Setkání rodáků z Horního Slavkova (Schlaggenwald) v patronátním městě Auerbach 2. a 3. srpna 1975
PROGRAM:
Sobota 2. srpna 1975:
Přátelské posezení při svižné hudbě k dobré náladě v hotelu „Goldener Löwe".
Neděle 3. srpna 1975:
Dopoledne:
9.00 hodin: Společná nedělní mše ve farním kostele.
10.00 hodin: Nástup čestných hostů, krojovaných a praporů (spolků) k pochodu na hřbitov.
10.15 hodin: Odchod ke kladení věnce na hřbitově.
V průvodu jdou:
V čele hornická kapela z Auerbachu, první starosta se svým doprovodem, městský prapor a delegace s praporem Auerbašského krojového spolku, jehož členem je Toni Kunzmann.
Dále bude přítomen i náš slavkovsko-chebský prapor z Goldbachu s doprovodem a kroji.
Přeji si co nejhojnější účast.
11.00 hodin: Oběd.
14.00 hodin: Přátelské posezení ve farním sále, trvající až do večerního rozloučení.
Schlaggenwalder Treffen in der Patenstadt Auerbach am 2. und 3. August 1975
PROGRAMM:
Samstag, den 2. August 1975:
Gemütliches Beisammensein bei flotter Stimmungsmusik im Hotel „Goldener Löwe".
Sonntag, den 3. August 1975:
Vormittags:
9.00 Uhr: Allgemeine Sonntagsmesse in der Pfarrkirche.
10.00 Uhr: Aufstellung der Ehrengäste, Trachten und Fahnen (Vereine) zum Friedhofsmarsch.
10.15 Uhr: Abmarsch zur Kranzniederlegung am Friedhof.
Es marschieren mit:
An der Spitze die Knappschaftskapelle aus Auerbach, der 1. Bürgermeister mit seinem Stab der Stadt und Stadtfahne, eine Abordnung mit Fahne des Auerbacher Trachtenvereins, dessen Mitglied Toni Kunzmann ist.
Ferner wird auch unsere Schlaggenwalder-Egerländer Fahne aus Goldbach mit Begleitung und Trachten dabei sein.
Ich wünsche recht zahlreiche Beteiligung.
11.00 Uhr: Mittagessen.
14.00 Uhr: Gemütliches Beisammensein im Pfarrsaal bis zum Abschiednehmen am Abend.
30 let od konce války — 30 let budovatelského úsilí
Dne 8. května 1945 skončila bezpodmínečnou kapitulací Německé říše druhá světová válka v Evropě. Pro historika znamená tento den pouhé datum. Je to den, kdy po téměř šesti letech utichly zbraně. Kdo však dokáže docenit, kolik lidského utrpení tomuto dni předcházelo a kolik ho ještě mělo následovat? Válka v Evropě tím totiž ještě nekončila, i když už nebyly žádné hlášení wehrmachtu ani válečné bulletiny. Po proudech krve následovaly proudy uprchlíků a vyhnanců, obětí divokého nacionalismu a komunistické myšlenky světové revoluce.
Podle oficiálních statistik si válka vyžádala 28 milionů obětí mezi civilisty oproti 27 milionům mezi vojáky. Tím se působivým způsobem dokazuje totální charakter této války. V první světové válce, na níž se účastnilo „jen" 36 států oproti 61 ve druhé, byl poměr vojenských mrtvých vůči civilním ještě 10:1, z čehož je patrné, jak zhoubně se projevila válka ve vzduchu. Do statistik druhé světové války se nezapočítávají miliony Němců, kteří zahynuli na útěku před Rudou armádou v důsledku týrání a znásilňování, a tím méně miliony těch, kteří po ukončení bojových operací zahynuli v internačních a pracovních táborech, při svévolných činech vojáků nebo partyzánů, při týrání na ulicích, na hladomorných pochodech, na základě rozsudků takzvaných lidových soudů nebo při nezákonných veřejných popravách. Tyto oběti zůstávají anonymní, nikoli snad proto, že by se za tyto zločiny odpovědní styděli, ale proto, že nezapadají do obrazu mírumilovné idyly, který komunistická propaganda vykreslila o „socialistické výstavbě" v zemích pod sovětskou nadvládou. To je také důvod, proč vyháněcí státy a za nimi stojící Sovětský svaz dnes tak prudce reagují na požadavek, aby západoněmecká spolková vláda zpřístupnila veřejnosti dosud tajně uchovávané dokumenty o vyhánění Němců.
30 Jahre Kriegsende — 30 Jahre Aufbauleistung
Am 8. Mai 1945 ging mit der bedingungslosen Kapitulation des Deutschen Reiches der Zweite Weltkrieg in Europa zu Ende. Für den Historiker bedeutet dieser Tag nur ein Datum. Es ist der Tag, an dem nach fast sechs Jahren die Waffen schwiegen. Wer aber kann ermessen, wieviel menschliches Leid es vor diesem Tag gab und wieviel noch folgen sollte? Denn der Krieg in Europa war damit noch nicht zu Ende, wenn es auch keine Wehrmachtsberichte und Kriegsbulletins mehr gab. Den Strömen von Blut folgten die Ströme der Flüchtlinge und Vertriebenen, die Opfer eines wilden Nationalismus und der kommunistischen weltrevolutionären Idee wurden.
Nach den offiziellen Statistiken forderte der Krieg 28 Millionen Todesopfer unter den Zivilisten gegenüber 27 Millionen unter den Soldaten. Damit wird die Totalität des Krieges in einer eindrucksvollen Weise bewiesen. Im Ersten Weltkrieg, an dem „nur" 36 Staaten gegenüber 61 im Zweiten teilnahmen, war das Verhältnis der militärischen gegenüber den zivilen Toten noch 10:1, woraus man ersieht, in welch verheerender Weise sich der Luftkrieg ausgewirkt hat. In den Statistiken des Zweiten Weltkrieges werden die Millionen Deutschen nicht mitgezählt, die auf der Flucht vor der Roten Armee, die durch Mißhandlungen und Vergewaltigungen ums Leben kamen, noch weniger aber die Millionen, die nach Einstellung der Kriegshandlungen in Internierungs- und Arbeitslager, durch Willkürakte von Soldaten oder Partisanen,
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.