Jaké výhody má i dnes ještě průkaz vysídlence?
Následující stručné informace jsou určeny především dospívajícím dětem vysídlenců. Stejně tak by na ně měli být upozorněni pozdní přesídlenci, uprchlíci a přistěhovalci ze sovětské okupační zóny (SBZ) i krajané žijící v Rakousku.
Ode dne vystavení lze po dobu 3 let uplatňovat výhody na dani ze mzdy a z příjmu, pokud existuje pracovní poměr.
Každý vysídlenec, který dovrší 16 let, si může nechat vystavit vlastní průkaz vysídlence. Do té doby jsou děti zapsány v průkazu rodičů. Za vysídlence jsou považovány i osoby narozené po roce 1945 ve Spolkové republice Německo, pokud je otec vysídlencem.
Daňové osvobozené částky pro vysídlence (v prvních 3 letech) činí: a) u svobodných (daňová třída I) 540 DM b) u manželů bez dětí (II, III, IV) 720 DM, u manželů s 1–2 dětmi 840 DM. Za každé další dítě se částka zvyšuje o 60 DM.
Místo těchto osvobozených částek mohou pozdní přesídlenci a přistěhovalci ze SBZ získat náhradu výdajů za znovupořízení ztraceného domácího vybavení a ztraceného oblečení, pokud tyto výdaje přesahují přiměřený vlastní podíl.
Majitelé podniků mají výhody podle § 7e a § 10a zákona o dani z příjmu při odpisech budov a po dobu 7 let daňová zvýhodnění, pokud převezmou zemědělský nebo živnostenský podnik.
Podle 3. německo-rakouské dohody o sociálním pojištění mohou sudetští Němci žijící v Rakousku požadovat rovné postavení s důchodovými poměry ve Spolkové republice Německo, pokud vlastní průkaz vysídlence. Průkazy vysídlence pro tyto krajany se vystavují v Kolíně nad Rýnem, je-li německá národnost prokázána přihlášením se k němectví v domovině.
Sudetoněmecký landsmanšaft se i nadále zasazuje o to, aby i těm sudetským Němcům, kteří odešli do Německé říše před rokem 1938, byly započítány doby zaměstnání v Československu (1918–1938) podle § 1b zákona o cizích důchodech, což se bohužel dosud neděje.
Dávky z vyrovnání břemen mohou vysídlenci obdržet i tehdy, obsahuje-li jejich průkaz vysídlence poznámku: „Neopravňuje k uplatnění práv a výhod", neboť toto omezení se vztahuje pouze na zákon o vysídlencích.
O zvýhodnění na dani z nemovitosti je třeba požádat nejpozději do konce příštího roku po dokončení nebo nabytí domu, popř. bytu ve vlastnictví. Platí i pro děti vysídlenců. V Bavorsku se daň z nabytí nemovitosti platí pouze z částky přesahující 50 000 DM. V ostatních zemích platí jiné předpisy.
10. Průkaz vysídlence je nutný také k tomu, aby bylo možné čerpat úvěr ERP nebo provozní úvěr od Lastenausgleichsbank (banky pro vyrovnání břemen).
11. Držitelé průkazu vysídlence jsou zvýhodňováni při veřejných zakázkách.
Heimatbrief je most do domoviny! Získejte nového odběratele!
Welche Vorteile hat der Vertriebenenausweis auch heute noch?
Die folgenden kurzen Hinweise sind besonders für die heranwachsenden Kinder Vertriebener bestimmt. Ebenso sind Spätaussiedler, Flüchtlinge und Zuzügler aus der SBZ sowie in Österreich lebende Landsleute darauf aufmerksam zu machen.
1. Vom Tage der Ausstellung an können durch 3 Jahre Vorteile in der Lohn- und Einkommensteuer wahrgenommen werden, falls ein Beschäftigungsverhältnis besteht.
2. Jeder Vertriebene, der das 16. Lebensjahr erreicht, kann sich einen eigenen Vertriebenenausweis ausstellen lassen. Zuvor sind Kinder im Ausweis der Eltern eingetragen. Auch nach 1945 in der Bundesrepublik Deutschland Geborene gelten als Vertriebene, wenn der Vater Vertriebener ist.
3. Die Steuerfreibeträge für Vertriebene (in den ersten 3 Jahren) betragen:
a) bei Unverheirateten (Steuerklasse I) DM 540,—
b) bei Verheirateten ohne Kinder (II, III, IV) DM 720,—, bei Verheirateten mit 1-2 Kindern DM 840,—.
Für jedes weitere Kind erhöht sich der Betrag um je DM 60,—.
4. Statt dieser Freibeträge können Spätaussiedler und Zugezogene aus der SBZ Aufwendungen für die Wiederbeschaffung verlorengegangenen Hausrates und verlorener Kleidung ersetzt erhalten, soweit sie die zumutbare Eigenleistung übersteigen.
5. Betriebsinhaber haben Vorteile nach §§ 7e und 10a des Einkommensteuergesetzes für Abschreibungen bei Gebäuden und durch 7 Jahre Steuervergünstigungen, wenn sie eine Landwirtschaft oder einen gewerblichen Betrieb übernehmen.
6. Nach dem 3. deutsch-österreichischen Sozialversicherungsabkommen können in Österreich lebende Sudetendeutsche die Gleichstellung mit den Rentenverhältnissen in der Bundesrepublik verlangen, wenn sie einen Vertriebenenausweis besitzen. Vertriebenenausweise für diese Landsleute werden in Köln ausgestellt, wenn die deutsche Volkszugehörigkeit durch das Bekenntnis zum Deutschtum in der Heimat nachgewiesen ist.
7. Die Sudetendeutsche Landsmannschaft setzt sich nach wie vor dafür ein, daß auch jene Sudetendeutschen, die vor 1938 ins Deutsche Reich gegangen sind, Beschäftigungszeiten in der Tschechoslowakei (1918-1938) nach § 1b des Fremdrentengesetzes angerechnet bekommen, was bisher leider nicht zutrifft.
8. Leistungen aus dem Lastenausgleich können Vertriebene auch dann erhalten, wenn ihr Vertriebenenausweis den Vermerk: „Zur Inanspruchnahme von Rechten und Vergünstigungen nicht berechtigt" enthält, da diese Einschränkung sich nur auf das Vertriebenengesetz bezieht.
9. Grundsteuervergünstigungen müssen bis Ende des nächsten Jahres nach Fertigstellung oder Erwerb eines Hauses bzw. einer Eigentumswohnung beantragt werden. Sie gelten auch für Kinder von Vertriebenen. In Bayern ist nur für den über DM 50.000,— hinausgehenden Betrag Grunderwerbssteuer zu entrichten. In anderen Ländern gelten andere Bestimmungen.
10. Der Vertriebenenausweis ist auch notwendig, um einen ERP- oder Betriebsmittelkredit der Lastenausgleichsbank in Anspruch zu nehmen.
11. Inhaber des Vertriebenenausweises werden bei öffentlichen Aufträgen bevorzugt.
Der Heimatbrief ist die Brücke zur Heimat!
Werben Sie einen neuen Bezieher!
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.