Opravdové štěstí

Kdysi jsem měl příležitost spatřit Itálii, i Francii a Španělsko, ano, bylo to krásné. Lesku a krásy tam vskutku nechybí, přesto se kráse domova nevyrovnaly.

Viděl jsem tam palmy u nekonečného moře, citrony, limetky a mnoho jiného. Má to svůj půvab, co tam zrodilo teplo, líbilo se mi to hlavně proto, že jsem to nikdy předtím neviděl.

Brzy jsem měl oči téměř opilé z toho pohledu, ale příliš rychle uplynulo to, co se mi zdálo jako sen; neboť tam, kde slunce svítí nejjasněji, není nikdy daleko ani ten nejtemnější stín.

Vedle nádhery a paláců jsem viděl stát bídu a utrpení, sotva jsem to dokázal pochopit. Často jsem slýchal nářek, často i pláč — jak je to jen možné tam, kde svítí jen slunce?

Má cesta mě zavedla zpět domů, pryč od lesku k skromnému štěstí. Zde mi zůstává pravdou to, co se tam zdálo snem, jak se raduji, že tě, domove (Německo), znovu spatřím.

Nádherné hory, modrozelený les, domek na zahradě, kde jsem poprvé žvatlal, květiny u plotu, tiché štěstí, jak rád bych se, domove, k tobě vrátil.

H., Frankfurt nad Mohanem (Horní Slavkov (Schlaggenwald))

Tato kniha patří do našich rodin!

Osud našeho vyhnání nesmí upadnout v zapomnění. O to se musí postarat naši potomci. Proto do naší rodiny patří

SUDETONĚMECKÁ BÍLÁ KNIHA

— měla by být dána do života všem našim dětem a vnukům. I když dnes ještě projevují málo chuti číst v těchto dokumentech. Zájem o osud jejich předků jednou přijde. Objednávky Sudetoněmecké bílé knihy — dokumentů o vyhnání sudetských Němců (590 stran, plátěná vazba, 28 DM) zasílejte na adresu:

KOLB-VERLAG, 8757 Karlstein a. Main, Postfach 1145

věta pokračuje na dalším listu ⟶