Myslím na tebe, můj Horní Slavkov
[obr] Kousek domova / Weidlův domek se Schindlerovou vilou
Myslím na tebe, můj Horní Slavkove, když se mi v duchu ozve stará melodie, když v lese nesměle, tiše zpívá ptáček.
Myslím na tebe, když se zlatý klas sklání v mírném letním vánku, když se zralé, těžké plody sklízejí ze stébla i ze stromu.
Myslím na tebe, když vysoko na modrém nebi táhne vlaštovka, když na vzdáleném obzoru pak později den odchází.
Myslím na tebe, když nad unavená pole žene se podzimní vítr, když v tichých zasněžených lesích vládne zima.
Myslím na tebe, můj Horní Slavkove, když pozvednu zrak k blikajícímu hvězdnému moři. Vím, že dokud budu žít, nikdy na tebe nemohu zapomenout!
Josef Putz, Dachau
Ich denke Dein, mein Schlaggenwald
[obr] Ein Stückchen Heimat / Weidl-Häuschen mit Schindler-Villa
Ich denke Dein, mein Schlaggenwald, wenn mir im Geiste
eine alte Melodie erklingt,
wenn im Walde zaghaft leise
ein Vöglein singt.
Ich denke Dein, wenn die gold'ne Ähre
sich neigt im linden Sommerwind,
wenn man die reife Frucht, die schwere
vom Halm und Baume nimmt.
Ich denke Dein, wenn hoch im blauen Äther
die Schwalbe zieht,
wenn am fernen Horizont dann später
der Tag entflieht.
Ich denke Dein, wenn über die müden Felder
der Herbstwind braust,
wenn in den stillen verschneiten Wäldern
der Winter haust.
Ich denke Dein, mein Schlaggenwald, wenn ich den Blick erhebe
zum flimmernden Sternenmeer.
Ich weiß, daß ich, solang' ich lebe
vergessen kann Dich nimmermehr!
Josef Putz, Dachau
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.