**Vzpomínka na 25. Sudetoněmecký den!**
Setkání v Norimberku letos v červnu bylo vskutku bouřlivé, ale zajímavé při tom. Zas podání ruky, tu a tam pozdrav „servus" od krajanů, kteří přijeli z daleka i zblízka. Jak často srdce zabolelo při pohledu na ně, všichni jsme už starší, k oslavě ale ještě dost čilí. Politika nás příliš nezajímala, jak to bylo doma a jak je to dnes, to zajímalo každého víc. Erich se svou Annou přijel z Mnichova, Adolf z Dachau vzal do ruky seznam. Willi svou statnou postavou utržil ledaskterý šťouchanec do žeber. Toni s manželkou z kmotrovského města se té dlouhé cestě nevyhnul. Ani slečna Müllerová se nezalekla, přijela k nám, ke svým krajanům ze Slavkova. A ještě tolik dalších z našeho spolku, všichni přijeli do norimberského kraje. Bohužel, už nemohu jmenovat všechny, vím jen jedno, všichni se věrně hlásí ke staré vlasti. Náš vydavatel Heimatbriefu s chotí byli také při tom, nestačili se divit, kolik je slavkovských lidí — no jistě! Kdo zapomene na svou vlast, na svůj Chebsko, kde kdysi stála naše kolébka? Chebsko zůstává přece naší domovinou!
25 let od té doby uplynulo, co Sudetoněmecký den poprvé začal!
Kéž nám všem — starým i mladým — zůstane v paměti přísaha, kterou na 1. Sudetoněmeckém dnu pronesl páter Reichenberger, citát ze Schillerova „Viléma Tella":
„Chceme být jednotným národem bratří, v žádné nouzi a nebezpečí se nerozdělíme!"
Splníme-li svou povinnost, Hospodin nás nenechá zahynout. Bůh ještě žije a jeho den přijde!
Marbach
Gedenken an den 25. Sudetendeutschen Tag!
Das Treffen in Nürnberg im heurigen Junei
war recht turbulent, doch interessant dabei.
Ein Händeschütteln wiederum, ein Servus hier und da
von Landsleuten, die kamen aus fern und nah.
Wie weh oft das Herze beim Anblick schlug,
sind wir alle schon älter, zum Feiern doch fit genug.
Die Politik hatte uns sehr wenig scheniert,
wie's daheim war und heut ist, jeden mehr interessiert.
Der Erich mit seiner Anna aus München kam,
der Adolf aus Dachau die List' zur Hand nahm.
Der Willi in seiner Mannes Größe
bekam ab so manche Rippenstöße.
Der Toni mit Frau aus der Patenstadt
sich der weiten Reise nicht entgangen hat.
Auch Frl. Müller hat es nicht gescheut,
sie kam zu uns, zu ihren Schlaggenwalder Landsleut'.
Und noch so viele aus unserem Verband,
sie alle waren gekommen ins Nürnberger Land.
Leider, ich kann nicht mehr alle benennen,
nur das eine weiß ich, sie alle sich treu zur alten Heimat bekennen.
Unser HB-Herausgeber mit Frau Gemahlin dabei war,
die staunten nicht wenig, soviel Schlaggenwalder Leut — na klar!
Wer vergißt seine Heimat, sein Egerland,
wo einmal unsere Wiege stand?
Egerland bleibt doch unser Heimatland!
25 Jahre sind seitdem vergangen
als der Sudetendeutsche Tag erstmals angefangen!
Möge jedem von uns — alt und jung —
der am 1. Sudetendeutschen Tag von Father Reichenberger ausgesprochene Schwur
aus Schillers „Wilhelm Tell" in Erinnerung bleiben:
„Wir wollen sein ein einig Volk von Brüdern,
in keiner Not uns trennen und Gefahr!"
Wenn wir unsere Pflicht erfüllen, wird uns der Herrgott nicht untergehen lassen.
Gott lebt noch und sein Tag wird kommen!
M. K. Marbach
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Přehled darů:
Podpora starých rodáků:
Hans Kromp, Sprendlingen DM 5,60 Ewald Jehmlich, Ronnenberg DM 10,— DM 3,50 Adolf Michl, Neustadt DM 30,— Celkem DM 49,10 Stav po HB 136 DM 566,20 Nynější stav DM 615,30
Spendennachweis und Mitteilungen des Herausgebers
Spendennachweis:
Altenspende:
Hans Kromp, Sprendlingen DM 5,60
Ewald Jehmlich, Ronnenberg DM 10,—
DM 3,50
Adolf Michl, Neustadt DM 30,—
Zusammen DM 49,10
Bestand n. HB 136 DM 566,20
Jetziger Bestand DM 615,30
[
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.