Už v uplynulých letech nosil krajan Albert Fechter v tichosti myšlenku uspořádat setkání rodáků z Gfellu, protože sejít se na velkých srazech se z různých důvodů nedařilo. Povzbuzen tím, že si takové setkání přálo více krajanů, požádal svého krajana a „otcovského přítele" – jak ho vždy nazýval – Josefa Fischera, aby sepsal pozvánku, a protože byl sám pracovně velmi vytížen, převzal Fischer i veškerou korespondenci, což rád udělal.
Dohodli se na termínu 22. a 23. března 1969 a v lednu se pustili do rozesílání pozvánek na adresy, které sestavila zesnulá krajanka Emma Schusterová a které byly zveřejněny ve „Slavkovském Heimatbriefu" (Schlaggenwalder Heimatbrief). Krátce po rozeslání pozvánek přicházely z mnoha stran děkovné a uznalé dopisy za uspořádání setkání i přihlášky k účasti. Někteří krajané bohužel museli svůj příjezd kvůli nemoci nebo jiné překážce zpochybnit. Bylo třeba mít na paměti, že všichni rodáci z Gfellu od vyhnání zestárli o více než dvacet let.
Program pro setkání nebyl sestaven, mělo jít o neformální shledání, při němž si každý mohl ulevit duši a oživit staré vzpomínky. Dík patří Eghalanda Gmoi z'Kahl, jejíž vůdce (Vüarstäiha), bratránek Anton Völkl, ihned souhlasil, že se Gmoi 22. března 1969 – v den, kdy měla Gmoi svůj Hutzaabend – sejde k setkání v klubovních prostorách slavnostní síně v Kahlu a přispěje svým dílem k setkání s krajany.
Někteří rodáci z Gfellu přijeli už v pátek, aby měli čas prohlédnout si místo a okolí. V sobotu 22. března, když se klubovní prostory ve slavnostní síni postupně plnily a rodáci z Gfellu si po tak dlouhé době mohli padnout do náruče a potřást si rukama, bušila srdce silněji. Přijelo asi 60 rodáků z Gfellu z blízka i z daleka, kteří chtěli zažít shledání. Eghalanda Gmoi se svou domácí muzikou za spoluúčinkování svých kulturních referentů, bratránků učitele ve výslužbě Hanse Wernera a Roberta Schreyera, se postarala o hudební doprovod. Velký potlesk sklidila jódlovací vystoupení tety (Mouhm) Ritschi Lippertové, která výrazně přispěla ke zvednutí celkové nálady a byla doplněna dalšími humornými vystoupeními.
V neděli 23. března se krajané z Gfellu opět sešli v klubovních prostorách slavnostní síně na doobědňový pohárek a k pokračování příjemného „povídání". Když se k večeru blížil čas rozchodu, tekly při loučení mnohé slzy. Často zaznělo přání setkání zopakovat. Většina účastníků přijíždějících odjinud byla ubytována soukromě, ostatní dali přednost přenocování v hotelu. Soukromým hostitelům budiž i odtud ještě jednou srdečně poděkováno za milé přijetí. Hosté z Gfellu si nenechali ujít příležitost přispět – zčásti kytičkou pro paní domu při soukromém ubytování, zčásti peněžním darem na pokrytí nákladů na uspořádání setkání – takže se vybralo 121 DM. Po odečtení nákladů na poštovné, telefonní hovory a honorář za hudbu v celkové výši 80 DM zbylo 41 DM, které byly předány jako dar Eghalanda Gmoi z'Kahl.
Albrecht Fechter a Josef Fischer
Vánoční přání se zobrazením zachráněných betlémů z Čech a Moravy vydává Sociální dílo Ackermannovy obce (Sozialwerk der Ackermann-Gemeinde). Jedná se o vícebarevné umělecké tiskové pohlednice. Tuto sérii šesti pohlednic lze objednat u Sozialwerk der Ackermann-Gemeinde, 8 München 23, Postfach 149.
[obr] Účastníci setkání rodáků z Gfellu 1969 v Kahlu nad Mohanem
Das Gfeller Treffen in Kahl am Main am 22. und 23. März 1969
Schon in den vergangenen Jahren entwickelte Landsmann Albert Fechter im stillen den Gedanken, einmal ein Treffen der Gfeller zustande zu bringen, da ein Zusammenfinden auf den größeren Treffen aus verschiedenen Gründen nicht möglich erschien. Ermuntert dadurch, daß mehrere Landsleute den Wunsch nach einem solchen Gfeller Treffen äußerten, ersuchte er seinen Landsmann und „väterlichen Freund" - wie er ihn immer bezeichnet — Josef Fischer, die Einladung zu verfassen und, da er durch sein Geschäft stark belastet ist, auch den Schriftverkehr zu übernehmen, welchen Wunsch letzterer gerne erfüllte.
Man einigte sich auf den Termin vom 22. und 23. März 1969 und ging im Januar daran, die Einladungen nach den Adressen, die von der verstorbenen Landsmännin Emma Schuster zusammengestellt und im „Schlaggenwalder Heimatbrief" veröffentlicht wurden, zu versenden. Schon kurz nach dem Versand dieser Einladungen kamen von vielen Seiten Dank- und Anerkennungsschreiben für die Planung des Treffens und auch Anmeldungen für die Teilnahme. Einige Landsleute mußten leider ihr Kommen wegen Krankheit oder anderweitiger Verhinderung in Frage stellen. Man mußte dabei bedenken, daß auch alle Gfeller seit der Vertreibung um mehr als zwanzig Jahre älter geworden sind.
Ein Programm wurde für das Treffen nicht aufgestellt, es sollte eine zwanglose Zusammenkunft sein, bei der sich jeder von der Seele reden und alte Erinnerungen aufgefrischt werden sollten. Dank gebührt der Eghalanda Gmoi z'Kahl, deren Vüarstäiha, Vetter Anton Völkl, sofort seine Zustimmung dazu gab, daß sich die Gmoi am 22. März 1969, an welchem Tage der Hutzaabend der Gmoi fällig war, zu dem Treffen in den Klubräumen der Festhalle in Kahl einfinden und sein Teil zur Begegnung mit Landsleuten beitragen wird.
Einige Gfeller trafen schon am Freitag ein, um Zeit zu haben, sich Ort und Umgebung anzusehen. Am Samstag, 22. März, schlugen die Herzen höher, als sich die Klubräume in der Festhalle nach und nach füllten und die Gfeller sich nach so langer Zeit in die Arme fallen u. die Hände schütteln konnten. Es waren an die 60 Gfeller, die aus nah und fern herbeigekommen waren und ein Wiedersehen erleben wollten. Die Eghalanda Gmoi sorgte mit ihrer Hausmusik unter Mitwirkung ihrer Kulturwarte, der Vettern Oberlehrer i. R. Hans Werner und Robert Schreyer, für die musikalische Umrahmung. Großer Beifall wurde den Jodlervorträgen von Mouhm Ritschi Lippert gezollt, die viel zur Hebung der allgemeinen Stimmung beitrugen und durch weitere humorvolle Vorträge ergänzt wurden.
Am Sonntag, 23. März, trafen sich die Gfeller Landsleute wieder in den Klubräumen der Festhalle zum Frühschoppen und zur Fortsetzung des gemütlichen „Plausches". Als gegen Abend die Zeit zum Aufbruch kam, gab es beim Abschiednehmen viele Tränen in den Augen. Vielfach wurde der Wunsch auf Wiederholung des Treffens geäußert. Der Großteil der Teilnehmer von auswärts war privat untergebracht, der andere Teil zog die Übernachtung im Hotel vor. Den privaten Gastgebern sei von hier aus nochmals herzlichst gedankt für die liebevolle Aufnahme. Die Gfeller Gäste ließen es sich nicht nehmen, teils für eine Blumengabe an die Hausfrau bei privater Übernachtung, teils zur Deckung der Unkosten bei der Ausrichtung des Treffens eine Geldspende zu geben, so daß 121,— DM eingenommen wurden. Nach Abzug der Unkosten für Porto, Telefongespräche und Spesen der Musik von zusammen 80,— DM, verblieb ein Betrag von 41,— DM, der als Spende an die Eghalanda Gmoi z'Kahl übergeben wurde.
Albrecht Fechter und Josef Fischer
Weihnachtskarten mit der Wiedergabe geretteter Krippen aus Böhmen und Mähren bringt das Sozialwerk der Ackermann-Gemeinde heraus. Es handelt sich um mehrfarbige Kunstdruckkarten. Diese aus sechs Stück bestehende Kartenserie kam vom Sozialwerk der Ackermann-Gemeinde, 8 München 23, Postfach 149, bezogen werden.
[
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.