Stará písnička!
Pořád ta stejná písnička, zvyk je zvyk odedávna: Pruďas a Bavorák se zase pohádali.
Pruďas křičí: Ty budižkničemu, ty zapomenutý packale, co ty vlastně chceš, ty prcku? Nám Prušákům se nikdo nevyrovná!
Nato křičí Bavorák, Seppl Niedermeier, celý bez sebe vzteky a žlučí: Za to nám všem můžete poděkovat!
(Zaslala Julie Ullmann, Dachau bei München)
Boží tělo v domovině!
Svátek Božího těla byl u nás doma, jak známo, velký svátek. Den předtím jsme jako děti museli jít pro hořec (hergotmantle) a květiny, hlavně pivoňky. Těm se u nás říkalo budénie, a každý chtěl mít co největší kytici.
V tento svatý den přišly všechny školní děti obuté a upravené – dívky v bílých šatech, chlapci v námořnických oblečcích, a každý měl velkou kytici. Nástup se konal na kostelních schodech u fary, celá procesijní cesta byla posypaná květinami a trávou; hasiči, císařsko-královský střelecký sbor i veteráni byli ve slavnostních uniformách.
Na náměstí byly postaveny čtyři oltáře a náš starý děkan Hoier tam sloužil slavnou mši. U každého oltáře dali střelci čestnou salvu.
Na konci průvodu se účastníci prali o „svatého ducha" – byla to břízová ratolest, kterou byly oltáře ozdobeny.
V lidové mluvě byl svátek Božího těla „bouřkovým dnem" – dopoledne bývalo horko a odpoledne většinou přišla bouřka, často i s kroupami.
Jednou o takovém svátku Božího těla bylo obzvlášť horko. Čtyři hasiči (nosiči nebeského baldachýnu) měli žízeň, a tak si každý ještě před průvodem dal půl piva u pekaře Naze. Krátce nato začal slavnostní průvod. U posledního oltáře, u letohrádku, se jeden z nosičů baldachýnu začal potácet a upřímně řekl knězi: „Pane děkane, dělejte to trochu rychleji, já se musím jít jednou vymočit."
Na to náš děkan Hoier: „Vydržte ještě kousek, už jsme skoro hotoví."
Ale nosič baldachýnu pod tlakem odpověděl: „Pane děkane, to není tak jednoduché. Držet baldachýn, držet krok a držet vodu – to je toho na mě moc!"
Vydavatel, nakladatel a odpovědný redaktor: Richard Brummeissl, 8756 Kahl am Main, Siedlungsstraße 11. — Poštovní spořitelní úřad 1, 6 Frankfurt, číslo účtu 327195. — Cena za kus 2,20 DM. Sazba a tisk: knihtiskárna Emil Kolb, 8752 Dettingen/Main, poštovní přihrádka 45, telefon (06188) 5141
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
