Milí krajané!

Vánoce a přelom roku už nejsou daleko. Chtěl bych proto všem krajanům popřát opravdu radostné svátky a do nadcházejícího roku 1974 hodně štěstí a Božího požehnání. Kéž se mnohá přání promění ve skutečnost.

Děkuji všem, kteří mě podpořili, a přispěli tak podstatnou měrou k zajištění vydávání našeho Heimatbriefu. Do příštího roku si přeji, aby mi zůstala zachována přízeň všech čtenářů a aby se mi dařilo vytvářet Heimatbrief, který osloví každého z vás.

Váš Richard Brummeissl

Stejně jako každý rok i letos uděláme ze sbírky radost všem krajanům, kteří žijí v domovech pro seniory, a to formou balíčku. Chceme jim tak dokázat naši sounáležitost a dát jim jistotu, že na naše staré lidi nezapomínáme. Právě je totiž tvrdě postihuje, že musí poslední roky života strávit v cizině. Tuto záležitost jsem projednal s Hermannem Häuserem a Albinem Steinwasserem a na základě vyúčtování si nechám výdaje potvrdit. Náklady budou uvedeny v příštím čísle Heimatbriefu.

Krajan Erich Häuser mi podal zprávu o slavnostních dnech u příležitosti otevření Egerlandského kulturního domu (Egerland-Kulturhaus) v Marktredwitz. Byly to dva nádherné slavnostní dny. Kulturně bylo nabízeno velmi mnoho a všem, kdo je zažili, to zůstane nezapomenutelné. V neděli vytvořilo slavnostní průvod 90 spolků, převážně samozřejmě egerlandské Gmoi z celé Spolkové republiky. Zvláštní radostí bylo opět setkání s krajany z naší užší domoviny a okolí. Znovu se tu setkávali krajané, kteří se od vyhnání neviděli. Jak velká radost se projevovala při vzájemných pozdravech, se dá jen těžko popsat. Byli tu Slavkované (Schlaggenwalder), Krásenští (Schönfelder) a mnozí z okolních obcí. Bylo vidět jen šťastné tváře. Počasí bylo nádherné a dodalo celé akci ten pravý rámec. Protože u nás doma byla odedávna zakořeněná hudba, sešlo se i o těchto slavnostních dnech mnoho muzikantů. Potěšili všechny účastníky melodiemi, které vyluzovali ze svých nástrojů. Bouřlivou náladu vyvolalo 300 hudebníků, kteří společně zahráli Egerlandský pochod a Bavorský přehlídkový pochod.

Podle novinových zpráv se akcí ve slavnostních dnech zúčastnilo přibližně 55 000 osob. V neděli pochodovalo v průvodu v krojích asi 5 000 lidí. Hrdá bilance pro tyto „věčně včerejší", kteří se ke staré domovině stále cítí být věrně poutáni. Nespočet lidí lemoval okraje ulic a obsazoval okna domů, jejichž ulicemi průvod procházel. Znovu a znovu se ozýval bouřlivý potlesk různým krojovaným skupinám. Potlesk se hnal ulicemi jako orkán. Ačkoliv byly na slavnostním prostranství postaveny největší stany, jaké se jen podařilo sehnat, mnoho tisíc lidí přesto nenašlo místo.

Všechny kostely v Marktredwitz byly při bohoslužbách přeplněné. Pontifikální mši v kostele Herz Jesu (Nejsvětějšího Srdce Ježíšova) v Marktredwitz celebroval prelát Dr. Wolfgang Rud. Böhm, opat kláštera Teplá. Ten také v sobotu vysvětil Egerlandský kulturní dům.

Jako při každé velké akci byla přítomna i televize. Bohužel se z předvedeného mnoho nevysílalo. V širší veřejnosti se totiž rádo zamlčuje, že ve státech Spolkové republiky stále žijí vyhnanci, kteří se cítí spjati se svou domovinou. Spekulace těch, kdo vyháněli, se zatím nenaplnily a svědomí světa ještě nebylo zcela uspáno, protože je právě takovéto akce znovu a znovu nešetrně budí z dřímoty.

věta pokračuje na dalším listu ⟶