Hodně se „šmelilo" a „hamstrovalo", nedostatek potravin ve městech byl stále horší, cestující museli nastupovat okny, protože všechny dveře železničních vagonů byly zatarasené pytli. Rekvizice obilí prostřednictvím komisaře z Tepl byly stále kritickým problémem. Starosta Josef Hanika složil v roce 1916 svůj úřad ze zdravotních důvodů, jeho nástupce Wilhelm Dutz měl tlustší kůži a komisaři čelil s rošťáckým úsměvem. To mu ale nebylo ku prospěchu a napříště zůstával v Tepl. V letech 1915 až 1918 vybíral mýtní krejcar obuvnický mistr Franz Richter.

Ke konci války, v měsících říjnu a listopadu 1918, zemřelo během dvou týdnů na chřipkovou epidemii deset dospělých osob. Celkem měla obec Töppeles v první světové válce oplakat 18 padlých. Začátkem listopadu 1918 přicházeli domů první vojáci z východní a jižní fronty. Nádražní čekárna byla stále plná příbuzných a známých těchto navrátilců z Töppeles a okolních obcí, kteří s toužebným očekáváním vyhlíželi příjezd posledního vlaku, přijíždějícího kolem 23. hodiny od Marienbadu. Pokaždé z něj vystupovali navrátilci, kteří uměli vyprávět novinky a setkání s jinými vojáky ze svých jednotek, a nacházeli vděčné posluchače. Dne 14. prosince 1918 obsadilo naši obec československé vojsko. Vyrazilo 5. prosince z Marienbadu, postupovalo pomalu a opatrně a do Karlových Varů dorazilo 18. prosince. Žádný odpor nekladen, nanejvýš zvědavost. Sch.

Radní a bývalý starosta Fritz Finsterer †

Dne 11. února 1969 zemřel ve věku 72 let bývalý starosta našeho patronátního města Auerbach, Fritz Finsterer. Spolu s jeho rodinou a občany Auerbachu truchlí nad zesnulým i slavkovští kmotřenci – vždyť jako úřadující starosta se nejen naplno zasazoval o blaho svého města, ale byl také celým srdcem oddán patronátním dětem z Horního Slavkova (Schlaggenwald).

Do jeho úřadovacího období spadalo v roce 1956 převzetí patronátu města Auerbach nad městem Horní Slavkov a jeho vysídlenými občany. Při slavnostním aktu převzetí patronátu dne 11. srpna 1956 nám 1. starosta Fritz Finsterer ve svém dojemném projevu zvolal: „Cítíte se v Auerbachu jako doma!" Nebyla to prázdná slova, neboť i v letech poté opakovaně projevoval své sympatie ke Slavkovanům. Při každé slavnostní příležitosti myslel na své kmotřence a navštěvoval nás i na setkáních v Goldbachu a v Norimberku.

Jeho odchodem ztratili Slavkovští upřímného a dobrého přítele, na něhož budeme vždy s úctou vzpomínat.