Veselá domovina
Přestálá bolest
Parťák hvízdá na svačinovou přestávku. Všichni pádí k stavební boudě, nikdo nechce ztratit ani minutu. Jeden zedník seskočí z několika příček žebříku, dopadne na hřebík a ten se mu hluboko zabodne do chodidla. Přes velkou bolest si vezme svůj balíček s chlebem a začne svačit. Bolest mu vysává barvu z obličeje. Kolega mu na to řekne: „Vytáhni si ten hřebík ven, ať tě to bolení pustí." Zedník mu odpoví: „Ty ses snad zbláznil, teď při svačině!"
Žádný rozdíl
Dcera přijde domů z lycea a se vší chytrostí vypráví otci, že v Indii muži poznají své ženy teprve po svatbě. Otec si povzdechne a řekne: „Holka, to je u nás přesně stejné."
Ten rozdíl
Kovářův Seff si rád čas od času přihne o něco víc, a proto míval často pořádnou opici. Jednou si ho Hüafla vzal „do parády" a řekl mu: „Podívej, Seffe, takhle to s tebou dál nejde. Vždyť to je u tebe už opravdová nemoc."
„Jo, jo," odpoví Seff, „opice je jako horečka, jenže ten stav zase přejde. Ale tvůj stav nepřejde." „Jak to myslíš?" ptá se Höifl. „Copak mám za stav?" Na to Seff: „No, prostě jsi hloupý!"
Obecní kráva
Steffl Toni byl hrobník a jako to na vesnici bývá – plat měl mizerný. Protože ale všechno zdražovalo a Toni z toho nemohl vyžít, sebral odvahu a šel za starostou požádat o přidání. Trefil se ale na špatnou adresu. Obecní hodnostář se na něj obořil: „Cože – chceš víc peněz? Z toho nic nebude, za to bys akorát zasloužil přes hlavu! Tebe určitě štípl vzteklý pes! Jen ať ještě jednou uslyším slovo »přidání«! Co si vůbec o sobě myslíš! Obec nemá žádné peníze na vyhazování, a proto nic nedostaneš!"
„No dobrá," poznamenal na to Steffl Toni, „je to jako vždycky, pro chudé lidi tu nic není. U nás v obci je to jako s krávou o čtyřech struccích. Na tom největším visí výběrčí daní, na druhém pan farář, na třetím pan učitel a na čtvrtém, který je nejmenší a teče z něj jen trochu vodnatého mléka, na tom visí obecní pastýř a hrobník."
Ty správné brýle
Sklenář Mani přijede do lázní a zajde do obchodu s brýlemi. Nasazují mu na nos brýle jedny za druhými, ale žádné mu nesedí. Po dlouhém výběru se ho optik zeptá, jestli vůbec umí číst. Na to Mani odpoví: „Milý pane, kdybych uměl číst, tak přece žádné brýle nepotřebuji."
---
Vydavatel, nakladatel a odpovědný redaktor: Richard Brummeissl, 8756 Kahl am Main, Siedlungsstraße 11. — Poštovní šekový úřad 1, 6 Frankfurt, číslo účtu 327195. — Cena za kus 2,20 DM. Sazba a tisk: Buchdruckerei Emil Kolb, 8752 Dettingen/Main, poštovní přihrádka 45, telefon (06188) 5141
HEITERE Heimat
Der überstandene Schmerz.
Der Polier pfeift zur Frühstückspause. Alles rennt zur Baubude, keiner will eine Minute versäumen. Ein Maurer springt etliche Sprossen von der Leiter herunter, springt auf einen Nagel und sticht sich diesen tief in die Fußsohle. Trotz des großen Schmerzes nimmt er sein Brotpackl her und fängt an zu Frühstücken. Der Schmerz nimmt ihm die Gesichtsfarbe. Da sagt ein Kollege zu ihm: „Zöih du dean Nogl asse, åffa läßt da Wäiding nouch". Da sagt der Maurer: „Bist denn du varruckt, öitza untan Frühstück!"
Kein Unterschied
Eine Tochter kommt aus dem Lyzeum heim und erzählt ihrem Vater in neunmalgescheiter Weise, daß in Indien die Männer ihre Frauen erst nach der Hochzeit kennenlernen. Da seufzt der Vater und sagt: „Möidl, dees is du ba uns genau sua."
Der Unterschied
Da Schmiedseff håut gearn öfta åmal oin mäihera trunkn. Derathålbm håut er a oft oin sitzn ghått. Dåu nimmt nan amål da Hüafla „ins Gebet" u sagt: „Schau Seff, sua gäiht dös ba diar fei niat weita. Dös is ja ba Diar schu a Krånkat."
„Jå, Jå," sågt da Seff: „A Rausch is wöi a Föiwa, nua dear Zoustånd vagäiht wieda. Owa dei(n) Zoustånd vagäiht niat. „Wöi sua?" frägt dåu da Höifl: „Wos håb ich denn füarn Zoustånd? „ Mechts da Seff: „No, bläid bist halt!"
Die Gemeinde-Kuh
Der Steffl Toni war Totengräber und wie es auf dem Dorf schon ist — die Bezahlung war schlecht. Weil aber alles teurer wurde und der Toni kein Auskommen mehr fand, nahm er sich ein Herz und sprach beim Gemeindevorsteher wegen Gehaltsaufbesserung vor. Da kam er aber an die falsche Adresse. Der Gemeindegewaltige pfauchte ihn an: „Woos — mäihera Geld wüllst håbm? Dau wiard nix draus, dees schloch Diar nua asn Kuapf! Dich håut wuhl a råuta Hund bissn! Wenn ich nua schu dös Wuart „Gehålt" häha. Wos büldest denn du üwahaupt ei(n)! Die Gmoi håut koa Göld zan Assischmeissen u derathålbm gi(b)ts nex!"
„No ja" moint dou drauf da Steffl Toni: S is hålt wöi ållawaal, füar die Klöinlait is nöi wos dåu. Ba unara Gmoi is wöi ba r an Kouheuter mit vöia Strichn. Oan gräißtn, dou hängt da Vuastäia drua, uan zweitn da Herr Pfarrer, uan drittn da Herr Lehrer u uan viertn, wos da klänst is u nuå(r) a wing blaus Wåsser kinnt, dear is füarn Gmoihirtn u füarn Toutngrawer.
Die richtige Brille.
Da Glåsa Mani kinnt ins Bod u gäiht in a ra Brüllngschäft. Ma legt nan ållahånd Brülln aff die Pudl, owa köina passt nan. Nåuch ara Waal frägt da Optika, ob ear üwahaupt lesn kua. Dou sagt da Mani: „Schäina Herr, wenn ich lesn kannt, dånn brauchet ich ja koa Brülln."
Verleger, Herausgeber und verantwortlicher Schriftleiter: Richard Brummeissl, 8756 Kahl am Main Siedlungsstraße 11. — Postscheckamt 1, 6 Frankfurt, Konto-Nummer 327195. — Preis je Stück 2.20 DM Satz und Druck: Buchdruckerei Emil Kolb, 8752 Dettingen/Main, Postfach 45, Telefon (06188) 5141
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.