Proto bychom měli alespoň naší mládeži pečlivě předávat staré dědictví z domova k uchování. Je radost při všech setkáních vidět, kolik mladých lidí ještě stojí v našich řadách. Troufám si říct, že z tohoto ražení naší mládeže vychází určitá jistota do budoucna.
Srovnejme toto mladé společenství, které ještě ztělesňuje ideály, s demonstranty naší doby. Co máme čekat od oněch výtržníků, kteří bezdůvodně ničí zdraví a majetek našich spoluobčanů, kdyby se těmto divokým chasníkům podařilo zničit náš společenský řád?
My sami jsme dav už jednou zažili. Musí nás proto uklidňovat vědomí, že přece jen ještě existuje něco slušného, co slouží dobru.
Nicméně státní orgány by se měly pro tuto mládež o něco víc angažovat a poskytnout jí plnou podporu. Bohužel se ukazuje opak. Člověk má skoro dojem, jako by si přál východoněmeckou mládež vyhnat ze země. Nuže, kdo má rád ty, co varují? Přesto se plné podpory v leckterých německých spolkových zemích dostává raději Chilanům nebo jiným extrémním socialistům. K čemu je německému národu ta nejlepší profesorská garnitura a dobré školy, když se v nich nedá učit? Když se doba studia promarní protesty a výtržnostmi? Ve vlastní zemi by se jistě dalo poukázat na mnoho nešvarů, místo aby se u nás vyhrocovaly všechny extrémní zahraniční politické události a kvůli tomu se chodilo do ulic a chovalo se tam jako výtržníci. Proč se nedemonstruje proti nedůstojnému zacházení s lidmi v zemích východního bloku – v Sovětském svazu, Polsku, NDR a Československu – kde násilím zadržují naše krajany a propouštějí je jen za vysokou cenu? Tam musí slezský krajan, jakmile projeví úmysl vystěhovat se do Spolkové republiky, co nejlevněji rozprodat všechen svůj zbylý majetek, aby si vůbec mohl dovolit poplatek za žádost.
Většinou přitom hned přijde o zaměstnání. Od Spolkové republiky se požadují vysoké částky, jakmile diplomatické jednání sejde na sloučení rodin. Za každého údajně politického vězně z NDR platí spolková vláda z daní 40 000 marek. Přitom se často jedná o kriminálního zločince, kterého k nám odsouvají.
Není to snad obchod s lidmi? Nekupovali si tak Američané před 200 lety černošské otroky? Je to ještě humánní svět, jaký se chtěl vybudovat po té hrozné válce? Brzy zažijeme, kolik je dělník ve Spolkové republice hoden, bude-li delší dobu nezaměstnaný. Zda se i pro tohoto občana v naší vlastní zemi vynaloží tolik prostředků?
Dalo by se uvést ještě mnoho nedostatků. Naším hlavním zájmem zůstává naše soudržnost. Dokud bude existovat náš Heimatbrief, bude v nás živá i naše sounáležitost. Prosím proto všechny krajany, aby mě podporovali a průběžně mi dodávali materiál, který vypráví o domově. Snad se vyplatí jednou se přehrabat ve starých věcech. Jistě se mezi kdysi přivezenými věcmi ještě najde leccos zajímavého.
Hände zum eigenen Nutzen und für die Allgemeinheit richtig eingesetzt. Ein Wirtschaftswunder in den 50iger Jahren wäre ohne die Vertriebenen wohl kaum möglich geworden. Ob sich eine Wiederholung eines wirtschaftlichen Aufschwungs in unserem jetzigen Wohngebiet ermöglichen läßt, ist sehr stark zu bezweifeln. Jene Generation, die dieses Wunder vollbrachte, ist — gelinde gesagt — aufgebraucht. Die in den letzten vergangenen 20 Jahren aufgewachsene Menschheit hat nur Wohlstand kennengelernt. Die Zusammenpferchung in den Wohnsilos, Hochhäusern hat die Menschen kühl — ja man kann es schon als sehr kalt bezeichnen — werden lassen. Anderen helfen ist bald eine Fremdwort geworden. Religion und Gottesnähe wird abgelehnt. Man glaubt ohne damit auskommen zu können. Was aus dieser Lage einmal entstehen kann? Die biblische Geschichte hat einige Beispiele aufgeführt und sie ist nun einmal die älteste Überlieferung von dem Leben der frühen Erdenbewohner. Man sollte es nicht vergessen.
Darum sollten wir wenigstens unserer Jugend sorgsam das alte Erbgut von daheim zum Bewahren vermitteln. Es ist eine Freude bei allen Treffen zu erleben, wie viele junge Menschen noch in unseren Reihen stehen. Ich glaube sagen zu dürfen, daß von diesem Schlage unserer Jugend eine gewisse Sicherheit für die Zukunft ausgeht.
Vergleichen wir diese junge Gemeinschaft, die noch Ideale verkörpert, mit den Demonstrierern unserer Epoche. Was haben wir von jenen Randalierern, die die Gesundheit und das Eigentum unserer Mitbürger grundlos zerstören, zu erwarten, wenn es diesen wüsten Gesellen gelänge, unsere Gesellschaftsordnung zu zerstören?
Wir haben den Mob schon selbst alle einmal erlebt. Es muß daher beruhigend für uns sein, zu wissen, daß da doch noch etwas Anständiges existiert, das dem Guten dient.
Allerdings sollten sich die staatlichen Stellen etwas mehr für diese Jugend arrangieren und ihr volle Unterstützung gewähren. Leider ist das Gegenteil festzustellen. Man hat fast den Eindruck, als würde man die Ostdeutsche Jugend zum Lande hinaus wünschen. Nun, wer hat schon Mahner gern? Doch lieber Chilenen oder sonstige extreme Sozialisten die volle Unterstützung in so manchem deutschen Bundesland teilhaftig werden. Was nützen dem deutschen Volke die besten Professoren und guten Schulen, wenn darinnen nicht gelehrt werden kann? Wenn die Studienzeit zum Protestieren und Randalieren vertan wird. Es gäbe im eigenen Lande sicher auf viele Mißstände hinzuweisen und nicht alle extremen, ausländischen, politischen Ereignisse bei uns hochzuspielen und dafür auf die Straße zu gehen und sich dort als Rabauken zu betätigen. Warum wird nicht gegen die unwürdige Menschenbehandlung in den Ostblockländern Sowjetunion, Polen, DDR und die Tschechoslowakei demonstriert, die unsere Volksgenossen mit Gewalt zurückhalten und nur gegen einen teuren Preis abschieben? Drüben muß der schlesische Landsmann, sobald er seine Absicht äußert in die Bundesrepublik ausreisen zu wollen, sein ganzes Hab und Gut, das ihm noch verblieben ist, billigst verscheuern, um den Preis für den Antrag zu erschwingen.
Meistens verliert er sofort seinen Arbeitsplatz. Von der Bundesrepublik werden große Kapitalien gefordert, sobald das Dipl. Gespräch auf Familienzusammenführung gelenkt wird. Für jeden angeblich politischen Gefangenen aus der DDR bezahlt die Bundesregierung aus Steuergeldern 40.000 DM. Dabei handelt es sich oft um einen kriminellen Verbrecher, den man zu uns abschiebt.
Ist das nicht ein Menschenhandel? Haben nicht die Amerikaner vor 200 Jahren so die Negersklaven aufgekauft? Ist das noch eine humane Welt, die man nach dem schrecklichen Krieg aufbauen wollte? Bald werden wir es erleben wieviel ein Arbeiter in der Bundesrepublik wert ist, wenn er längere Zeit arbeitslos sein wird. Ob für diesen Bürger in unserem eigenen Land auch so viel Kapital angewendet werden wird?
Es ließe sich ja noch viel Unzulängliches anführen. Unser Hauptanliegen bleibt unser Zusammenhalt. Solange unser HB existieren wird, ist auch unsere Zusammengehörigkeit in uns lebendig. Ich bitte daher alle Landsleute mich zu unterstützen und mir laufend Material zu geben, das von daheim berichtet. Vielleicht lohnt es sich einmal in den alten Sachen zu kramen. Bestimmt ist noch manches Wissenswerte unter den einst mitgebrachten Dingen.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.