Dobrá rada pro mladé i staré
Už v šedém dávnověku stálo psáno, že bohové nechávají mladé umírat — ty, které mají rádi. Starší lidi však jako by přímo nesnášeli, protože jim pořád přidělují novou bolest. Tu to zaškube, tam zase zatahá, tu trhá a bodá, jinde zase škrábe. Stárnutí by vůbec nebylo tak zlé, kdyby s sebou nepřinášelo tu zlou bolest! Proto je zdraví tím nejvyšším statkem na zemi. Jen kdo je zdravý, může být také šťastný. Kdo ale hodně kouří a pije alkohol, brzy pozná, že si rychle mrhá životem. Kdo si však vždy udrží správnou míru ve všech věcech, tomu se v životě podaří ledacos! A kdo se navíc na staré bohy dívá vesele, přistupuje k nim s humorem a plnou důvěrou, toho nechají žít obzvlášť dlouho a k tomu mu ještě nadělí zdraví.
Ať si to každý člověk vezme k srdci, třeba i jemu takový dárek jednou rozkvete. Dobrá rada je zde dána, a kdo chce, ať se jí řídí!
Kunzmann, Vídeň
Ein guter Rat für Jung und Alt
Schon im grauen Altertum, da stand bereits geschrieben,
Daß die Götter jung sterben lassen — den sie lieben.
Doch die älteren Menschen scheinen sie zu hassen,
Weil sie ihnen immer neuen Schmerz verpassen.
Bald zwickt es da, bald zwackt es dorten,
Bald reißt und sticht es allerorten.
Das Altern wär ja gar nicht schwer,
Wenn nur der böse Schmerz nicht wär!
Drum ist Gesundheit das höchste Gut auf Erden.
Nur wer gesund ist, kann auch glücklich werden.
Doch wer viel Tabak und Alkohol verwendet,
Wird bald merken, daß er sein Leben rasch verschwendet.
Wer aber stets richtig Maß hält, und in allen Dingen,
Dem wird im Leben gar Vielerlei gelingen!
Wer überdies den alten Göttern froh ins Auge schaut,
Ihnen mit Humor kommt und auch voll vertraut,
Den lassen sie besonders lange leben
Und schenken Gesundheit noch daneben.
Ein jeder Mensch sei dessen eingedenk,
Vielleicht blüht auch ihm ein solch Geschenk.
Ein guter Rat ist hier gegeben,
Und wer so will, befolg ihn eben!
D. Kunzmann, Wien
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Babička sedí na stoličce před kamnovými dvířky a pláče, protože jí knedlíčky v troubě úplně připálily. Tu jí povídá Tonerl: „No tak se tím přece netrap, dědeček už stejně nic nevidí, on je pak stejně sní."
Netrvá dlouho a už zase naříká: „Není to jako dřív bývalo, teď na silnici člověk neuvidí ani kousek hovězího dobytka." A na to povídá Franzl, docela malý chlapec: „Podívej se jednou do zrcadla, hned zas jedno uvidíš."
(Zaslala Julie Ullmann, Dachau bei München)
Der Unterschied
D' Wawa haalt am Hitschla
vuan Uaferluach u flennt,
wal ihra Bachana-Kniala
in der Räija san vabrennt.
Dau sagt zu ihr as Tonerl:
„Gäih, tou dich doch niat oh,
da Großvatta, der siaht nix mäih,
der ißt sie nauchat scho.
Neat lang draf klagts wieder:
„'S is nimma wöi vanäih,
mia siaht öitz af da Straußn
koa Stückl Rindvöich mäih".
U dau traf mahnt der Franzl,
a Böiwl, a ganz klans:
„Schau doch amal in Spöigl nei,
dann siast glei wieder ans".
(Eingesandt Julie Ullmann, Dachau bei München)
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.