Sudetoněmecká nadace byla zřízena zákonem bavorského zemského sněmu ze dne 27. 7. 1970. Vytvoření orgánů potřebných pro schopnost nadace jednat proběhlo po nezbytných přípravných pracích v co nejkratší možné době. V květnu 1971 byla ustavena správní rada nadace a v dubnu 1972 její představenstvo. V září 1973 vydala zemská vláda stanovy nadace.
Souběžně s tím byla nadaci ze státních prostředků poskytnuta částka 200 000 DM na vybudování jejího základního jmění.
Rozjezd práce nadace ve větším rozsahu byl proto možný teprve od tohoto okamžiku. Ostatně Sudetoněmecká nadace je svým založením koncipována tak, aby důležité úkoly, které ji čekají, financovala ze značných prostředků, které jí připlynou ze zachráněného majetku sudetoněmeckých úvěrových ústavů na základě zákona o vypořádání západního majetku a nařízení o převodu západního majetku, jež vstoupilo v platnost 1. 9. 1974.
Jelikož opatření tohoto vypořádání majetku mohou nabývat účinnosti jen postupně, podporuje zemské ministerstvo práce a sociálního řádu činnost nadace příspěvky, které se přirozeně zvyšovaly s narůstající aktivitou nadace.
Zřízení „Sudetoněmeckého centra", jež vyhlásili bavorský ministerský předseda a zemský ministr Dr. Fritz Pirkl na Sudetoněmeckém dni 1974, se dočká na základě usnesení kabinetu z 26. 3. 1974 účinné finanční podpory Svobodného státu. Rozpočtové položky k tomu nelze v tuto chvíli – stejně jako u kteréhokoli jiného záměru – jednoduše uvést proto, že návrh bavorského státního rozpočtu na roky 1975/76 se jako celek teprve připravuje, bude za několik měsíců schválen kabinetem a poté přijat bavorským zemským sněmem. Plánovaná státní podpora pro Sudetoněmecké centrum v něm jistě najde svůj odraz. Věcně příslušné zemské ministerstvo práce a sociálního řádu potřebné rozpočtové položky již navrhlo.
Útoky poslance zemského sněmu Drexlera musí o to více překvapit, že je od počátku členem správní rady Sudetoněmecké nadace, a má tedy k dispozici všechny potřebné informace o skutečném stavu věci. Kromě toho mu byly skutečnosti již podrobně vysvětleny při odpovědi na jeho písemný poslanecký dotaz z 19. 6. 1974, a to dne 2. 8. 1974.
Nesluší se mu tedy nyní v rozporu s pravdou tvrdit, že bavorská zemská vláda chtěla sudetské Němce před volbami „obalamutit" a „nalákat". Svou kritiku by měl spíše obrátit ke svým politickým přátelům v bonnské vládní koalici, která se už řadu let snaží stále více omezovat přirozená práva, ale i legitimní zájmy o podporu německých vyhnanců a uprchlíků. —
Die Sudetendeutsche Stiftung ist mit Gesetz des Bayerischen Landtags vom 27. 7. 1970 ins Leben gerufen worden. Die Bildung der für die Handlungsfähigkeit der Stiftung erforderlichen Organe ist nach den damit verbundenen Vorarbeiten in der kürzest möglichen Zeit erfolgt. Im Mai 1971 wurde der Stiftungsrat und im April 1972 der Vorstand der Stiftung konstituiert. Im September 1973 wurde von der Staatsregierung die Satzung der Stiftung erlassen.
Hand in Hand hiermit wurden der Stiftung aus staatlichen Mitteln zum Aufbau ihres Grundstockvermögens DM 200.000,— zur Verfügung gestellt.
Der Anlauf der Arbeit der Stiftung in größerem Umfang war daher erst seit diesem Zeitpunkt möglich. Im übrigen ist die Sudetendeutsche Stiftung ihrer Anlage nach darauf ausgerichtet, die bedeutenden Aufgaben, die vor ihr liegen, aus den erheblichen Mitteln zu finanzieren, die ihr über das Westvermögenabwicklungsgesetz und die am 1. 9. 1974 in Kraft getretene Westvermögenszuführungsverordnung aus dem geretteten Vermögen sudetendeutscher Kreditinstitute zufließen werden.
Da die Maßnahmen dieser Vermögensabwicklung erst Zug um Zug wirksam werden können, unterstützt das Staatsministerium für Arbeit und Sozialordnung die Arbeit der Stiftung durch Zuschüsse, die sich naturgemäß mit der sich verstärkenden Aktivität der Stiftung erhöht haben.
Die Einrichtung des „Sudetendeutschen Zentrums", die vom Bayerischen Ministerpräsidenten und von Staatsminister Dr. Fritz Pirkl beim Sudetendeutschen Tag 1974 verkündet worden ist, wird gemäß einem Kabinettsbeschluß vom 26. 3. 1974 eine wirksame finanzielle Förderung des Freistaats erfahren. Haushaltsansätze hierzu können — wie zu jedem anderen Vorhaben auch — im Augenblick schon ganz einfach deswegen nicht ausgewiesen werden, weil der Voranschlag des bayerischen Staatshaushalts 1975/76 insgesamt sich erst in der Vorbereitung befindet, in einigen Monaten vom Kabinett verabschiedet und vom Bayerischen Landtag beschlossen werden wird. Die geplante staatliche Unterstützung für das Sudetendeutsche Zentrum wird darin sicherlich ihren Niederschlag finden. Das federführende Staatsministerium für Arbeit und Sozialordnung hat die erforderlichen Haushaltsansätze vorgeschlagen.
Die Angriffe des Landtagsabgeordneten Drexler müssen allerdings umsomehr überraschen, als dieser von Anbeginn Mitglied des Stiftungsrates der Sudetendeutschen Stiftung ist und daher über alle erforderlichen Informationen über den wirklichen Sachverhalt verfügt. Darüberhinaus waren ihm die Tatsachen bereits in Beantwortung seiner schriftlichen Landtagsanfrage vom 19. 6. 1974 am 2. 8. 1974 eingehend erläutert worden.
Es steht ihm daher schlecht an, nunmehr der Wahrheit zuwider zu behaupten, daß die Sudetendeutschen vor der Wahl von der Bayerischen Staatsregierung „verschaukelt" und „geködert" werden sollten. Er müßte seine Kritik vielmehr seinen politischen Freunden in der Bonner Regierungskoalition zuwenden, von der nun schon seit Jahren versucht wird, die natürlichen Rechte aber auch die legitimen Förderungsinteressen der deutschen Vertriebenen und Flüchtlinge immer weiter einzuschränken. —
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.