Setkání Slavkovských a Veselá domovina
Setkání Slavkovských!
Příští setkání rodáků z Horního Slavkova (Schlaggenwald) z oblasti Bayreuthu se koná v neděli 28. dubna 1974 v hostinci „Imhof" ve Speichersdorfu. Všichni krajané jsou srdečně zváni. Váš Anton Schmieger, rektor ve výslužbě, Bayreuth, Veilchenweg 18
VESELÁ domovina
Není nad to, co člověk cvikem umí!
K jazykolamu: „Er houts B'steck z'spat b'stellt" – „Objednal si příbor pozdě" (třikrát rychle po sobě vyslovit)
K zamyšlení: „Čekat a nepřijít, milovat a nedostat, hledat a nenajít – to jsou tři ošidné věci"
Aby se nezapomnělo: „Zwöi Manna, zwoa Moidla, zwou Schwestern" – „Dva muži, dvě děvčata, dvě sestry" (Chebák rozlišuje rod i v množném čísle)
Na hrušce sedí holub, na Dunaji ho chytili, na hrázi ho zbili, na louce naříkal a na věži se zřítil.
Horní Slavkov jako jazykový ostrov: Ta „holka" má hezkou „sukýnku" a v létě chodí „bosa". Vyšla po schodech nahoru a sklouzla dolů po ochozu. „Truchlící" prolévali „horké, hořké slzy". Pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota, neděle (v místním nářečí). Konvice na nošení jídla: Plesch, Kutterer. Místo „pít" se říkalo „kutteln". „Hudl (vozík), žebřiňák, „provazová plachta". Ale taky můžeš udělat starý „flek" nebo „utrhne si ošklivou grimasu". O masopustu „šlamastyka". „Starý trouba" se nadávalo klukům: „Ty ubohý, psí uličníku". Dorůstajícím chlapcům se říkalo: „klučina". Nadávalo se: „Ty povaleči, ty flákači, ty darebo, ty slepičí hlavo", starý packal. Když se děti moc vyptávaly: „Ty se pořád vyptáváš". Tahat za uši: „škubat". Když se kluci mezi sebou prali, ulice proti ulici, Horní Slavkov proti Krásnu: „Dneska jsme jim to nandali, ztloukli jsme je, dostali na budku, vyplácali jsme je, nabančili jim záda". O Velikonocích: „střílení z klíčové pušky, hrkání, střelba z hmoždíře, rachot bubnu". „Klapání, plácání, honění".
K jídlu: „Brambory v omáčce, vařené zelené knedlíčky, pečené knedlíčky jsme mámě horké přímo z trouby ukrádali."
Drobní zemědělci: „kravaři".
Toho by se ještě našlo mnohem víc, kdyby si člověk vždycky vzpomněl. Vzal jsem si na pomoc zápisky ze 6. čísla Heimatbriefu z 1. dubna 1950 od naší slečny Müllerové.
Steinwasser
Schlaggenwalder Treffen und Heitere Heimat
Schlaggenwalder Treffen!
Das nächste Treffen der Schlaggenwalder aus dem Raume Bayreuth findet am Sonntag, 28. April 1974 im Gasthaus „Imhof" in Speichersdorf statt. Alle Landsleute sind herzlich eingeladen. Euer Anton Schmieger, Rektor i. R., Bayreuth, Veilchenweg 18
HEITERE Heimat
Dat's ma niat as da Übung kummts!
1. Zan Zungabrechn:
„Er houts B'steck z'spat b'stellt" (Dreimål schnell nouchsogn)
2. Zan nouchdenkn:
„Wårtn u niat kumma, löibn u niat kröign, souchn u niat finna, dös san drei lousa Dinga"
3. Zan niatvagessn:
„Zwöi Manna, zwoa Moidla, zwou Schwestern" (Der Egerländer unterscheidet das Geschlecht auch noch in der Mehrzahl)
Af da Tröib, dou is a Döib,
Af da Donna, håbms'n gfånga,
Af'n Grob'm dou håbms'n gschlogn,
Af da Peint dou hout er greint
U am Turm dou is er gsturm.
Schlåggewål als Sprachinsl:
Dös „Madl" hout a schöins „Kladl" u im Summa gäiht sie „barbaanert". Sie ist über die Bodenstiege hinaufgegangen u üwarn Tradbuadn hintigloutscht. Die „Leichleit" håbm „haße, bittere Zahr" vågossn.
Mountich, Döinstich, Mitwich, Donnerschtich, Freitich, Samstich, Sunntich.
Kannen zum Essentragen: Plesch, Kutterer. Statt trinken „kutteln".
„Hudl (Wagen), Lattewogn, „Bandlploan". Du mächst owa a olwara „Flåd"' oder „Der zöiht a bäiss Gflesch". Za da Fosnat „Schlammel".
„Olwara Trouschl", hout ma aff d Boubm gschimpft: „Du elende Mährer, Hundsmährer". Halbwüchsige Burschen: „Boubnbürschla". Wurde geschimpft: „Du Floderer, du Tachiniera, du Gouttouer, du Håhndeckl", Olwara Läisch.
Haben die Kinder zuviel gefragt: „Döi kinna an fei questiern".
An den Ohren ziehen: „Schwaddeln." Haben Buben untereinander geraüft, Gasse gegen Gasse, Schlaggenwald gegen Schönfeld: „Döi håbm ma owa heint droschn, döi håbm ma tackt, döi håbm Kal gröigt, döi håbm ma gwichst, döi håbm an Bugl vollkröigt". Za Oustarn: „Schlüsslbüchsschöissn, ratschn, böllern, Rumpelkastn". „Tschoitschkern, patscheckn, uaradln".
Zum Essen: „Erdöpl in da Bröih, kochta gröina Kniadla, die Båchena Kniadla habm ma da Mutter söidhaß van Uafn grahlt."
Kleinlandwirte: „Köihpritscha".
Es gitt ja nuch suavül, owa wenns an nua allewal ei(n)falln tät. Ich hob möin dou die Aufzeichnungen as'n 6. HB, 1. April 1950, va unara Fråln Müller za Hilf nemma.
A. Steinwasser
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.