Schlaggenwälder Heimatbrief — Folge 134
/ 28
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 4
Zachraňme Vánoce! – vánoční slovo Mons. Dr. Karla Reiße

Zachraňme Vánoce!

Milí krajané!

V uplynulých letech se stalo tradicí, že pan biskup Kindermann, jemuž byla svěřena duchovní péče o sudetské Němce vyhnané z domova, adresoval o Vánocích a na přelomu roku našim krajanům v krajanských listech směrodatné slovo. Náš biskup je těžce nemocen a už celé měsíce nemůže plnit své úkoly. Doporučujeme tohoto muže, který se o naši národní skupinu tolik zasloužil, vašim modlitbám. Na nás, jeho nejbližší spolupracovníky, nyní připadá úkol udržet jeho dílo Königstein a vést je dál v jeho duchu. Vedení sudetoněmeckého kněžského díla, v němž je sdruženo více než 1000 sudetoněmeckých kněží, bylo svěřeno mně. Byl jsem požádán, abych napsal následující vánoční slovo.

Má to být slovo kněze:

Vánoce jsou křesťanský svátek, jehož středem a obsahem je Kristus, který v plnosti času přišel k naší spáse a stal se člověkem. Pro věřícího jsou přítomností plnou milosti, pro toho, kdo doufá, radostnou budoucností: Kristus přišel, přichází a znovu přijde.

Těmto Vánocům, jejichž středem je tedy Kristus, hrozí dvojí nebezpečí. Nebezpečí zvenčí – shon a hektika adventu a dnů před svátky, které dusí každé zamyšlení a přípravu. Starost o vánoční odměny a povinné dárky, všeobecná sekularizace života, která dělá z vánočního stromku a betlému jen dekoraci nekřesťanského svátku. Nebezpečí zevnitř, když je vánoční evangelium přetvářeno v legendu nebo mýtus, když ani v některých kostelích vánoční kázání – plné skepse a exegetických škrtů – už není radostnou zvěstí o vtělení Božího Syna. Proto své napomenutí adresuji všem, kdo tyto řádky čtou: držte se prostě a jednoduše toho, co evangelista Lukáš v 1. a 2. kapitole svého evangelia vypráví o narození našeho Pána, srozumitelně pro každého, anebo toho, co evangelista Jan v prologu svého evangelia říká vznešenou řečí:

„A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi, a spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy."

Toto je však víra a učení církve, jak se nyní katoličtí i evangeličtí křesťané modlí v ekumenickém vyznání víry: „Věřím v Ježíše Krista, který se počal z Ducha Svatého, narodil se z Marie Panny."

Tím je vyjádřeno, co je křesťanská vánoční zvěst:

Ježíš Kristus se narodil z Panny bez přičinění muže. Bůh chtěl učinit viditelným, že naše spása pochází od něho, a ne od lidí. Chtěl učinit viditelným, že Ježíš se narodil jako člověk bez pozemského otce, jako jedinečný člověk, a že tím vystoupil z řady lidských pokolení poznamenaných hříchem. Bohu se zalíbilo dát mu matku, která se stala matkou a zůstala pannou. Proto ji církev od nejstarších dob velebí a křesťanstvo si vždy bylo jisto, že Ježíš Kristus je jejím jednorozeným synem. Podrob svou víru zkoušce – je toto ještě tvá vánoční víra? Pokud o tom pochybuješ, nedoceňuješ moc a lásku Boží.

původní znění

Rettet Weihnachten!

Liebe Landsleute!

In den rückliegenden Jahren war es Tradition geworden, daß Herr Weihbischof Kindermann, dem die Seelsorge an den heimatvertriebenen Sudetendeutschen übertragen war, zum Weihnachtsfest und zur Jahreswende ein wegweisendes Wort in den Heimatblättern an unsere Landsleute richtete. Unser Weihbischof ist schwer krank und kann seit Monaten seine Aufgaben nicht mehr erfüllen. Wir empfehlen diesen um unsere Volksgruppe hochverdienten Mann Eurem Gebet. Uns, seinen engsten Mitarbeitern, obliegt nun die Aufgabe, sein Werk Königstein zu erhalten und in seinem Geiste weiterzuführen. Die Leitung des sudetendeutschen Priesterwerkes, in dem mehr als 1000 sudetendeutsche Priester zusammengeschlossen sind, wurde mir übertragen. Ich wurde gebeten, das folgende weihnachtliche Wort zu schreiben.

Es soll ein priesterliches Wort sein:

Weihnachten ist ein christliches Fest, dessen Mitte und Inhalt Christus ist, der in der Fülle der Zeit zu unserem Heil gekommen und Mensch geworden ist. Für den Glaubenden ist es gnadenreiche Gegenwart, für den Hoffenden beglückende Zukunft: Christus ist gekommen, er kommt und wird wieder kommen.

Diesem Weihnachtsfest, dessen Mitte also Christus ist, droht eine doppelte Gefahr. Die Gefahr von außen, der Trubel und die Hektik im Advent und in den vorweihnachtlichen Tagen, die jede Besinnung und Bereitung erschlägt. Die Sorge um Weihnachtsgratifikation und Pflichtgeschenke, die allgemeine Säkularisierung des Lebens, die Christbaum und Krippe zur Weihnachtsdekoration eines unchristlichen Festes macht. Die Gefahr von innen, wenn das Weihnachtsevangelium zur Legende oder zum Mythos umgedeutet wird, wenn selbst in manchen Kirchen die Weihnachtspredigt voller Skepsis und exegetischer Abstriche nicht mehr die frohe Botschaft von der Menschwerdung des Sohnes Gottes ist. Deshalb meine Mahnung an alle, die diese Zeilen lesen, haltet Euch schlicht und einfach an das, was der Evangelist Lukas im 1. und 2. Kapitel seines Evangeliums über die Geburt unseres Herrn berichtet, allen verständlich, oder was der Evangelist Johannes im Prolog seines Evangeliums in gehobener Sprache sagt:

„Und das Wort ist Fleisch geworden und hat unter uns gewohnt, und wir haben seine Herrlichkeit geschaut, die Herrlichkeit des einzigen Sohnes vom Vater voll der Gnade und Wahrheit."

Dies aber ist der Glaube und die Lehre der Kirche, wie nun katholische und evangelische Christen im ökumenischen Glaubensbekenntnis beten: „Ich glaube an Jesus Christus, der empfangen ist durch den Heiligen Geist, geboren von der Jungfrau Maria."

Damit ist ausgesprochen, was christliche Weihnachtsbotschaft ist:

Jesus Christus ist ohne Zutun des Mannes von der Jungfrau geboren. Gott wollte sichtbar machen, daß unser Heil von ihm kommt und nicht von den Menschen. Er wollte sichtbar machen, daß Jesus geboren wurde als Mensch ohne irdischen Vater, als einzigartiger Mensch und daß er damit heraustrat aus der Unheilsreihe der Geschlechter. Es hat Gott gefallen, ihm eine Mutter zu geben, die Mutter wurde und Jungfrau blieb. Deshalb preist sie die

věta pokračuje na dalším listu ⟶

list 4 z 28
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.