Jak to bylo doma
Když jsme my, Slavkovští, šli do města, mysleli jsme tím Karlovy Vary. Tam se dalo dojít po několika cestách, nebo dojet – podle toho, jakou kdo měl náladu – naším vláčkem přes Loket, Nové Sedlo a pak Buštěhradskou drahou na horní nádraží, nebo opačným směrem přes Schönwehr a pak Čertovým údolím na dolní nádraží. Roßmeislovým autobusem z Krásna (Schönfeld) se jezdilo přes Loket, Hornberg, Dvory, Rybáře. Naše selky ale nejezdily, to by stálo peníze. Ty raději šly přes Sand, Haad, Tofler Berg a Leinart pěšky do Karlových Varů. Dalo se jet i na kole. Dolů přes Zeche vedla nádherná cesta. Za každou zatáčkou jiný obrázek a z kopce dolů se skoro nemuselo šlapat, a pak nejdřív lesem přes Hans-Haling – to bylo jako v pohádce. Tam by musel být člověk rovnou Rossegger nebo Adalbert Stifter, aby to dokázal pořádně popsat. Ale na téhle cestě se mi jednou stala jedna pěkná věc. To vám tak mimochodem povím.
Byl jsem už ženatý a jednou v neděli dopoledne jsem jel se svou ženou po téhle cestě na kole z Karlových Varů do Horního Slavkova. Mezi Hans-Halingem a Loktem vedla pěkná lesní cesta, vpravo úpatí Hornbergu a vlevo louky. Najednou zavolala moje žena: „Albine, honem se podívej doleva, tamhle na louce se koupou nahé holky!" Mě to samozřejmě zajímalo, a z pouhého civění jsem najednou měl v náručí pořádný smrček. Moje žena, ta škodolibá bytost, se tomu od srdce smála, a fik fak byly ty krásné holky v mžiku ve vodě. Ten smrček mi byl ale ještě ke štěstí, jinak bych se z pouhého civění i s kolem skutálel přes mez dolů.
Přes Gfell Čertovým údolím se dalo jet taky. Jen se muselo vyšlapat na Gfellskou silnici nahoru, ale pak přes Gfell a dolů až k dráze u Kuhlmühle se rozhodně nemuselo šlapat. Tam bylo potřeba dobrých brzd a zadní brzda občas kouřila a žhnula. Není divu, na Gfellské výšině bylo přes 600 metrů nad mořem a dole u Kuhlmühle jen 440. Proto se té silnici říkalo „Malý Semmering". Dolů Čertovým údolím to už ale byl čirý odpočinek. Vlevo Zieglhütten se zámkem, za ním les Haad, vpravo se také zvedaly kopce do výšky, a netrvalo dlouho a byl člověk u přehrady. Přes Březovou, Kaiserpark, Freundschaftsallee, Posthof a u Puppu vzadu se pak přijelo do Karlových Varů.
Ať mi teď někdo řekne, že u nás doma to nebylo krásné. Vždyť se to i starému Goethovi u nás líbilo, jinak by přece nejezdil tak často do Karlových Varů, a s ním tolik dalších!
Dnes si ale chceme jednou dojít z Töppeles do Horního Slavkova. Vystoupíme na nádraží, jdeme pěkně slušně kolem Dietlovy hospody a nezajdeme dovnitř. Kapličku necháme vlevo a klidně vyšlapáváme do kopce. Ne tak jako za kluka, kdy jsme se předháněli a dřeli se do kopce, protože jsme vždycky chtěli být první. Dnes jdeme trochu pomaleji. Vždyť to koneckonců není žádná promenádní cesta, ale jen kamenitá, deštěm vymletá pěšina.
Pro dnešní módu bot by to vůbec nic nebylo. Jen si představte ty plátěné botičky s vysokými podpatky – před pár lety ještě špičaté jako jehličky, a teď má podrážka už 5 cm tloušťky a podpatky jsou o dalších 5 cm vyšší, nebo dokonce ještě víc. Lidé dnes prostě chtějí být pořád výš.
Pohodlnější byla ovšem takzvaná cesta pro mrtvé. Ta vedla vlevo od kapličky kolem školy a pěkně rovnoměrně obcházela kolem kopce. Ale to byla velká zajížďka, tu používali jen sedláci a pohřební vůz. Töppeles totiž patřilo k naší farnosti, a tak byli lidé z Töppeles křtěni i pohřbíváni v Horním Slavkově.
[obr] Cesta nahoru od Gänsdörfelu k Peintu
Wöis daham woar
Wenn mia Schlaggewåla in d Stoodt gånga san, dånn habm ma Kårlsbod gmant. Duathie(n) håut ma kinna af a poarala Wech göih oda a fahrn, je nouchdem ma Lust ghatt håut mit unarn Bahnle üwa Elbuagn, Neisootl und dånn mit de Buschtirader am üawarn Bahnhof ode(r) onarschtrüm üwa Schöi(n)wiahr u dånn durch Tüapltål am üntern Bahnhof. Mit n Roßmeisl sein Autobus va Schöi(n)feld is ma üwa Elbuagn, Hurna Berch, Maiehüöfn, Fischern. Unara Buatnweiwa san owa niat gfahrn, dös häit Geld kost. Döi san löiwa üwarn Sånd, d Haad, Tofler Berch u di Löinart nei af Kårlsbod. A mit d Fåhrradle håut ma kinna fåhrn. Durch die Zech nunta woar du a wunnaschöina Strouß. Üm jeda Krümm a onarscht Büldl u nuntawoarz haut ma brauchn fåst goua niat tretn u donn äiarscht durchn Wold üwarn Hans-Haling, dös woar du wöi in a ran Märchen. Dou möißt ma schu a Rossegger ode a Adalbert Stifter sei, da ma dös sua richtich beschreibn kannt. Owa af dean Wech is ma amål a schäins Stückl påssiert. Dös mou ich enk sua nebnbei dazühln.
Ich woar schua vaheiret u ich bi(n) mit mein Wei in a ran Sunnta Vuarmittoch a dean Wech mit'n Radle va Kårlsbod nouch Schlaggewal gfahrn. Zwischn Håns Haling u Elbuagn is a schöina Wåldwech gonga, rechts da Fouß van Hurna Berch u links die Echa. Af amål röift mei Wei: „Albin, schau schnell amal nouch links, drübm in da Echa bodn nåckede Madle". Mich houts natürlich grissn u va lauta Schaua hob ich af amål sua a drumm Föichtn in Arm. Mei Frau, dös schodenfroucha Ding, hout hellauf glacht u schwippdihupp woarn döi schöin Madle in Wåsser drinna. Döi Föichtn woar owa nuch mei Glück, sünst war ich va laute Schaue üwars Maierl mit mein Radle nuntagrumpelt.
Üwa Gfell durchs Tüapltål håut ma kinna a fåhrn. Nua haut ma möin die Gfeller Strouß naufhäschn, owa dånn durch Gfell u nunta bis za da Båhn ba da Kuhlmühl, dou håut ma brauchn fei niat tretn. Dou håut ma gouta Bremsn braucht u da Rücktriet hout manchmål graucht u glöiht. Ka Wunna, aff da Gfeller Häich woarn üwa 600 m Seehöhe u untn ba da Kuhlmühl nua 440 m. Dafüar hout a döi Stroußn „Da klane Semmering" ghaßt. Dürchs Tüapltal runta woars owa dånn die reinste Erholung. Links Zöiglhüttn mit n Schloß, dahinta da Wåld va da Haad, rechts san a die Berch in d Höich gonga u as håut niat long dauert woar ma ba da Tålsperre. Pirknhåmmer, Kaiserpark, Freundschaftsall, Posthuaf u ban Pupp hintn is ma donn nåuch Kårlsbod nei kumma.
Dou soll ma aane amål sogn, ba uns daham woars niat schöi. Suagåua an åltn Goethe houts ba uns gout gfalln, sünst war er niat sua oft nåuch Karlsbod kumma u sua vüll onara mit dazou!
Heint wolln ma owa amål va Töppeles nåuch Schlaggewål göih. Mia steign am Båhnhuaf aus, gänga schöi artich van Dietl Wirtshaus våbei u käihran niat ei. Die Kapelln loun ma links liegn u tippln schöi staad dean Berch nauf. Niat sua wöi als Boubn, dou san ma ua dean onarn vabeigwetzt u dean Berch naufgrackert, wal mia habm wolln allemål die äiarschtn sei. Heint gänga ma eppas längsämme. Es is jå schließlich ka Promenadnwech, sondern nua a staanicher van Reng ausgwåschener Steich.
Füa die heintiche Schouchmodi ware fei nix. Ställts enk amål vüa, döi lei(n)wendichn Schöichla mit dean houchn Absätzn, vua ra paar Gouarn nuch spitzich wöi d Noudlköppla u öitza is die Suln schu 5 cm dick u d Åbsätz san nuch 5 cm häicha oder gaua nuch mäia. D'Leit wolln hålt heintzatooch allewal häicha naus.
Bequemer war ja de sogenånnte Leichnwech gwest. Dea is links va da Kapelln ua da School long u schöi zügich üman Berch rümgånge. Owa dös woar ja a grouß Ümwech, dea is nua van Bauern benutzt wuard u a van Leichnwogn. Töppeles hout ja za
[
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.