Rodinné zprávy

† NAŠI ZEMŘELÍ †

Horní Slavkov (Schlaggenwald):

Marie Kolmer, rozená Siart, zemřela 11. 2. 1975 v Norimberku v 76. roce života.

Hermine Erler, rozená Lang, zemřela 22. 12. 1974 v Lettgenbrunnu v 84. roce života.

Marie Frank, rozená Kolmer, ovdovělá Zinner (bližší údaje nejsou známy), zemřela 21. 3. 1975 v 86. roce života.

Aloisia Peterlik, rozená Klupp, zemřela 18. 5. 1975 v Mömbrisu u Aschaffenburgu v 92. roce života.

Willy Bruchelt zemřel 27. 3. 1975 ve Wiesbadenu v 59. roce života.

Albert Hanika zemřel 19. 1. 1975 v Augsburgu v 70. roce života.

Hermann Ritter zemřel 5. 3. 1975 v Idsteinu (Töppeles) v 87. roce života.

Barbara Hahn, rozená Plaß, zemřela 3. 4. 1975 v Leisenwaldu v 83. roce života.

Franz Kugler zemřel v Ichenhausenu v březnu 1975.

Vzpomínka na Willyho Bruchelta

Willy Bruchelt – kdo by ho neznal, toho veselého kluka, ochotného člověka a skromného spoluobčana. Nyní i jeho ukryla země, ještě ani ne šedesátiletého. Když se vážený spoluobčan navždy loučí s tímto světem a odchází do věčné domoviny, promítne se nám před očima ještě jednou celý jeho život. Willy Bruchelt svým tichým působením mnoha lidem dodal sílu a novou životní odvahu. Zejména v těžkých dobách nouze prokázal pevnost a nesobecky se zasazoval za své bližní. Jak oblíbený byl ve Wiesbadenu, kde působil, dokázal velký zástup truchlících, který ho doprovodil na poslední cestě. Pan Dr. Roßmeißl z Wiesbadenu, který nám, Slavkovanům, není neznámý, řekl, že ani ve staré vlasti by se nesešlo více truchlících hostů než v té nové. To dokazuje, jaké vážnosti se Willy Bruchelt těšil. My, Slavkovanové, kteří jsme ho blíže znali, ztrácíme dobrého kamaráda a věrného přítele domoviny, který zůstal s naším horním městečkem vždy úzce spjatý.

Nerad bych jeho přátelům zamlčel dopis, který mi došel, a rád jej zveřejním. Ukazuje, jaký Willy byl. Kondolenční dopis jeho bývalého profesora kreslení nemohu uvést celý. V něm pan profesor Schmidt dojemnými slovy ocenil Willyho obětavost. Díky jeho nesobecké pomoci mu totiž Willy zachránil život v zajetí a pomohl i mnoha dalším:

„Willy Bruchelt byl nám Slavkovanům v chlapeckém věku znám jako roztomilý rošťák, svým pozdějším přátelům jako kamarád, se kterým se dalo krást koně. Své ženě byl v každém případě milujícím manželem a jeho životem a sluncem prozářená povaha mu i v nové domovině získala mnoho přátel. O něm lze říci: Kdo ho znal, měl ho rád."

Heimatbrief je most k domovině!

Získejte nového odběratele!

Srdečně blahopřejeme!

věta pokračuje na dalším listu ⟶