Vynikající muži z Horního Slavkova (Schlaggenwald)
Horní Slavkov dal vzniknout úctyhodné řadě slavných mužů, z nichž zde jmenujme alespoň některé:
Kaspar Bruschius, narozen 19. srpna 1518 v Horním Slavkově, zemřel 15. listopadu 1557. Napsal celou řadu učených pojednání v latinském jazyce.
Zacharias Theobaldus, narozen v Horním Slavkově, rektor zdejší latinské školy, profesor v Altdorfu v Bavorsku, sepsal dějiny husitských válek. Zemřel 1627.
Christof Grünes (Crinesius), humanista, profesor orientálních jazyků, sestavil aramejskou gramatiku, napsal první syrský slovník, zemřel 1629.
Elias Dollhopf, narozen v Tachově, zemřel v Horním Slavkově roku 1773, proslulý freskař a portrétní malíř. Z jeho díla pocházejí fresky ve Waldsassenu v Horní Falci, v Teplé, v Bystřici (Pistau) a jinde.
Christian Leibelt, malíř, měšťan a majitel domu zde.
Anton Hölperl, znamenitý portrétní malíř, narozen 1820, zemřel 1888, dlouhá léta žil jako malíř v Praze.
Coelestin Werner, narozen 1735, poslední opat kláštera Plasy, věnoval kostelu sv. Jiří nádhernou skupinu Ukřižování a 8 velkých olejomaleb od proslulého malíře Brandla. Až na jeden se v současnosti nacházejí v obrazárně v Praze, poslední pak v muzeu v Horním Slavkově.
Také velmi mnoho šlechtických rodin sídlilo v Horním Slavkově. Nejdůležitější byly:
Ulrich von Dreyling, hejtman, zde zemřel 1596, náhrobní deska na kůrových schodech v kostele sv. Jiří.
Hans Elbogner na Dolním Krásně (Schönfeld) (starý rytířský rod), náhrobní kámen v děkanském kostele.
Hans Adam Fröhlich, královský vrchní úřední správce (portrét od Dollhopfa v muzeu). Granitzer von Gränzenstein, lenní držitel Hasenbühlhofu na Hubu (zřízeno jako léno Pflugem z Rabštejna roku 1531).
Elias Günther, hornický úředník (bronzová náhrobní deska v muzeu z roku 1607).
Rod Hässlerů. Roku 1549 povýšeni císařem Ferdinandem do šlechtického stavu, byli téměř vždy ve službách císaře jako nejvyšší lesmistři, nosili proto ve znaku jelení parohy, a jako narážku na své jméno (Häslein = zajíček) do něj přidali zajíce. Leonhart Hässler je zakladatelem architektonicky pozoruhodného pamětního sloupu na Kostelní stráni, jeho náhrobní pomník je zasazen do hřbitovní zdi naproti pamětnímu sloupu.
Hutzelmannové na Wolfshofu, který získali od Michela vom Walde, bohatý šlechtický rod, od nich Horní Slavkov roku 1541 získává Wolfshof.
Köppl von Adlersfeld, vynikající jako městský úředník, náhrobek na vnější straně kostela u velkého kříže.
Meyer vom Windhof, vrchní úřední správce a desátkář. Dvůr se podle bývalého majitele vlastně jmenoval Windweberův dvůr, který jej prodal Gregoru Egererovi.
Mulzové z Waldau na Wallhofu. Rodina přišla na útěku před husity z Kutné Hory roku 1422 do Horního Slavkova. Byl to bohatý rod, který vlastnil statky doma i v zahraničí.
Niedermannové. Pocházeli z Norimberku, roku 1536 postavili Niedermannův dům na náměstí v norimberském stylu, patřili k těžařům, kteří se podíleli na stavbě hluboké Erbovní štoly Kašpara Pfluga.
Portnerové na Kugelhofu. Vynalezli stoupy (pochovny) a postavili první svého druhu / dřevěné stoupáky se železnou hlavicí.
Hervorragende Männer aus Schlaggenwald
Schlaggenwald hat eine stattliche Reihe berühmter Männer hervorgebracht, von denen hier genannt seien:
Kaspar Bruschius, geb. 19. August 1518 zu Schlaggenwald, gest. 15. November 1557. Er schrieb eine ganze Reihe gelehrter Abhandlungen in lateinischer Sprache.
Zacharias Theobaldus, geb. zu Schlaggenwald, Rektor der hiesigen Lateinschule, Professor zu Altdorf in Bayern, schrieb die Geschichte des Hussitenkrieges. gest. 1627.
Christof Grünes (Crinesius), Humanist, Professor für orientalische Sprachen, verfaßte eine aramäische Grammatik, schrieb das erste syrische Lexikon, gest. 1629.
Elias Dollhopf, geb. Tachau, gest. zu Schlaggenwald 1773, berühmter Fresken- und Porträtmaler. Von ihm stammen die Fresken zu Waldsassen/Oberpfalz, Tepl, Pistau u. a.
Christian Leibelt, Maler, Bürger und Hausbesitzer hier.
Anton Hölperl, ausgezeichneter Porträtmaler, geb. 1820, gest. 1888, lebte lange als Kunstmaler in Prag.
Coelestin Werner, geb. 1735, letzter Abt des Klosters Plass, schenkte der St. Georgskirche die herrliche Kreuzigungsgruppe und 8 große Ölgemälde von dem berühmten Maler Brandl. Bis auf eines befinden sich dieselben gegenwärtig in der Bildergalerie zu Prag, das letzte im Museum zu Schlaggenwald.
Auch sehr viele Adelsfamilien gab es in Schlaggenwald. Die wichtigsten waren:
Ulrich von Dreyling, Hauptmann, hier, gest. 1596, Grabplatte auf der Chorstiege in der St. Georgskirche.
Hans Elbogner am Unteren Schönfeld (ein altes Rittergeschlecht), Grabstein in der Dekanalkirche
Hans Adam Fröhlich, königl. Oberamtsverwalter (Porträt von Dollhopf im Museum) Granitzer von Gränzenstein, Lehensgutbesitzer des Hasenbühlhofes auf der Hub (von Pflug von Rabenstein 1531 als Lehensgut errichtet)
Elias Günther Bergbeamter (bronzene Grabplatte im Museum, aus 1607)
Die Hässler. 1549 von Kaiser Ferdinand in den Adelsstand erhoben, waren sie fast immer als oberste Waldförster im Dienst des Kaisers, führten daher Hirschgeweihe im Wappen, als Hinweis auf ihren Namen erhielten sie ein „Häslein" in dasselbe. Leonhart Hässler ist der Stifter der architektonisch hervorragenden Gedenksäule auf der Kirchstaffel, sein Grabdenkmal ist in die Friedhofmauer gegenüber der Gedenksäule eingelassen.
Hutzelmann auf dem Wolfshofe, den sie vom Michel vom Walde erworben hatten, ein reiches Edelgeschlecht, von ihnen erwirbt Schlaggenwald 1541 den Wolfshof.
Köppl von Adlersfeld, hervorragend als Amtswalter der Stadt, Grabmal an der Außenseite der Kirche bei dem großen Kreuz.
Meyer vom Windhof, Oberamtsverwalter und Zehenter. Der Hof hieß nach dem einstigen Besitzer eigentlich des Windwebers Hof, der ihn an Gregor Egerer verkaufte.
Mulz von Waldau auf Wallhof. Die Familie war auf der Flucht vor den Hussiten aus Kuttenberg 1422 nach Schlaggenwald gekommen. Es war ein reiches Geschlecht, das Güter im In- und Ausland besaß.
Niedermann. Sie stammten aus Nürnberg, erbauten 1536 das Niedermannhaus am Marktplatze in Nürnberger Bauart, gehörten zu den Gewerken, die am Baue des Kaspar Pflugen tiefen Erbstollens mitbeteiligt waren.
**
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.