Vše, co pochází ze zemědělství, zdražuje. Mléko, maso – když tak naslouchám mezi hospodyňkami, člověk se stále znovu doví, že se nedělní pečeně v pánvi jaksi scvrkává, sotva se dá péct. Člověk by řekl, že má strach, aby nebyla úplně snědena. Hospodyňky z naší domovské oblasti umí vyprávět, že z „čtvrtky vepřového" dokázaly udělat pečeni a k tomu ještě pořádnou dobrou omáčku. To dnes s celým kilem už nejde. Nebude to trochu přehnané? Prosím tedy o shovívavost.
Slýcháme stížnosti, že pro mladé lidi není dost učňovských míst. Nuže, před 50 lety byly v naší domovině po prohrané první světové válce velmi těžké časy. Ale každý se snažil naučit se řemeslu. Naši mistři řemesel v místě i mimo něj odváděli skvělou práci ve výchově učňů a vychovali nejednoho budoucího mistra. Čím to bylo? Tehdy jsme jako učni neznali osmihodinovou pracovní dobu a museli jsme přiložit ruku k dílu, i když zrovna nebyla po ruce práce odborně vzdělávací. Uškodilo nám to snad? Ale jak je tomu dnes? „Pan učeň" by nejraději ještě potřeboval, aby mu mistr čistil boty. Kromě vysokého sociálního zatížení je ještě pod dohledem odborů. Podívejme se tedy, kam se mladí lidé dostávají. Bez vyučení není člověk nic. To naši předkové nestrpěli a v staré domovině vždy existovala dobrá řemeslnická vrstva. Dalo by se také ptát, co asi jednou bude s tolika „vystudovanými". Dnes se už dokonce mluví o tom, že příští přijímaný metař by měl mít alespoň maturitu. Přitom se staví stále větší a nákladnější studijní zařízení. I ve starém Řecku měli podobná místa k rozprávění, ale ta pak zanikla a klesla na úroveň, z níž se po mnoho staletí nemohla vzpamatovat. Doba se změnila! Dříve se mladí lidé sdružovali ve spolcích, ve volném čase se ve Sokole – tedy v tělovýchovných spolcích – tělesně otužovali se stejně smýšlejícími, chodilo se na výlety a podobně. Dnes se společenský život přesunul do „diskoték". V kouři a hluku tráví mládí. Kromě diváků na fotbale se velká část mládeže žádnému dalšímu sportu nevěnuje. O výkonnostních sportovcích tu nemá smysl mluvit, neboť ti musí odvádět dřinu, a to sotva lze nazvat lidovým sportem. Přesto je radost sledovat, jak se dnes rozmáhají veřejné běžecké závody. Je to znamení, že by se přece jen velká část národa ráda věnovala sportu, kdyby existovaly takové spolky, jaké jsme měli doma. Ale to zde asi sotva bude možné; lidé jsou příliš zvyklí myslet materiálně. Spolek musí mít peníze, hodně peněz, jinak by zase nebyli žádní funkcionáři.
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
