Kaiserwald-Walzer (Valčík o Císařském lese)

Text: Gareis Josef

Hudba: Heinrich Dengler

Ty, moje rodné město, milý Horní Slavkove (Schlaggenwalde), jsi nejkrásnější perlou našeho Císařského lesa, tam stál dům mého otce, tam bylo největší štěstí dětství, na to všechno vzpomínám často a rád se tam v myšlenkách vracím.

Refrén:

Nádherný Slavkove, jak jsi byl krásný, chtěl bych se ještě jednou projít po tvých kopcích, ty jsi domov, kolem dokola obklopený lesem, ty jsi mé nejmilejší, nejmilejší místo z celého Císařského lesa.

Kde u lesní kapličky pramení Stříbrný potok a dlouhým Stříbrným údolím teče do naší Ohře, kde se vyprávělo tolik pohádek a starých pověstí o Vřesové ženušce a starém trpaslíkovi.

Refrén:

Nádherný Slavkove . . .

Kde v trpasličím domku bydlí Krudumská Bárka, kde podle pověsti ještě dnes trůní král, tahle krásná pohádka je stará mnoho tisíc let, zůstává vzpomínkou na krásný Císařský les.

Refrén:

Nádherný Slavkove . . .

Kde na nejvyšší hoře ještě stojí stará věž, odkud je vidět do dálky, jak krásný je domov, kde stojí jedle a smrky, kde vane tak studený vítr, to je starý Krudum z Císařského lesa.

Refrén:

Nádherný Slavkove . . .

Dobrovolní hasiči z Horního Slavkova!

Kdo si ještě vzpomíná na náš hasičský sbor, který doma cvičíval vždy u úřednického domu (chlapecké školy)? Všechno šlo přesně podle tempa, vzadu na cvičišti stála cvičná věž; tam se zkoušelo a šplhalo. Jedním obzvlášť horlivým hasičem a šplhavcem byl Saml Fritz. Když tento vylezl na cvičnou věž, celá dřevěná stavba se zachvěla; Fritzovi se třásly nohy a pot mu stékal po čele. Saml Fritz byl mimo jiné také zapisovatelem. Na výroční závěrečné schůzi musel přečíst roční protokol, a tak vyšlo najevo následující:

V tomto roce hořelo jen jedinkrát. Naneštěstí byl oheň uhašen hned v zárodku!