Partnerská města na Východě a Západě.
Doby, kdy západoněmecká města a okresy, ba celé spolkové země přebíraly patronáty nad Němci z vysídleneckých oblastí, se zdají bohužel téměř u konce.
V poslední době se však stále častěji objevují otázky, zda by německá města měla navazovat partnerství s městy ve východním bloku.
K tomu je třeba zdůraznit následující:
Vítáme vše, co by mohlo sloužit skutečnému porozumění mezi národy. Takové porozumění však dnes není zaručeno, neboť partnerství by v současné době mohla být uzavírána pouze s momentálními mocenskými představiteli, nikoli se samotným obyvatelstvem.
Je proto vhodné takové záměry odložit, dokud se na obou stranách jako jisté neprokáže respektování lidských práv, svobodný cestovní ruch a nerušená výměna názorů a informací.
Partnerství mezi německými městy a těmi, která byla do roku 1945 osídlena Němci, ale nyní jsou obývána cizím národem, by představovala provokaci vůči německým vysídlencům z domoviny, neposloužila by porozumění mezi národy a byla by v rozporu se Základním zákonem Spolkové republiky Německo a s rozsudkem Spolkového ústavního soudu z 31. 7. 1973.
Partnerstädte in Ost und West.
Die Zeiten, in denen bundesdeutsche Städte und Kreise, ja ganze Länder Patenschaften für Deutsche aus den Vertreibungsgebieten übernommen haben, scheinen leider fast vorüber zu sein.
Neuerdings erheben sich aber immer häufiger Fragen danach, ob deutsche Städte ein Partnerschaftsverhältnis mit Städten im Ostblock eingehen sollten.
Dazu scheint es nötig, folgendes festzuhalten:
Wir begrüßen alles, was einer echten Verständigung zwischen den Völkern dienen könnte. Allerdings scheint heute eine solche Verständigung nicht gewährleistet, da Partnerschaften der Zeit nur mit den augenblicklichen Machthabern, nicht aber mit der Bevölkerung selbst vereinbart werden könnten.
Es ist daher wohl angebracht, solche Absichten zurückzustellen, bis sich die Achtung vor den Menschenrechten, der freie Reiseverkehr und der unbehinderte Austausch von Meinungen und Informationen auf beiden Seiten als gesichert erweist.
Partnerschaften zwischen deutschen Städten und solchen, die bis 1945 deutsch besiedelt waren, nunmehr aber von fremdem Volkstum bewohnt sind, würden eine Provokation der deutschen Heimatvertriebenen darstellen, wären der Völkerverständigung nicht dienlich und stünden im Widerspruch zum Grundgesetz der Bundesrepublik Deutschland und zum Urteil des Bundesverfassungsgerichts vom 31. 7. 1973.
Kachna!
Babička o víkendu nakoupí — proč ne, řekla si — jednou snad kachnu koupí.
Dědeček se podívá na to pěkné zvíře — „No", povídá, „už se na tebe těším, věř mi!"
Jenže brzy — člověk by to nevěřil — z nedělního snu se skoro nic nedožil...
Neboť v kostele sedí v neděli zrána babička. Modlí se a v duchu si přemítá: teď je se mnou konec. Ó, milý Bože, doma hoří v peci a v pekáči leží ta kachna...
Babička se potí při evangeliu, mana, mana, jaké to tajemství. — Ó Bože, povzdechne si při litaniích, kdopak mi doma tu kachnu obrací??
Mše svatá ještě nebyla u konce, a babička už běží domů ke své kachně. Dnes jí to nešlo dost rychle, už čichá, jestli to doma nehoří...
Ale naštěstí — ó svatá matko Anno! Kachna ležela v pekáčku hezky do zlatova upečená. — Nedělní pečeně byla zachráněna. Dědeček si mohl pochutnat, jak se patří.
Anna Neidhardt
Die Ente!
Die Oma kauft zum Wochenend'
weil's wurscht ist — a ra mal a Ent.
Der Opa sieht dös saubere Vieh —
„Mei, sagt er — „auf Dich freu' ich mich!"
Doch bald — man glaubt es kaum —
wer's aus g' west mit den Sonntagstraum . . .
Denn in der Kirchen sitzt am Sonntagfrüh
die Oma. Sie denkt beim beten — jetzt werd' ich hin.
O, lieber Gott, daheim der Ofen brennt,
und in der Röih'ja steht die Ent' . . .
Die Oma schwitzt beim Evangelium,
Manna — Manna so ein Misterium. —
O Gott, seufzt sie, beim Lenvendentum,
wer dreht daheim die Meine um ? ? —
Das Hochamt war noch nicht zu End',
heim rennt die Oma zu ihrer Ent'.
Nicht schnell genug fuhr heut der Lift,
sie schnuppert nach verbrennten Düft' . . .
Doch zum Glück — o Heilig's Mutter Annerl!
Die Ent' lag knusprig braun im Pfannerl. —
Gerettet war der Sonntagsbraten.
Der Opa konnt' sein G'lusterer laben.
Anna Neidhardt
[
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.