Vystěhování z ČSSR

Na co je třeba dbát při vystěhování Němců z Československa

K Pražské smlouvě z 11. prosince 1973 patří i výměna dopisů, mimo jiné dopis o humanitárních otázkách. V bodě 2 se v něm praví,

„že příslušné československé orgány budou žádosti československých občanů, kteří vzhledem ke své německé národnosti žádají o vystěhování do Spolkové republiky Německo, posuzovat vstřícně, v souladu se zákony a právními předpisy platnými v Československé socialistické republice."

A v bodě 3, že smluvní vlády souhlasí s tím, aby obě společnosti Červeného kříže napomáhaly řešení této záležitosti.

Ještě předtím, než smlouva vstoupila v platnost výměnou ratifikačních listin, navázal Německý červený kříž kontakt s Československým červeným křížem, aby se seznámil s jeho stanoviskem k ohlášené podpoře při řešení této otázky, na níž má zájem tolik Němců. Koncem března 1974 se obě společnosti Červeného kříže dohodly, že Německý červený kříž bude jmenovitě uvádět „československé občany německé národnosti", o nichž je mu známo, že mají zájem o vystěhování – zpravidla na základě žádostí jejich příbuzných nebo přátel žijících ve Spolkové republice. Německý červený kříž přitom oznámil, že předloží aktuální podklady a že se za tím účelem zeptá osob, které u něj takové žádosti podaly, na jejich současný stav. Mezitím se tak stalo.

Jde přitom v prvé řadě o žádosti o sloučení rodin. Až dosud totiž měli v Československu naději na vystěhování jen ti Němci, kteří měli rodinné příslušníky ve Spolkové republice. Podle dopisu o humanitárních otázkách k Pražské smlouvě se však vstřícné vyřizování žádostí o vystěhování slibuje všem příslušníkům německé národnosti žijícím v Československu, a to zcela bez ohledu na to, zda mají rodinné příslušníky ve Spolkové republice Německo.

Nyní záleží na tom, aby se Němci, kteří chtějí využít přislíbené vstřícnosti při vyřizování svých žádostí o vystěhování, o této možnosti dozvěděli. Je třeba, aby se to dostalo k vědomí Němců v Československu, o nichž je známo nebo lze předpokládat, že chtějí přeložit své bydliště do Spolkové republiky Německo.

Pro informaci zainteresovaného okruhu osob mohou být užitečné následující pokyny:

1. a) Příbuzní nebo známí žijící ve Spolkové republice osoby, která má zájem o vystěhování, by měli – pokud se tak již nestalo – u okresního úřadu (landrátského úřadu) nebo městské správy podat za každou osobu starší 16 let žádost o převzetí v takzvaném řízení D-1. To je užitečné, protože velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze pak může zájemci o vystěhování ihned udělit vstupní vízum, jakmile předloží československé výstupní doklady. Pro příbuzného nebo známého ve Spolkové republice je jistě zajímavé vědět, že podáním žádosti o řízení D-1 na sebe nepřebírá žádný osobní závazek.

b) Tentýž příbuzný nebo známý, který zahajuje řízení D-1, by měl zároveň o vystěhovaleckém úmyslu svého příbuzného nebo známého informovat krajský spolek Německého červeného kříže podle svého bydliště. Pokud toto oznámení učinil již dříve (před prosincem 1973), žádá se, aby je nyní zopakoval, aby měl Německý červený kříž k dispozici aktuální podklady. Ohlášení u krajského spolku Německého červeného kříže je předpokladem k tomu, aby Německý červený kříž mohl Němce žijícího v Československu, který má zájem o vystěhování, navrhnout Československému červenému kříži.