⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Ze spolků má Horní Slavkov tyto: c. k. privilegovaný sbor ostrostřelců pochází z roku 1533; mužský pěvecký spolek, založený roku 1861; hasičský spolek, založený jako tělocvičně-hasičský spolek roku 1864; spolek vojenských vysloužilců, založený roku 1870; vlastenecký sbor vysloužilců, založený roku 1884; tělocvičný spolek, založený jako samostatný spolek oddělený od hasičů roku 1878; čtenářský spolek, založený roku 1872; spořitelní a záložní spolek, založený jako registrované společenstvo s neomezeným ručením roku 1868.
Z úřadů má Horní Slavkov v současnosti poštovní a telegrafní úřad; poštovní od roku 1846, telegrafní od roku 1869.
Založení horního města Horní Slavkov, které dostalo jméno po hraběti Slavkovi (Schlacko), spadá do první poloviny 14. století, neboť podle dochované listiny z roku 1357 bratři Slavko a Boršo z Riesenburgu ustanovili kněze Ullricha farářem v Horním Slavkově a v Bečově (Petschau). Týmž bratřím udělil Karel IV. dne 31. července 1354 hornickou svobodu, tedy povolení, aby na svých statcích náležejících k hradům Riesenburg a filiálnímu Bečovu po 12 let svobodně dobývali kovy, a již v roce 1355 udělili Boršo a Slavko obyvatelům Krásna horní právo a cínovou váhu. Boršo mladší prodal roku 1407 panství Bečov i s horními městy Ullrichovi z Hasenburgu, avšak již 11. května 1411 jmenuje Jindřich z Plavna jako majitel panství Bečov a horních měst nového kaplana. Za vlády hrabat z Plavna získal Horní Slavkov kolem roku 1490 plné chebské městské právo a plavenského lva jako městský znak. Jindřich IV. z Plavna zdědil po svém otci Bečov a horní města, ale tento majetek postoupil mocnému rodu pánů Pflugů z Rabštejna. Již v roce 1495 se jako majitel objevuje Sebastian Pflug. Po smrti Sebastiana v roce 1501 se do držení panství Bečov i s příslušnými horními městy dostal Jan Pflug z Rabštejna. Jan Pflug udělil horníkům různá práva a svobody, v letech 1520–1525 podnikl přestavbu radnice a zvětšení městského kostela sv. Jiří a s velkým nákladem postavil takzvaný Flošský příkop (Flößgraben), jímž byl Horní Slavkov zásoben vydatnou vodní silou.
Jan Pflug se těšil u dvora vysoké vážnosti a v roce 1533 se stal nejvyšším kancléřem Českého království. Zemřel roku 1537 v Praze. Nastoupil po něm jeho syn Kašpar Pflug, který přivedl hornictví k velkému rozkvětu. Již roku 1539 byla zahájena stavba Pflugovy štoly, dokončené během 11 let s nákladem 95 565 zlatých k odvádění důlních vod, takže nyní mohl horník pracovat v hloubce, aniž by mu vadila voda, a výtěžnost stále rostla. V té době stále pevněji zapouštělo kořeny protestantské učení, které si do Horního Slavkova našlo cestu už dříve. Protože horníci a velká část ostatních obyvatel se přiklonili k novému učení, stal se městský kostel protestantským a rada dosazovala protestantské duchovní. Kašpar Pflug se však bohužel zapletl do politických zmatků své doby, když ho protestantské stavy zvolily velitelem svého vojska. Po pražské poprave roku 1547 byl Pflug, který uprchl do Saska, prohlášen za psance, jeho statky byly zkonfiskovány a Horní Slavkov, Schönfeld a Lauterbach byly povýšeny na císařská horní města. Horní Slavkov se pro svůj bohatý horní požehnání těšil zvláštní přízni císaře Ferdinanda I. Obyvatelé měli plnou náboženskou svobodu a Horní Slavkov obdržel kolem roku 1547 císařský horní hejtmanský úřad, nový městský znak a v roce 1555 latinskou školu, která si brzy získala značné jméno. Učitele zprostředkoval Filip Melanchthon. V roce 1615 koupil Horní Slavkov panství Bečov za 55 456 kop míšeňských a město stálo na vrcholu svého rozkvětu, který však byl brzy zničen při znovuzavedení katolického učení kvůli tvrdošíjnosti protestantsky smýšlejících obyvatel. Panství Bečov bylo zkonfiskováno, protestantský kostel byl uzavřen, protestantští duchovní a učitelé byli vypovězeni a katolické učení bylo v roce 1628 znovu zavedeno násilnými opatřeními. Opakované průchody a ubytování vojsk těžce narušily městské finance a požár, který vypukl 4. května 1713 ve městě a zničil 76 domů, spolu s vysokými válečnými kontribucemi placenými během sedmileté války, dokonaly finanční zkázu města.
eröffnet und in demselben Jahre die fünfte Knabenclasse aufgelassen. Am 15. September 1887 wurde die erste Classe der Mädchenbürgerschule eröffnet und dafür die fünfte Mädchenclasse aufgelassen. Die vierclassige Knabenvolksschule wird gegenwärtig von rund 250, die vierclassige Mädchenvolksschule von 240, die Knabenbürgerschule von 135, die Mädchenbürgerschule von 100 Kindern besucht.
An Vereinen hat Schlaggenwald folgende zu verzeichnen: Das k. k. priv. Scharfschützen-Corps stammt aus dem Jahre 1533; der Männergesangverein, gegründet im Jahre 1861; der Feuerwehrverein, gegründet als Turn-Feuerwehrverein im Jahre 1864; der Militär-Veteranen-Verein, gegründet im Jahre 1870; das patriotische Kriegercorps, gegründet im Jahre 1884; der Turnverein, als selbstständiger, von der Feuerwehr losgetrennter Verein gegründet im Jahre 1878; der Lese-Verein, gegründet im Jahre 1872; der Spar- und Vorschußverein, als registrierte Genossenschaft mit unbeschränkter Haftung gegründet im Jahre 1868.
An Aemtern besitzt Schlaggenwald derzeit ein Post- und Telegraphenamt; ersteres seit 1846, letzteres seit 1869.
Die Gründung der Bergstadt Schlaggenwald, welche nach dem Grafen Schlacko ihren Namen hat, fällt in die erste Hälfte des 14. Jahrhunderts zurück, denn im Jahre 1357 stellen nach einer vorhandenen Urkunde die Brüder Slawko und Borsso von Riesenburg den Priester Ullrich als Pfarrer von Schlaggenwald und Petschau an. Denselben Brüdern ertheilte Karl IV. am 31. Juli 1354 die Bergfreiheit, d. h. die Erlaubnis, daß sie auf ihren zu den Burgen Riesenburg und Filiale Petschau gehörigen Gütern durch 12 Jahre Metalle frei gewinnen dürfen, und bereits 1355 verleihen Borsso und Slawko den Schönfeldern ein Berggericht und die Zinnwage. Borsso der Jüngere verkaufte im Jahre 1407 die Herrschaft Petschau sammt den Bergstädten an Ullrich von Hasenburg, doch schon am 11. Mai 1411 ernennt Heinrich von Plauen als Besitzer der Herrschaft Petschau und der Bergstädte einen neuen Kaplan. Unter der Herrschaft der Grafen von Plauen erhielt Schlaggenwald ums Jahr 1490 ein vollkommenes Egerer Stadtrecht und den Plauen'schen Löwen als Stadtwappen. Heinrich IV. von Plauen erbte von seinem Vater Petschau und die Bergstädte, trat aber diesen Besitz an das mächtige Geschlecht der Herren Pflug von Rabenstein ab. Bereits 1495 erscheint Sebastian Pflug als Besitzer. Nach dem im Jahre 1501 erfolgten Tode Sebastians gelangte Johann Pflug von Rabenstein in den Besitz der Herrschaft Petschau mit den dazu gehörigen Bergstädten. Johann Pflug gewährte den Bergleuten verschiedene Rechte und Freiheiten, unternahm 1520—1525 den Neubau des Rathauses und die Vergrößerung der Stadtkirche zu Sct. Georg und erbaute mit großem Kostenaufwande den sogenannten Flößgraben, durch welchen Schlaggenwald mit einer ausgiebigen Wasserkraft versorgt wurde.
Johann Pflug stand beim Hofe in hohem Ansehen und wurde 1533 oberster Kanzler des Königreiches Böhmen. Er starb 1537 in Prag. Ihm folgte sein Sohn Kaspar Pflug, welcher den Bergbau zu hoher Blüthe brachte. Bereits 1539 wurde der Bau des Pflugstollens begonnen und innerhalb 11 Jahren mit einem Kostenaufwande von 95.565 fl. zur Ableitung der Grubengewässer hergestellt, so daß jetzt der Bergmann in der Tiefe arbeiten konnte, ohne vom Wasser belästigt zu werden, infolgedessen die Ausbeute immer größer wurde. Um diese Zeit faßte die protestantische Lehre, welche bereits früher ihren Einzug in Schlaggenwald gehalten hatte, immer festere Wurzel. Da die Bergleute und ein großer Theil der übrigen Bewohnerschaft der neuen Lehre angehörten, so wurde die Stadtkirche protestantisch und der Rath stellte protestantische Geistliche an. Kaspar Pflug aber wurde zu seinem Unglücke mit in die politischen Wirren seiner Zeit hineingerissen, indem er von den protestantischen Ständen zum Anführer ihres Heeres gewählt wurde. Nach dem Prager Blutgerichte 1547 wurde Pflug, der nach Sachsen geflohen war,
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.