Když člověk vyšel od Weinbrunnenu, pramene s výbornou pitnou vodou, do kopce, dospěl k dlouhému zdivu, které bylo směrem k východu slunce zaoblené, a odtud k základovým zdím dvou hranatých a jedné kulaté věže. Mezi nimi a pod tou poslední se táhly dobře zachovalé valy. Prostor uvnitř těchto valů byl hledači pokladů horlivě prohledáván.
Před nějakými sto lety se ostatně provedlo rozsáhlé vykopávání, které skutečně přineslo výsledek. V jednom sklepě se našel kulatý stůl z dubového dřeva s mramorovou deskou vsazenou uprostřed a na něm stálo krucifix se dvěma svícny, před nimiž ležela dýka. U zdi dřepěla lidská kostra.
Ani na tomto místě paní Pověst nezahálela a vypráví nám o něm ledacos. Hledače pokladů, kteří se tam pachtili, zastihl přesně v okamžiku, kdy chtěli ze země zvednout velkou truhlu, strašlivý kamenný déšť. Museli utéct, a když se druhý den ráno na to místo znovu vypravili, byla jáma úplně zasypaná.
V bývalém klášterním sklepě prý, stejně jako na Krudumu, leží množství toho nejlepšího vína, které hlídá muž s kápí, jenž se v poledních hodinách někdy zjevuje. Dřevorubci a polní dělníci zde často potkávají ženu v bílých šatech a s bílým šátkem na hlavě, která na řemínku nosila svazek klíčů, dále nový, prázdný hrnec a novou lžíci. Ačkoli ji lidé několikrát oslovili, nikdy nedostali zřetelnou odpověď a ona jim náhle zmizela z očí.
Co hledači pokladů u Mikuláše přes všechnu námahu nemohli najít, získali jiní bez jakékoli námahy. Jeden sedláček nesl hrnec plný sýrů na trh do Sokolova, dobře je prodal, a protože byl na zpáteční cestě unavený a hladový, posadil se, právě u Mikuláše, na pařez. „Musím se přece podívat," řekl si muž, „jestli mi nezůstalo pár sýrů." A hle, tři z nich ještě ležely na dně hrnce. Ale čepel nože jimi nechtěla projít. Celý udivený je oškrábal: byly to tři zlaté mince, které pak jásaje odnesl domů svým bližním.
Jiný muž, řezník z Hruškové (Birndorf), nesl také sýry na trh a posadil se rovněž u Mikuláše na kámen. Tu šel kolem nějaký cizinec a nabídl mu za čtyři sýry tři krejcary. Řezník ochotně přistoupil na tento obchod. Když pak pokračoval v cestě a zastavil se v Třídomí, našel místo tří krejcarů v kapse u vesty tři lesklé tolary. Spěchal zpátky a hledal toho cizince, ale už ho nenašel.
(Další pověsti budou pokračovat v příštím čísle)
Wenn man vom Weinbrunnen, einer Quelle mit vorzüglichem Trinkwasser bergan schritt, gelangte man zu einem langgestreckten Mauerwerk, das gegen Sonnenaufgang abgerundet war, und von da zu den Grundmauern zweier viereckiger und eines runden Turmes. Zwischen diesen hindurch und unterhalb des letzteren zogen guterhaltene Wälle. Der innerhalb dieser Wälle befindliche Raum wurde von Schatzgräbern eifrig durchwühlt.
Vor etwa hundert Jahren hat man übrigens eine umfassende Nachgrabung vorgenommen, die tatsächlich ein Ergebnis hatte. In einem Keller fand man einen runden Tisch aus Eichenholz mit einer in der Mitte eingesetzten Marmorplatte und darauf stand ein Kruzifix mit zwei Leuchtern, vor welchen ein Dolch lag. An der Wand kauerte ein menschliches Gerippe.
Frau Sage ist auch bezüglich dieses Ortes nicht müßig gewesen und erzählt uns davon allerlei. Schatzgräber, die sich da zu schaffen machten, wurden gerade in dem Augenblick von einem furchtbaren Steinregen überrascht, als sie eine große Truhe aus dem Boden heben wollten. Sie mußten entlaufen, und als sie am nächsten Morgen den Platz wieder aufsuchten, war die Grube gänzlich verschüttet.
In dem ehemaligen Klosterkeller soll, wie im Krudum, eine Menge des besten Weines liegen, den ein Mann mit einer Kapuze behütet, der in der Mittagsstunde manchmal sichtbar wird. Holzleute und Feldarbeiter begegnen hier häufig einem Weibe in weißen Kleidern und einem weißen Kopftuch, das an einem Riemen einen Bund Schlüssel, weiters einen neuen, leeren Topf und einen neuen Löffel darin trug. Obwohl die Leute sie mehrmals anredeten, erhielten sie nie eine deutliche Antwort und sie verschwand ihnen urplötzlich aus den Augen.
Was Schatzgräber trotz aller Mühe am Niklas nicht finden konnten, wurde anderen ohne Mühe zuteil. Ein Bäuerlein trug einen Topf voll Käse nach Falkenau zu Markte, verkaufte sie gut, und da es auf dem Rückweg müde und hungrig geworden, setzte es sich, es war gerade beim Niklas, auf einen Baumstumpf. „Ich muß doch nachschauen", sprach der Mann zu sich, „ob nicht einige Käse übrig geblieben sind." Und siehe da, drei derselben lagen noch auf dem Boden des Topfes. Aber die Klinge des Messers wollte durch dieselben nicht hindurch. Ganz verwundert darüber schabte er daran: es waren drei Goldstücke, die er jubelnd den Seinigen nach Hause trug.
Ein anderer Mann, ein Fleischhauer aus Birndorf, trug auch Käse zu Markte und setzte sich ebenfalls beim Niklas auf einen Stein. Da kam des Weges ein Fremder daher und bot ihm für vier Käse drei Kreuzer. Der Fleischhauer ging auf den Handel gerne ein. Da er dann seinen Weg fortsetzte und in Dreihäuser einkehrte, fand er statt der drei Kreuzer drei blanke Taler in der Westentasche. Er eilte zurück und suchte den Fremden, fand ihn jedoch nicht mehr vor.
(Weitere Sagen folgen im nächsten Heft)
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.